Účinnost solárních panelů bude za pár let více než 30 procent, věří Kočan z LONGi

Společnost Longi je přední světový výrobce v oblasti solárních technologií a do fotovoltaických inovací jen v loňském roce investovala kolem 600 milionů eur. Zatímco ještě před deseti lety se účinnost fotovoltaických panelů pohybovala okolo 18 procent, dnes je naprostý standard výrazně nad 20 procent.

Nejúčinnější volně prodejné panely se už blíží k pětadvaceti procentům. Adrian Kočan, generální ředitel LONGi pro východní Evropu upozorňuje, že firma je držitelem mnoha světových rekordů a neustále posouvá hranice účinnosti dál a dál.

Loni jste oznámili, že jste se dostali s účinností solárního článku na 27,3 procenta, což byl od jara 2021 váš už sedmnáctý světový rekord. Podařilo se vám ho od té doby ještě vylepšit?

Je to tak, jak říkáte, naše firma je světovým lídrem v inovacích, a tak se nám loňský rekord 27,3 procenta ještě navýšit na 27,81 procenta. Účinnost celého panelu je sice nižší, i tak ale dosahujeme vysoké hodnoty až 25 procent.

Kam se dá tato hranice ještě posouvat?

Teoretický limit je 29,4 procenta u klasických křemíkových článků. Posléze nastoupí nová technologie založená na perovskitech (jde o sloučeniua oxidu titaničito-vápenatého v krystalické formě, dokáže vyrábět elektřinu z té části slunečního spektra, z níž to křemík neumí tak dobře – pozn. aut.), respektive na tandemových solárních článcích perovskit-krystalický křemík. Mimochodem v této technologii máme také světový rekord: 34,85 procenta.

To je ale v laboratorních podmínkách, perovskity se ještě komerčně nevyužívají, je to tak?

Ano, vývoj je stále provázený porodními a poporodními bolestmi. Je tam zatím ještě hodně věcí, které je potřeba vyřešit. A když jste zmínil komerční využití: Musíte se zaměřit rovněž na cenu, která by na trhu našla uplatnění. A na takové úrovni zatím nejsme.

A budeme?

Očekávám, že se v následujících pěti letech tato technologie výrazně posune dopředu, po roce 2030 by se už mohla využívat i komerčně a konkurovat dosavadním technologiím.

Vaše panely založené čistě na křemíkových článcích dosahují vysoké účinnosti díky inovativní technologii back-contact. Je to tak?

Jde o poslední generaci článků, jde o platformu, která může být aplikovaná s PERC, TopCon, HJT technologiemi, a její výhody jsou skutečně bezkonkurenční, takže je považována za nejlepší technologickou cestu pro blízkou a střednědobou budoucnost.

Pod proudem: Češi investují miliardy korun do úsporných renovací. Hitem jsou zvýhodněné úvěry

Technologie se bude ještě vyvíjet a předpokládáme, že také ostatní výrobci budou na back-contact přecházet. Ze současného třináctiprocentního podílu to může být více než šedesát procent do roku 2030.

V čem je základní princip této technologie a jaké jsou její konkrétní výhody?

Na rozdíl od konvenčních modulů využívá metodu zadního kontaktu, back contact. Takže zatímco tradiční panel má viditelnou strukturu, busbary, u back-contactu to tak není. Back-contact panel lépe absorbuje světlo, což významně zvyšuje účinnost výroby.

Zásadní výhodou je, že když fotovoltaický panel jen trochu zastíníte, nepřestane vyrábět elektřinu, jako to je v případě TopCon, HJT nebo PERC. Ztráta výkonu přitom může dosáhnout až třiatřicet procent při zastínění jediné buňky. U nové generace back-contact tomu tak není. Musíte ho zastínit opravdu výrazně, aby přestal vyrábět. Je možné dosáhnout až sedmdesátiprocentního snížení ztrát způsobených zastíněním. Má i další výhody.

Jaké to jsou?

Chtěl bych připomenout, že back-contact není úplně novou technologií, naše společnost LONGi ji ale masově rozšířila. A to také díky tomu, že stáhla její cenu na úroveň, kdy je srovnatelná s konvenčními moduly. Back-contact ale vyrábí více elektřiny, a to nejen za běžných podmínek, ale má i lepší parametry při vysokých venkovních teplotách. Také degradace článků je pomalejší a jejich životnost delší.

• Přečtěte si: Kolik energie lze vymáčknout ze solárních panelů? Jejich účinnost raketově roste

Články jsou rovněž pevnější zhruba o 16 procent, díky jednoliniovému spájení článků se snižuje riziko mikrotrhlin a tlak na okraje článků je nižší až o 47 procent. Na vývoji samozřejmě nadále pracujeme. 

Rád bych uvedl, že do celkového vývoje dává naše firma pět až sedm procent z obratu, což je skutečně vysoká částka, Například loni, i když situace ve fotovoltaickém průmyslu nebyla jednoduchá, jsme investovali přibližně šest procent. Ostatně název naší firmy odkazuje na čínského univerzitního profesora, prezidenta univerzity Lanzhou Jiang Longii, známého průkopníka moderních technologií. Pro zakladatele naší firmy byl profesor Longii velkou inspirací.

Nastal čas na obnovu solárních parků?

Nedávno jste vystoupil na Solární konferenci, jako řečník v sekci Repowering. První velká solární vlna se v Česku uskutečnila před zhruba patnácti lety. Je už podle vás čas na to, aby provozovatelé těchto solárních parků je kompletně zmodernizovaly? 

Určitě ano. Získáte nové záruky, které jsou dneska běžně 25 až 30 let. Získáte výrazně vyšší výkon, takže například potřebuje o 40 až 50 procent menší plochu, abyste si zachoval stejný výkon jako před modernizací. Můžete se současně připravit na další rozvíjené nové technologie, třeba na bateriové systémy nebo vodík. 

Ale tím by provozovatelé mohli přijít o provozní dotace.

Je zapotřebí si položit otázku, jestli kvůli zbývajícím čtyřem, pěti rokům dotací, které jsou navíc stále napadané některými politiky, má cenu udržovat zastaralou technologii. Pokud ano, tak je potřeba se zamyslet, do jaké míry investovat do repoweringu. Smysl dává udržovací investice, opravy nevyhnutelného.

Když ale budete rozhodnutí o přechodu na moderní zařízení odkládat, může se stát, že za několik let už nebude v síti dostatečná kapacita, jak o tom na konferenci ostatně mluvil zástupce ČEZ Distribuce. Může se stát, že vzniknou solární brownfieldy, které nebude chtít nikdo připojit, protože vzniknou na jiných místech moderní parky. Tomu bychom měli předcházet, napřed by se měly řešit právě brownfieldy a plánovat moderní energetické parky předem.

Vidíte mezi provozovateli starých parků zájem o modernizaci jejich zařízení?

Určitě ano. Éra dotací končí, staré parky po vypršení dotací budou generovat spíše ztráty. Výroba bude příliš malá. Navíc skokově porostou náklady na provoz, údržbu a nutné opravy. Cena nových panelů je už také úplně jinde než před 20, 25 lety. Na Solární konferenci mě překvapil zájem o repowering. Je dobře, že se tímto tématem provozovatelé zabývají. Moderní energetika dokáže zajistit stabilitu sítě, ale také stabilní a predikované příjmy. 

Kdo je vaším největším odběratelem?

Z globálního hlediska to je Čína, ale významným trhem je také Evropa. Mezi přední odběratele naší fotovoltaické technologie patří Itálie, Německo či Španělsko. Z východní Evropy to je například Polsko, Rumunsko, Bulharsko, ale také Ukrajina a samozřejmě Česko, kde se hodně instaluje v rezidenčním i komerčním sektoru.

Právě v těchto segmentech to má velký význam, protože když přidáte bateriové úložiště, vyrobená energie se spotřebuje na místě a ušetří se vysoká cena za elektřinu včetně distribučních poplatků. Chystají se ale také projekty velkých solárních parků a rozvíjí se rovněž agrovoltaika. V tomto ohledu je Česko z východních zemí poměrně vpředu, i když samozřejmě vnímám nespokojenost některých investorů. Česko je pro nás významný trh, dodáváme sem naše výrobky už roky.

Úvodní foto: Solární asociace