Věda

Využívá ho pro svůj provoz místní papírna. Díky parnímu systému ušetří zhruba 19 tisíc tun emisí oxidu uhličitého ročně.

Půda neslouží pouze k pěstování zemědělských plodin, je například i obrovským úložištěm oxidu uhličitého, dokonce větším než lesy.

Hlad po energiích kvůli využívání umělé inteligence prudce roste. Do konce roku 2030 by mohl podíl spálené elektřiny překonat tři procenta globální spotřeby.

„Každý se může stát farmářem, aniž by musel vlastnit hektary půdy,“ říká Dmitrij Lipovský, zakladatel společnosti vyvíjející hydroponické systémy.

Jde o zdánlivě jednoduchý krok, ale s velkým dopadem na budoucnost fotovoltaiky. Jako když se ve stavebnici posune jeden dílek a získá se úplně jiná funkce.

Mezinárodní tým vědců našel miniaturního tvora v Chile. Jeho vývojová linie je o desítky milionů let starší než u ptáků či květin. Na objevu se podíleli také čeští experti.

Místo plýtvání energií do vzduchu se datová centra mohou využít k výrobě tepla. Stačí je umístit do kotelny a zapojit do vyhřívacího systému. Žádná zbytečná energie pak nepřijde nazmar.