Šokující zjištění: bio vejce mohou mít téměř dvojnásobnou klimatickou stopu než klecová, ukázala studie

Vejce od slepic s přístupem do venkovního výběhu považuje řada spotřebitelů za etičtější a udržitelnější volbu. Nová studie publikovaná v odborném časopise Royal Society Open Science ale upozorňuje na nepříjemný střet mezi dobrými životními podmínkami zvířat a dopady zemědělské výroby na životní prostředí.

Výzkumníci modelovali, co by se stalo, kdyby britská produkce vajec přešla na různé způsoby chovu, přičemž by celkové množství vyrobených vajec zůstalo stejné. Porovnávali obohacené klece, halové chovy, běžný volný výběh a ekologický volný chov.

Nejhůře z hlediska emisí skleníkových plynů, využití půdy, acidifikace a rizika eutrofizace vod vyšel model, ve kterém by všechna britská vejce pocházela z ekologického volného chovu. Nejnižší dopady naopak vykazovaly klecové systémy.

Téměř dvojnásobné emise

Pokud by se ve Velké Británii veškerá vejce vyráběla v ekologických chovech s volným výběhem, roční emise by podle modelu dosáhly přibližně 2,32 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Při výhradně klecovém způsobu chovu by to bylo zhruba 1,18 milionu tun. Současná kombinace různých systémů odpovídá asi 1,44 milionu tun emisí ročně.

Tip: Česko vysychá. Osm měsíců bez přestávky chybí srážky, varuje meteorolog

Úplný přechod ze současného britského mixu na ekologický volný chov by tak zvýšil emise přibližně o 60 procent a téměř zdvojnásobil plochu půdy potřebnou pro produkci stejného množství vajec.

Důvodem nejsou primárně samotné výběhy. Rozhodující je nižší produkční efektivita. Slepice ve volných a ekologických chovech podle použitých dat spotřebují více krmiva na jedno vejce a zároveň snášejí méně vajec. K dosažení stejné produkce je proto zapotřebí větší počet zvířat.

Významnou část ekologické stopy každého vejce vytváří právě výroba krmiva. Ekologicky pěstované plodiny navíc mohou poskytovat nižší výnosy, takže pro vypěstování stejného množství krmiva vyžadují větší plochu. Vyšší počet slepic současně znamená více odpadu a větší riziko úniku živin do vodních toků.

Více svobody, ale také vyšší úmrtnost

Ekologický a volný chov má z pohledu welfare nesporné výhody. Slepice se mohou volněji pohybovat, chodit ven a projevovat své přirozené chování. Výzkum ale současně zaznamenal vyšší úmrtnost v plně volných a ekologických systémech.

Možnými příčinami jsou větší vystavení nemocem, predátorům, zraněním nebo vzájemnému vyklovávání peří. Samotná úmrtnost ale podle autorů představuje pouze jeden ukazatel životních podmínek zvířat. Nezachycuje například možnost pohybu, přístup ven ani celkovou kvalitu života slepic.

Studie tak neříká, že klecový chov je pro slepice lepší. Pouze ukazuje, že způsob produkce, který je příznivější pro některé aspekty welfare, může být zároveň méně efektivní a zatěžovat klima či krajinu více.

„Není to argument pro návrat k omezujícím klecovým systémům,“ zdůraznila jedna z autorek Harriet Bartlett z Oxfordské univerzity. Cílem by podle ní mělo být hledání způsobu, jak spojit vysoké standardy péče o zvířata s efektivnější produkcí a nižšími ekologickými dopady.

Výzkum neukazuje celý obraz

Výsledky mají také významná omezení. Studie vychází z údajů britských farem shromážděných v letech 2009 a 2010. Autoři připouštějí, že za uplynulých šestnáct let se mohly způsoby chovu, výživa slepic i jejich úmrtnost změnit. Použitá data však podle nich stále představují nejkomplexnější podklad umožňující přímé porovnání různých britských systémů.

Analýza navíc nehodnotila všechny možné dopady. Nezahrnovala například toxicitu pesticidů ani vliv jednotlivých forem chovu na biologickou rozmanitost. Právě v těchto kategoriích by ekologické zemědělství mohlo vycházet příznivěji.

Přečtěte si: V Dyji už zase umírají tuny ryb. Odborníci ukazují na jediného viníka

Na to upozornil také britský certifikační svaz Soil Association. Podle jeho zástupce Leeho Holdstocka studie správně odhaluje důležité kompromisy, ale neposkytuje úplný obraz environmentální udržitelnosti. Vedle emisí na jednotku produkce je podle něj nutné hodnotit také zdraví půdy, kvalitu vody, používání syntetických látek, dopady na přírodu a životní podmínky zvířat.

Žádný systém není nejlepší ve všem

Výzkum podle autorů ukazuje, že jednoduché dělení na ekologicky „dobré“ a intenzivně „špatné“ způsoby produkce může být zavádějící. Žádný ze sledovaných systémů nevyšel nejlépe současně ve všech ekologických a welfare ukazatelích.

Řešením proto nemusí být ani zachování klecí, ani mechanický přechod veškeré produkce na ekologický volný chov. Autoři doporučují zlepšovat zejména výživu, šlechtění, hospodaření s krmivem a řízení farem tak, aby bezklecové systémy potřebovaly méně zvířat a zdrojů na stejné množství vajec.

Studie tak připomíná širší problém potravinové výroby: opatření zaměřené na jeden legitimní cíl může mít nečekané důsledky v jiné oblasti. Skutečně udržitelný chov slepic proto bude muset zároveň snižovat emise, šetřit půdu a vodu a nabídnout zvířatům důstojnější životní podmínky.

Úvodní foto: Pixnio/Volná licence