Zákon zlegalizuje černé stavby ve vzácné přírodě, varují starostové. Teď ho mají v rukou senátoři

Mezi kritiky návrhu nového stavebního zákona se zařadilo Sdružení místních samospráv, které zastupuje na 2,7 tisíce obcí z celé republiky. Vadí mu, že poslanci nevyužili možnost odstranit nejzávažnější nedostatky, například riziko dodatečné legalizace černých staveb či potenciálně nevratné zásahy do územního plánování a ochrany přírody.

„Mrzí nás, že nebyly například přijaty pozměňovací návrhy, které by odstranily možnost dodatečné legalizace černých staveb. Očekáváme nárůst černých staveb především v chráněných krajinných oblastech, na horách a turisticky exponovaných částech republiky,“ řekl předseda sdružená Petr Halada, který je současně starostou Kamýku nad Vltavou.

Poznamenal, že taková úprava narušuje princip rovnosti před zákonem. „A vysílá veřejnosti velmi problematický signál,“ dodal Halada. Proti novele ostře vystoupil ještě při jejím projednávání v dolní komoře parlamentu bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Vy říkáte všem: Stavějte načerno, stavějte bez povolení. Vy, co máte peníze a máte široké lokty, tak to dělejte, protože my vám tady v tomto zákoně dáváme pardon. My vám říkáme, že černé stavby zlegalizujeme, ty, co už stojí, i ty, co do budoucna teprve postavíte,“ prohlásil ve sněmovně exministr.

Legalizace průmyslových objektů

Novela podle něj rozděluje lidi na ty, kteří mají široké lokty a hodně peněz, a na ty běžné, schopné, poctivé, kteří si všechny náležitosti vyběhají tak, jak mají, a začnou stavět až poté, co mají všechny dokumenty schváleny.

„Myslím si, že v tomto jde vládní většina vyloženě proti svým voličům. Ptám se kolegů z hnutí ANO, jestli jste jim řekli – všem těm sousedům, kteří bojují proti tomu, když někdo postavil černou stavbu – jestli jste jim řekli, že jim zlegalizujete to, že tu svoji černou stavbu nebudou muset zbourat,“ řekl Hladík, podle něhož předloha oslabuje práva obcí, sousedů i veřejnosti. „Zrovna u těch černých staveb je to vidět nejlépe,“ dodal.

• Související: Otevře nový stavební zákon dveře developerům? Chráněná příroda je v ohrožení

Nejde přitom jen o stavby rodinných domů, penzionů nebo jejich přístavby, ale také o různé průmyslové objekty, například skladové haly, které půjde snáze legalizovat. Upozornil na to rovněž Zelený kruh, který sdružuje desítky nevládních organizací a vybrané pasáže stavební novely kritizuje dlouhodobě.

„V zákoně zůstala formulace, podle níž se ‚odstranění černé stavby nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem‘,“ uvedl Zelený kruh.

Podle právničky Dany Jackové z advokátní kanceláře Kocian Šolc Balaštík už nyní vlastníci nelegálních staveb čekají na přijetí novely, protože věří v jejich dodatečnou legalizaci. „Jakmile se jim to podaří, mohou navázat další dostavbou,“ konstatovala Jacková v rozhovoru pro web Česká justice.

Dodala, že ještě donedávna byl přístup opačný. „Dlouhodobě se říkalo, že cílem je minimalizovat počet černých staveb a že stavět se má pouze na základě vydaného stavebního povolení a schválené projektové dokumentace. To mi připadalo správné,“ uvedla Jacková.

Pokud někdo postaví stavbu bez povolení, měl by podle ní nést důsledky svého jednání. „Teď se ale posouváme ke koncepci, která říká, že bychom měli hledat způsoby, jak takové stavby zachovat. To podle mě není správný směr,“ zdůraznila právnička.

Odstranění příliš tvrdých sankcí

Ministerstvo pro místní rozvoj ale tvrdí, že černé stavby nejsou přípustné ani podle návrhu nového zákona. „Novela ale lépe rozlišuje mezi závažným porušením pravidel a méně závažným pochybením,“ sdělilo ministerstvo.

„Cílem je postupovat důsledně tam, kde je to nutné, ale zároveň se vyhnout nepřiměřeně tvrdým sankcím v případech, kdy by nedávaly smysl. Zjednodušení legální cesty má také snížit motivaci stavět bez povolení,“ dodal úřad ministryně Zuzany Mrázové (ANO).

• Související: „Developerský zákon.“ Ekologické organizace bijí na poplach kvůli novele stavebního zákona

Nevládní organizace varují i před dalšími problematickými paragrafy. Například, že podél všech dálnic, silnic první třídy či vodních cest – v pásmu 500 metrů na každou stranu – zanikne ochrana nejcennější zemědělské půdy. Eliška Vozníková z Hnutí Duha zase upozornila na to, že novela vyřazuje orgány ochrany přírody z posuzování výstavby v zastavitelném území ochranných pásem národních parků.

„A schválením pozměňovacího návrhu z dílny Motoristů, pro který hlasovali i poslanci ODS, se k tomu přičte zcela nesystémově ještě dalších 150 metrů od hranice zastavitelného území. Dojde tak k ještě rozsáhlejšímu snížení ochrany v ochranných pásmech národních parků. Znamená to bezprostřední ohrožení přírody v Krkonoších a Podyjí,” řekla Vozníková.

Předlohu kritizuje také sdružení Arnika. Spolek nyní vyzval občany, kteří s novelou rovněž nesouhlasí, aby napsali senátorům a pokusili se tím zvrátit souhlas sněmovny. „Vzhledem k tomu, jak těsně zákon prošel, má Senát reálnou šanci tento škodlivý návrh zamítnout,“ uvedla Arnika. A pokud to senátoři udělají, existuje podle sdružení šance, že sněmovna posléze nenajde dostatek hlasů pro opětovné schválení novely.

Ilustrační foto: ChatGPT