Otevře nový stavební zákon dveře developerům? Chráněná příroda je v ohrožení

Ačkoli vedení ministerstva pro místní rozvoj opakovaně tvrdí, že chystaný stavební zákon neohrozí ochranu životního prostředí, jednotlivé paragrafy i pozměňovací návrhy ukazují na něco jiného.

Předloha například počítá s tím, že by se orgány ochrany přírody už napříště neměly vyjadřovat ke stavebním plánům v přírodních parcích. Rozhodnutí by bylo čistě na stavebním úřadu. Takových oblastí je více než 140, v Praze jde například o Prokopské údolí nebo Divokou Šárku, v jiných částech republiky o značnou rozlohu Krušných hor, část povodí Berounky, Ještěd a mnoha dalších.

„Podle navrhované novely se při povolování staveb na území přírodních parků nebude vyžadovat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Přírodní parky tak nebudou chráněny prostřednictvím závazných stanovisek,“ uvedla Anna Vinklárková, která se problematice nových stavebních předpisů zabývá ve sdružení Arnika. Vinklárková je vystudovaná architektka se specializací na územní plánování.

Dodala, že závazná stanoviska mají zůstat pouze pro národní parky, chráněné krajinné oblasti nebo evropsky významné lokality či ptačí oblasti. Orgány ochrany přírody se budou nadále vyjadřovat rovněž k výjimkám u zvláště chráněných druhů I. kategorie. V případě výjimek u II. kategorie ale už jejich stanovisko bude nezávazné.

„Přírodní parky nejsou národní parky ani chráněné krajinné oblasti. Jsou to území s významnými estetickými a přírodními hodnotami, která zřizují krajské úřady na základě zákona o ochraně přírody a krajiny,“ uvedlo Hnutí Duha, podle něhož přírodní parky pokrývají významnou část krajiny. Lidé je využívají k procházkám, rekreaci či turistice.

Tlak na využití území

Přírodní parky mnohdy navazují na maloplošná chráněná území a fungují jako neformální ochranná pásma. „Jejich přesunutím mimo systém závazných stanovisek usnadní povolování staveb v cenné krajině. Tlak na výstavbu v těchto územích nevyhnutelně poroste — protože kde zmizí právní bariéra, objeví se ekonomický zájem,“ sdělilo Hnutí Duha.

Dodalo, že by tak mohl vzniknout například rezidenční projekt na okraji Divoké Šárky v Praze, chatové osady v Krušných horách, rekreační areály v České Kanadě nebo průmyslové haly na okraji Doupovské pahorkatiny.

• Související: Z otevřené krajiny zmizelo 40 % ptáků. Ornitologové vysvětlují proč

Není to jediný „útok“ proti ochraně přírody. Navrhovaný stavební zákon počítá s tím, že v zastavitelném území ochranného pásma národních parků nebude rovněž potřeba souhlas orgánu ochrany přírody – nejen k povolování staveb, ale třeba také ke změnám vodního režimu, používání chemických přípravků na polích nebo terénním úpravám.

Tím to ale nekončí. Pozměňovací návrh poslance Vojtěcha Krňavského (Motoristé sobě) posunuje hranice bez nutného ochranářského souhlasu do vzdálenosti 150 metrů od hranice zastavitelného území. Krňavský svůj pozměňovací návrh nijak nezdůvodnil.

„Všimněte si přitom jedné věci: tuto výjimku mají dostat ochranná pásma národních parků, nikoli chráněných krajinných oblastí nebo maloplošných zvláště chráněných území. Tedy ochranná pásma naší nejcennější přírody. A opět bez jakéhokoli vysvětlení,“ řekla už citovaná Anna Vinklárková z Arniky.

Bagr má prostě přednost

Podle Hnutí Duha Krňavského návrh představuje fatální zúžení zákonného standardu ochrany přírody v ochranných pásmech národních parků. Například ochranné pásmo Národního parku Podyjí tvoří převážně zemědělská půda a lesy, kde se přísně reguluje stavební činnost i používání chemických postřiků, aby se škodliviny nespláchly do hlubokého říčního údolí.

„Tento návrh dokonale obnažuje filozofii celého nového stavebního zákona: bagr má prostě přednost před přírodou a dalšími veřejnými zájmy,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí Duha. „Vyjmout stavební parcely v ochranném pásmu národních parků z dohledu ochranářů je nebezpečný hazard, který tam uvolňuje ruce developerům.“

• Související: Proč přibývá kopřiv a bodláků? Evropská příroda se mění před očima

Proti rozvolnění současných pravidel v ochranných zónách národních parků už ve sněmovně vznikl opoziční návrh, pod nímž je podepsaná skupina poslanců včetně Veroniky Kovářové (Piráti), Gabriely Svárovské (Zelení), Petra Hladíka (KDU-ČSL) nebo Jany Krutákové (STAN).

„Stavební činnost, změny využití pozemků, terénní úpravy, zásahy do vodního režimu, nakládání s vodami nebo používání chemických prostředků mohou mít v ochranném pásmu národního parku významný dopad na jeho předmět ochrany, krajinný ráz, ekologickou stabilitu a schopnost území plnit tlumící funkci vůči rušivým vlivům z okolí,“ stojí v návrhu skupiny poslanců.

Ministerstvo pro místní rozvoj ale trvá na tom, že nový stavební zákon ochranu životního prostředí neoslabí, ochrana přírody zůstane zachována, pouze se některé procesy integrují do rozhodování stavebních úřadů.

„V zastavitelných územích se uplatňuje princip přiměřenosti. Zákon brání tomu, aby byla ochrana jednotlivých zájmů zneužívána k neodůvodněnému blokování staveb, a to především v území pro danou výstavbu určeném,“ uvedlo ministerstvo, podle něhož současný stav umožňuje plýtvat veřejnými prostředky.

„Často se v praxi v důsledku nejasného rozdělení kompetencí maří náklady na přípravu územních plánů nebo povolení záměrů, při vyjasnění procesů lze tyto náklady šetřit,“ vysvětlil úřad ministryně Zuzany Mrázové (ANO).

Proti návrhu stavebního zákona se ale ohradil například i končící ombudsman Stanislav Křeček. Podle jeho vyjádření, ještě než 18. června skončil ve své funkci, není možné, aby rychlost a plynulost výstavby šla na úkoru jiných veřejných zájmů včetně ochrany životního prostředí.

Ilustrační foto: Pixabay (Berounka)