Proč přibývá kopřiv a bodláků? Evropská příroda se mění před očima

Za posledních šedesát let se prudce zvýšil počet rostlinných druhů, kterým se daří v půdě bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku. Tento trend je patrný ve všech typech přírodního prostředí – v lesích, travinách, křovinách, ale i mokřadech. V krajině se tak mnohem více vyskytují rostliny jako kopřiva, ostružník, různé druhy šťovíků, bodláků nebo trav.

Dospěli k tomu vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří zanalyzovali bezmála 650 tisíc vegetačních ploch na starém kontinentu v letech 1960 až 2020. Výsledky zatím nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě dokládají, že existuje příčinná souvislost mezi hospodařením v krajině s intenzivním využitím hnojiv a celkovou změnou vegetace.

Text o výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Science Advances. Konstatuje, že činností člověka se postupně mění přírodní podmínky, což některým druhům prospívá, a jiným naopak škodí. Právě druhům, které mají rády dusík, nové prostředí vyhovuje.

„Zjistili jsme jasný posun ve složení společenstev za posledních šest desetiletí s prudkým nárůstem druhů náročných na dusík napříč všemi hlavními typy stanovišť, doprovázeným mírným nárůstem druhů tolerantních na stín,“ píše se v článku.  

Úbytek ohrožených druhů

Badatelé konstatovali, že například lesní společenstva se posunula směrem k druhům, která jsou spojena s vyšším pH půdy. V mokřadech se zase postupně snížila početnost druhů, které jsou závislé na vlhkosti. Odhalili také výraznou souvislost mezi ponecháním půdy ladem a šířením druhů, které preferují stinnější a na živiny bohatší stanoviště.

„Když jsme pracovali na našich prvních analýzách druhového bohatství, přemýšlel jsem, které rostliny se vyskytují častěji a které mizí, přesněji řečeno, jaké podmínky prostředí tyto rostliny preferují. Rostliny a další organismy jsou něco jako ‚živoucí senzory‘ prostředí, které obýváme, a jejich přítomnost v prostoru a čase nám může hodně říct o změnách prostředí,“ poznamenal vedoucí výzkumného týmu Gabriele Midolo.

• Související: Smutný světový unikát. Led na Lipně je kvůli sinicím zelený

„Je zajímavé vidět, že změny, které pozorujeme u nás, se ukazují jako platné pro celou Evropu,“ sdělila spoluautorka výzkumu Irena Axmanová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Poznamenala, že rozšiřování „dusíkatých“ rostlin způsobuje úbytek jiných druhů včetně těch ohrožených, jako jsou například kociánek dvoudomý nebo vstavač kukačka.

Nejde o jediný negativní dopad nadměrného množství dusíku v krajině. Dusík je spolu s fosforem klíčovým prvkem způsobujícím takzvanou eutrofizaci, tedy obohacování vod o živiny. Způsobuje přemnožení sinic a řas, které následně blokují přístup světla a spotřebovávají kyslík ve vodě, což vede k úhynu ryb a dalších organismů. U lidí způsobuje vodní květ alergie, vyrážky, ale třeba i zažívací potíže.

Holandské omezování dusíku

V Nizozemsku se před čtyřmi lety pokusila vláda výrazně omezit nadměrnou produkci dusíku tím, že chtěla razantně snížit chovy hospodářských zvířat. Vedlo to k velkým protestům farmářů, ze strany policie došlo dokonce na střelbu, takže kabinet nakonec od razantního opatření upustil. Profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR tehdy vysvětlil, že v tomto případě nešlo ani tak o snahu omezit skleníkové plyny, jako je metan, ale především o snížení zátěže půdy a vodních zdrojů.

„Příliš vysoké stavy znamenají příliš vysoké emise sloučenin dusíku, které se dostávají přímo do půdy a do vod spolu s hnojením chlévskými produkty, jako je kejda či mrva. K tomu se ještě přidávají oxidy dusíku z dopravy a dusík ze syntetických hnojiv,“ vysvětlil profesor Hruška.

• Související: Některá pole jsou ve stavu, že půda požírá sebe sama, říká půdní biolog Ladislav Miko

„Dusíkatá kauza“ měla pokračování v loňském roce. Podle agentury Reuters nařídil soud v Haagu vládě, aby do roku 2030 drasticky snížila emise dusíku. Administrativa musí podle tohoto verdiktu zajistit, aby alespoň v polovině nejzranitelnějších stanovišť klesly hodnoty dusíku pod prahové hodnoty – jinak zaplatí pokutu 10 milionů eur.

Žalobu podala mezinárodní organizace Greenpeace, podle níž holandský kabinet nedělá dost pro to, aby v hustě osídlené zemi snížil příliš vysoké emise oxidů dusíku způsobených intenzivním zemědělstvím a nadměrným používáním hnojiv, ale také dopravou a stavebnictvím.

„Je to velké vítězství pro ochranu přírody a biodiverzity,“ uvedli Greenpeace ve svém prohlášení. Tehdejší ministryně zemědělství Femke Wirsmová ale poznamenala, že kabinet bere dusíkový problém vážně, ale není možné po lidech a firmách požadovat nemožné.

Ilustrační foto: Pixabay