Autopilot Tesly nás vezl do zákazu. Kde dělá umělá inteligence v Praze chyby?
Jak zvládá starší autonomní systém Tesly chaos na Karlově náměstí, proč ojeté elektromobily zažívají masivní boom a jak se jako řidič ekologického auta vyrovnat s kontroverzním chováním Elona Muska? První terénní natáčení podcastu Pod proudem přineslo pohled přímo z pražského provozu.
Ondřej Novák
2. 6. 2026
Sedíme v Tesle Model Y, která se právě proplétá širším centrem Prahy. Na displeji svítí navigace směr Zličín a auto se pod dohledem Full Self-Driving (FSD) systému snaží za dohledu řidiče samo kličkovat mezi tramvajemi a chodci. Venku je jaro roku 2026 a na okolních čerpacích stanicích panuje ponurá nálada – cenovky nafty útočí na hranici 50 korun za litr. Zatímco řidiči spalovacích aut s napětím sledují probíhající ropnou krizi, v interiéru elektrického SUV je ale klid. V netradičním díle podcastu Pod proudem si povídáme s Janem Müllerem, autorem populárního YouTube kanálu Tygři na cestě o tom, jak moc se česká elektromobilita za poslední rok posunula a proč už kritici pomalu ztrácejí argumenty.
Statistiky mluví jasně. Na začátku roku 2026 jezdí v Česku přes 60 000 elektromobilů. Jen za loňský rok jich přibylo 25 000, přičemž obrovskou část tvoří ojetá auta dovezená ze západní Evropy. Trh s bazarovými elektroauty roste rychleji než kdy dřív. Nejlevnější ojetou Teslu Model 3 dnes pořídíte už kolem 320 000 korun. Podle Jana Müllera se situace láme i v české společnosti. Posměšky o vození prodlužovaček nebo strach z požárů pomalu mizí. Lidé ve městech i na vesnicích si na přítomnost tichých aut zvykli a stále častěji po nich sami pokukují v bazarech. Hlavní bariérou tak už není cena nebo nedostatek informací, ale spíše agresivní vlny dezinformací na sociálních sítích.
Když AI bojuje s českou křižovatkou
Ostrý test autonomního řízení v historickém centru Prahy však ukazuje, že cesta k plné autonomii má v evropských podmínkách svá specifika. Testovaný vůz spoléhá na hardware z roku 2019 s kamerami o rozlišení pouhého jednoho megapixelu. Zatímco v Americe se systémy posouvají mílovými kroky, na pražském Karlově náměstí, kde se kříží tři směry tramvají s hustým proudem aut a nepozornými chodci, zažívá umělá inteligence horké chvilky. Auto se chová extrémně defenzivně, občas zmateně čeká na přechodu a v jeden moment dokonce mine dopravní značení a vjede do zákazu vjezdu.
Problémem přitom není neschopnost rozpoznat objekty, ale specifika české legislativy a chování samotných řidičů. Umělá inteligence Tesly se totiž učí z reálných dat milionů lidí. A pokud čeští řidiči hromadně porušují předpisy, systém to absorbuje. Jak v autě upozorňuje Jan Müller: „Robot je naučený podle lidských řidičů. To, že lidé porušují rychlost a jezdí podle předpisů, jen když vidí policii, je bohužel součástí tréninkové sady. Auto pak podle toho reálně jezdí také.“
Zodpovědnost za jízdu tak stále stoprocentně nese řidič, který musí mít ruce na volantě a neustále vnímat jemné mikro-pohyby řízení, kterými auto dává najevo, že situaci „má v ruce“.
Kromě techniky se ale debata stáčí i k samotnému tvůrci Tesly. Elon Musk je dnes politicky extrémně kontroverzní postavou, což řadu potenciálních kupců odrazuje. Müller přiznává, že s Muskovými politickými názory mimo rakety a ekologii zásadně nesouhlasí, jedním dechem však dodává, že ani tradiční automobilové koncerny nemají čistý štít, ať už jde o historické skandály typu Dieselgate nebo vlastnické struktury navázané na autoritářské režimy.
„Rozhodl jsem se tak, že všechny tyhle firmy jsou špatné a každý miliardář má vlastnosti, které se mi nelíbí. Já si ale koupím auto od firmy, která nevyrábí spalovací motory, protože ekologie je pro mě důležitá,“ dodává dlouhodobý propagátor elektroaut Müller.
Současná ropná krize navíc dává elektromobilistům silný ekonomický argument. Zatímco provozovatelé spalovacích aut platí za palivo o desítky procent víc než před měsícem, Honza Miller díky kombinaci domácí fotovoltaiky a chytrého nabíjení na Tesla Superchargerech (kde cena po 22. hodině klesá na 5,50 Kč za kWh) utratí za energie pro celý rodinný dům i celoroční ježdění autem pouhých 9 000 korun ročně. Investice do čisté mobility a energetiky se mu tak v aktuální situaci vrátí namísto sedmi let už za pět. Budoucnost bez závislosti na fosilních palivech dovážených přes válečné zóny se tak v březnu 2026 zdá být blíž než kdy dřív.
Co je největší překážkou rozvoje elektromobility v Česku? A má smysl mít elektroauto bez vlastní elektrárny? Poslechněte si nový díl podcastu Pod proudem. Dostupný je také na Spotify a Apple Podcasts.
Úvodní foto: Unsplash