Záporné ceny mohou být pro soláry příležitost. Na „tanci podle trhu“ se dá i slušně vydělat

Blíží se totiž postupný konec dvacetileté podpory pro fotovoltaiky z let 2008 až 2013, které vznikaly v režimu pevných výkupních cen. Po konci podpory ale tyto velké parky budou muset přejít na běžné obchodování a doslova „tančit podle toho, jak se hýbe trh“. Jan Szabó, hlavní analytik a stratég startupu bezDodavatele, v podcastu Pod proudem vysvětluje, proč se z pasivních investorů musí stát živí obchodníci a jak jim v tom pomáhají algoritmy a umělá inteligence. Startup bezDodavatele je partnerem tohoto dílu Pod proudem.

Před liberalizací energetického trhu před dvaceti lety si lidé nemohli vybrat ani vlastního dodavatele energie. Od té doby prošla energetika řadou změn, od vzniku energetické burzy až po zavedení čtvrthodinového obchodování. V současné době jsme svědky doslova energetické revoluce, kdy se celé odvětví díky obnovitelným zdrojů stále více demokratizuje.  Do hry vstupují malí i velcí výrobci, kteří se musí naučit v tržním prostředí aktivně profitovat.

Největší výzva nyní leží před majiteli velkých solárních parků postavených mezi lety 2008 a 2013. Těmto instalacím postupně končí dvacetiletá podpora s fixními výkupními cenami. Na trh se tak brzy „přeleje“ přibližně 2 200 MW výkonu, který bude muset fungovat v čistě obchodním režimu. Trh je přitom čím dál neúprosnější, stále častěji se například objevují záporné ceny energie, kdy výrobce musí za dodávku elektřiny do sítě dokonce platit.

Chytré řízení: Cesta k o polovinu vyšším ziskům

Náklady na odchylku (rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou) v posledních letech dramaticky vzrostly. Zatímco dříve šlo o desítky korun, po energetické krizi v roce 2022 se vyšplhaly až na 800 Kč za megawatthodinu. Jan Szabó ze startupu bezDodavatele v tom vidí velký prostor pro dobrého obchodníka, který umí pracovat s takzvanou flexibilitou a tím síti pomáhat.

„Často provozovatelům fotovoltaik říkám: Buď budete dělat v síti nepořádek, a pak nepočítejte s tím, že vám zůstane hodně peněz. A nebo pojďte ty výkyvy v síti po sobě uklízet a vydělejte na tom, že jste připraveni dělat nějakou změnu,“ vysvětluje Jan Szabó ze startupu bezDodavatele princip flexibility a aktivního řízení zdrojů.

• Komentář: Velikonoce opět poslaly ceny elektřiny hluboko do mínusu. Řešením jsou bateriová úložiště

Rozdíl v příjmech je markantní. U typické 1 MWp elektrárny se pasivní výkup za tržní ceny v roce 2024 pohyboval kolem 770 000 Kč za cca 1000 MWh vyrobené energie. Pokud však majitel využije chytré algoritmy, které výkon přesunou na vnitrodenní trh nebo elektrárnu v době záporných cen vypnou, může výnos stoupnout na 1,2 až 1,35 milionu korun. To představuje nárůst o více než 50 %, přičemž investice do technického vybavení se pohybuje v řádech tisíců korun.

Moderní obchodování neprobíhá jen na denním trhu, ale i v rámci vnitrodenních intervalů. Algoritmy sledují stav sítě a reagují na změny počasí či výpadky jiných zdrojů. Klíčem k úspěchu je digitální propojení. Budoucnost energetiky podle Jana Szabó patří těm, kteří pochopí, že elektřina už není jen komodita, ale vyžaduje aktivní přístup. Optimálním modelem je synergie výroby a akumulace, ideálně řízená jedním chytrým algoritmem. Investorům, kteří váhají, jak se postavit k novým tržním podmínkám po skončení dotací, Szabó radí: „Je potřeba počítat s určitou mírou rizika. Nemělo by ale jít o bezhlavé kroky, spíš o rozhodnutí opřená o dobré porozumění tomu, jak tenhle byznys funguje.“

Celý díl podcastu Pod proudem o tom, jak startup bezDodavatele uvažuje nad obchodováním s elektřinou, si můžete poslechnout také na Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: Obnovitelně.cz