Jak se krotí vítr: Větrný park ve Václavicích ukázal budoucnost české energetiky

Kolem větrných elektráren dnes koluje řada mýtů a obav. Jak ale zjistit, co je na nich pravdy? Nejlepší způsob je navštívit větrný park a podívat se na vlastní oči, jak vypadá okolí větrných elektráren, zda jsou větrníky během provozu slyšet nebo jestli opravdu narušují krajinný ráz. Jedním z parků, který otevřel své brány během letošního Mezinárodního dne větru, byla i elektrárna Václavice. Nabitou červnovou sobotu dokonce ozvláštnili i hasiči, kteří slaňovali z devadesátimetrové gondoly jednoho z větrníků.

Větrná energie je dnes klíčová pro modernizaci české energetiky a ekonomiky. V době, kdy Česko pomalu končí s uhlím a hledá za něj efektivní, čisté a cenově dostupné alternativy, představuje vítr jeden z hlavních pilířů naší budoucí energetické nezávislosti.

Krása, která neubližuje přírodě

Když člověk stojí přímo pod větrnou turbínou, rázem zapomene na katastrofické scénáře z internetových diskuzí. Místo ohlušujícího hukotu je slyšet jen tiché rytmické svištění listů rotoru, které snadno zaniká v běžném šumu okolní přírody.

„Kdo viděl obnovitelný zdroj fungovat, uvěří,“ říká s úsměvem Jan Řežáb, majitel skupiny JRD, která park provozuje. „Přijeďte se podívat přímo pod větrnou elektrárnu, kde pár metrů od ní roste obilí. Vzpomínám, jak jsem jako dítě musel několikrát denně špinavý házet uhlí do kotle, což už si dnes nedokážu představit,“ vzpomíná Řežáb.

Tento osobní rozměr rezonoval i mezi návštěvníky. Vidět, jak se moderní technologie snoubí s tradičním zemědělstvím, pomohlo mnoha lidem přehodnotit své dosavadní názory. A dojem blízkosti přírodě umocňovalo i to, že kromě bzukotu včel a vzdáleného bučení krav navíc otevřený den návštěvníkům zpestřila i poštolka, která kroužila mezi věžemi elektráren.

„Bydlím přímo tady v okolí. Když srovnám větrníky s tím, co k nám občas přináší vítr z Polska, z Turówa nebo Bogatyně (polský hnědouhelný lom a tepelná elektrárna, pozn. red.), tak jednoznačně vidím, že obnovitelné zdroje potřebujeme. Jak kvůli čistému ovzduší, tak i kvůli nižšímu hluku. Ale musí se to samozřejmě stavět rozumně tam, kde to nikomu nevadí,“ řekl redakci jeden z návštěvníků dne otevřených dveří ve Václavicích.

Zkušenosti z provozu: Když se vítr potká se sluncem

Václavický větrný park už má za sebou roky úspěšného provozu. Podle Jana Řežába jsou reálná čísla vyrobené elektřiny v podstatě na hodnotách, které firma předpokládala v energetických auditech a které byly projednávány s bankami při financování. Výroba čisté elektřiny ve Václavicích tak plní energetické i ekologické plány.

Řežáb zároveň poukazuje na synergii, kterou skupina JRD v praxi testuje: „Máme i fotovoltaické elektrárny s bateriemi a je hrozně zajímavé, jak se tyhle dva zdroje v sezóně krásně doplňují a prolínají, což je pro nás dobré zjištění. V budoucnu bychom rádi kombinovali zdroje v místě na jednom připojení a doplňovali baterie.“

Tato technologická symbióza je odpovědí na častou kritiku obnovitelných zdrojů, tedy že „slunce nesvítí a vítr nefouká pořád“. Když v zimních měsících výkon fotovoltaiky klesá, větrné elektrárny jedou obvykle na maximum, protože v zimě fouká v Česku nejvíce. V létě je tomu přesně naopak.

• Tip: Nepravdivé informace komplikují rozvoj obnovitelných zdrojů, varují energetici

„Větrná a solární energie se vhodně doplňují během celého roku, záda jim navíc mohou krýt také bioplynové stanice nebo akumulace energie. Pro českou ekonomiku jsou obnovitelné zdroje klíčové. Máme tu řadu firem, které potřebují nakupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů pro zajištění svých environmentálních cílů a bez energie z nových obnovitelných zdrojů se neobejdou,“ vysvětluje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Na nejčastější mýty, které kolem větrných elektráren kolují, reaguje také iniciativa Nová energie Česka, kterou nedávno spustil Svaz moderní energetiky společně se Solární asociací, sdružením AKU-BAT CZ a sdružením CZ Biom. Cílem iniciativy je přinést do debaty o obnovitelných zdrojích fakta místo strašení.

Byrokratický větrný mlýn jako největší brzda

Aby Česko mohlo těžit z výhod větrné energie, musí v rozvoji větrných elektráren výrazně zrychlit. „Povolit větrný park trvá i deset let,“ upozorňuje Jan Řežáb a pokračuje: „Za tu dobu musíte mít v povolení přesné parametry a stroje se mezitím přestanou vyrábět, což je v našem prostředí nepříjemné. Tím si zhoršujeme podmínky pro provoz, protože potřebujete náhradní díly a firmy na servis na desítky let dopředu. Dlouhé povolovací procesy vedou nakonec ke ztrátě konkurenceschopnosti a zbytečně drahé elektřině.“

Klíčem k úspěšnému rozvoji větrných projektů je podle zástupců JRD intenzivní a férová komunikace s municipalitami a lidmi, kteří v daných lokalitách žijí. Kolem projektů totiž často panují rozjitřené emoce, které nelze přehlížet. „Žádný kouzelný recept nemáme. Je to skutečně jen o trpělivosti a otevřenosti,“ vysvětluje Marek Lang, jakým způsobem přistupují ke spolupráci s obcemi.

• Tip: Havlíčka překvapil odpor proti větrníkům. Pokud je obce podpoří, stát by neměl bránit

„Snažíme se obavy vysvětlovat, stavět se k nim čelem a nebagatelizovat je. Snažíme se na vše odpovědět a dodat informace, protože jedině když obec cítí, že dostala odpovědi, je dostatečně komfortní v diskuzi pokračovat,“ dodává Lang s tím, že skupina JRD s každou lokalitou vyjednává individuálně a nabízí balíčky benefitů na míru. Pro některé obce jsou nejzajímavější přímé finanční příspěvky do obecního rozpočtu, jiné preferují levnější elektřinu pro své obyvatele, zajištění bezpečné dodávky energie nebo realizaci konkrétních projektů, jako je výstavba cyklostezek či opravy infrastruktury. V současné době má JRD v České republice rozjednaných přibližně deset lokalit v různých fázích rozpracovanosti.

Budoucnost, která dává smysl

Den otevřených dveří ve Václavicích jasně ukázal, že zájem veřejnosti o moderní energetiku roste. Lidé už nechtějí být jen pasivními spotřebiteli závislými na fosilních palivech. Chtějí rozumět tomu, odkud energie pochází a jaký vliv má její výroba na životní prostředí.

Zkušenosti z Václavic dokazují, že větrné elektrárny do české krajiny patří a mohou fungovat v dokonalé harmonii s přírodou i lidmi. Cesta k moderní, čisté a soběstačné české energetice sice vede skrze byrokratické překážky, ale zájem veřejnosti a technologický pokrok dávají jasný signál, že tento směr má smysl a nelze ho zastavit.

Úvodní foto: Ondřej Novák