Havlíčka překvapil odpor proti větrníkům. Pokud je obce podpoří, stát by neměl bránit
Nový stavební zákon má urychlit potřebný rozvoj obnovitelných zdrojů. Největší překážkou jsou ale regiony a odpor vůči větrníkům.
Kristýna Walterová
28. 5. 2026
Česká energetika vstupuje do nové fáze. Po letech masivní podpory domácích fotovoltaik a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů chce stát přesunout pozornost především k distribučním sítím, akumulaci a stabilitě celé energetické soustavy.
Na konferenci Solární asociace to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle něj bude přímých dotací postupně ubývat a stát se více zaměří na infrastrukturu a systémové investice.
„Obecně se připravte na to, že bude dotací do individuálních projektů méně než minule,“ říká Havlíček. Důvodem je podle něj především ubývající objem peněz v Modernizačním fondu a dalších podpůrných programech. Ostatně, to se odráží už jenom v aktuálně zveřejněné podobě dotačního programu Nové zelené úsporám, o které jsme na Obnovitelně.cz již psali.
Místo i těchto dotací chce stát postupně více investovat do veřejné infrastruktury, zejména do přenosové a distribuční soustavy. Podle Havlíčka se bude jednat o stovky miliard. „Pokud je nezaplatíme dnes, rozpočítají se do regulované složky pro koncové zákazníky, a to samozřejmě nikdo nechce,“ dodává.
Právě sítě budou podle něj jednou z největších výzev příštích let. Rozvoj obnovitelných zdrojů, akumulace, elektromobility nebo datových center totiž výrazně zvýší tlak na českou energetickou infrastrukturu. Odmítá ale tvrzení, že za růst regulované složky ceny elektřiny mohou pouze obnovitelné zdroje.
Podpora fotovoltaik je nezbytná
„Slíbili jsme, že budeme budovat energetický mix založený na nízkoemisních zdrojích. Tedy na jádru a obnovitelných zdrojích. To stále platí,“ uvádí Havlíček. Vedle přípravy nových jaderných bloků a malých modulárních reaktorů bude podle něj pokračovat také rozvoj fotovoltaiky.
Na potřebu dalšího rozvoje fotovoltaiky upozornil i výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Podle něj Česko začíná zaostávat nejen za Německem nebo Rakouskem, ale i za dalšími evropskými státy.
„Loni jsme poprvé po mnoha letech postavili méně solárních elektráren než v předchozích letech,“ uvádí Krčmář. Výrazný propad podle něj zaznamenal především segment domácích fotovoltaik. Situaci zachraňovaly hlavně firemní instalace.
Krčmář také připomíná nejistotu kolem dotačních programů neb návrhy Evropské komise, které by mohly omezit využívání čínských solárních a bateriových technologií. Podle Solární asociace by příliš tvrdé omezení mohlo zpomalit dekarbonizaci v menších členských státech včetně Česka. „Okolo roku 2030 budeme rádi za každou watthodinu, kterou v Česku vyrobíme,“ dodává Krčmář.
Podle dalších odborníků vystupujících na Solární konferenci by situaci mohla výrazně změnit připravovaná novela stavebního zákona, zároveň ale upozorňují, že samotná legislativa stačit nebude. „Možná se dostáváme do situace, kdy legislativa už nebude bránit výstavbě obnovitelných zdrojů a naopak jí půjde vstříc,“ doufá advokát Pavel Doucha.
Novela počítá se vznikem nového Úřadu rozvoje území České republiky, který by sjednotil metodiku a rozhodování stavebních úřadů. Současně má dojít k integraci většiny závazných stanovisek přímo do stavebního řízení.
Veřejná technická infrastruktura
Pro investory by to znamenalo konec složitého obcházení jednotlivých úřadů kvůli desítkám samostatných vyjádření. Většinu agendy by nově řešil přímo stavební úřad. Zákon má zároveň omezit možnost obcí blokovat větší energetické projekty prostřednictvím stavebních uzávěr nebo změn územních plánů.
Významnou změnou má být i řešení konfliktů mezi plánovacími smlouvami a místními referendy. V praxi se totiž stává, že investor uzavře s obcí dohodu o spolupráci a následně místní referendum požaduje projekt zastavit. Nově by během platnosti plánovací smlouvy nemělo být možné o stejné věci referendum pořádat.
Podle Douchy ale zůstává otázkou, zda stát zvládne nový systém prakticky uvést do života. Největším problémem může být nedostatek úředníků nebo komplikace spojené s digitalizací stavebního řízení.
Podle vedoucího sekce povolovacích procesů a agrovoltaiky Solární asociace Jiřího Bíma dnes často není hlavní problém samotná legislativa, ale kvalita přípravy projektů. Investoři podle něj často podceňují například přístupové komunikace, trasování připojení nebo práci s environmentálními posudky. „Čím lépe budete připraveni, tím rychlejší může být celé environmentální stanovisko i povolovací proces,“ doporučuje.
Výrazně také pomohlo, že fotovoltaika, bateriová úložiště nebo agrovoltaika jsou dnes v legislativě definovány jako veřejná technická infrastruktura. Díky tomu je možné projekty umisťovat prakticky všude, pokud je územní plán výslovně nezakazuje.
Největší překážka? Dezinformace
Jenže zatímco stát i energetické firmy mluví o nutnosti rychlejší výstavby obnovitelných zdrojů, stále větším tématem se stává odpor části veřejnosti, komplikované povolování nebo sílící dezinformační kampaně. Sám Havlíček dodává, že velkou překážkou zůstává odpor části obcí a obyvatel vůči větrným elektrárnám. „Přiznám se, že mě to překvapilo víc, než jsem čekal. Je to velký odpor. Nepomáhají tomu nesmysly, které se šíří a některým lidem doslova 'vymývají mozky',“ připouští. Pokud ale projekty podpoří obce a místní referenda, stát by podle něj neměl jejich výstavbu blokovat.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozorňuje, že Česko dnes zůstává téměř na konci evropského žebříčku podle podílu obnovitelných zdrojů a jedním z důvodů je právě rostoucí odpor v regionech. „Je možné, že do budoucna zápas o obnovitelné zdroje nebude jen zápasem o dekarbonizaci, ale také o kvalitu demokracie a veřejné diskuse,“ dodává.
Podle něj se dezinformační kampaně, které v minulosti mířily především na větrné elektrárny, začínají přesouvat i na fotovoltaiku nebo bateriová úložiště.
Svaz moderní energetiky proto společně se Solární asociací spouští novou komunikační iniciativu Nová energie Česka. Zaměřit se má především na debaty v regionech a vysvětlování přínosů obnovitelných zdrojů veřejnosti. Odpor vůči obnovitelným zdrojům začíná být navíc stále organizovanější a může se postupně promítat i do komunální a senátní politiky.
Právě změny veřejného mínění označil za jedno z největších rizik budoucího rozvoje obnovitelných zdrojů také Pavel Doucha. Podle něj se negativní nálady už nyní začínají propisovat přímo do legislativních návrhů.
Ve Sněmovně se například objevily pozměňovací návrhy, které požadují minimální vzdálenosti mezi větrnými elektrárnami a obydlími. Některé návrhy počítají s limitem 1,2 kilometru, jiné až deset kilometrů.
Pokud by podobná omezení prošla, znamenalo by to podle Douchy prakticky konec větrné energetiky v České republice.
Úvodní foto: SpitzW, CC BY-SA 4.0