Na sítích organizovaný odpor, v průzkumech podpora. Větrníky rozdělují Evropu i Česko

Antikampaň proti větrným turbínám nepochází z hlasu místních obav ani z oprávněných faktů. Na rozšiřování nepravd či polopravd se podílí tisíce falešných účtů i organizovaných skupin. Dezinformací ve veřejné debatě koluje kvůli proměně mediálního prostoru stále více. Na Obnovitelně.cz jsme o nich kolikrát psali, nyní ale vyšla také nová analýza organizace WindEurope a společnosti CASM Technology, která skutečně prokazuje, že napříč celou Evropou funguje rozsáhlá síť účtů, které systematicky šíří zavádějící nebo manipulativní obsah o větrné energii.

Výzkum se opírá o téměř 43 tisíc příspěvků publikovaných mezi květnem 2024 a únorem 2026 na platformách jako Facebook, X, YouTube nebo TikTok. Zaměřil se přitom na účty, které jsou dlouhodobě spojované s kritikou větrné energie. Antivětrný obsah podle analýzy nevzniká nahodile. Dominantní roli hrají organizované skupiny a aktivisté, kteří se snaží ovlivňovat veřejné mínění a mobilizovat odpor proti konkrétním projektům.

• Psali jsme: Odpor k větrným turbínám začíná být organizovaný, hlas místních zaniká

Hlavním problémem podle analytiků je, že se do debaty často zapojují i špatně informovaní politici či zdánliví odborníci. Právě tato kombinace dává celému systému větší dosah i důvěryhodnost, část obsahu totiž vystupuje jako analytický nebo zpravodajský, přestože pracuje se zavádějícími tvrzeními nebo nesprávně interpretovanými daty.

„Chybí nám strategická komunikace ze strany státu, tak abysme dokázali společnosti vysvětlit, proč obnovitelné zdroje a to zejména větrné elektrárny v našem energetickém mixu potřebujeme,“ vysvětluje v podcastu Pod proudem programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Autoři studie identifikovali několik hlavních typů sdělení, která se v antivětrném obsahu opakují napříč Evropou. Větrné elektrárny jsou v nich vykreslovány například jako:

• hrozba pro přírodu a živočichy
• ekonomicky nevýhodné projekty
• zdroj zdravotních rizik
• nespolehlivý zdroj energie ohrožující stabilitu sítě
• nástroj zahraničního vlivu, často ve spojení s Čínou

Podle metodiky studie není vždy možné určit, zda jde o záměrné dezinformace. Výzkum proto pracuje s širší kategorií zavádějícího nebo manipulativního obsahu, bez ohledu na úmysl autora. Objem příspěvků i jejich dosah se výrazně liší podle zemí. Největší aktivita byla zaznamenána ve Švédsku, Francii, Norsku, Německu nebo Velké Británii. Právě zde se také koncentruje nejvyšší počet interakcí uživatelů.

Sociální sítě přitom hrají rozdílné role. Facebook a síť X dominují objemem obsahu, zatímco YouTube a TikTok vykazují výrazně vyšší dosah na jednotlivé příspěvky.

Česká republika patří v evropském srovnání mezi země se střední mírou aktivity. Analýza zachytila 551 příspěvků s celkovým počtem zhruba 137 tisíc interakcí. V porovnání s velkými evropskými trhy jde o nižší čísla, pohybujeme se na podobné úrovni jako Slovensko nebo některé menší státy. Přesto je v porovnání s většími státy a větším množstvím monitorovaných příspěvků také patrná větší míra interakcí.

• Tip: Většina Čechů větrníky podporuje, průzkumy mluví jasně

Relativně vysoká míra zapojení u českých příspěvků přitom nemusí znamenat silnější nebo vyhrocenější debatu než ve větších zemích. Spíše může jít o kombinaci několika faktorů, například výraznější a dosahově silnější účty politiků či médií, roli hraje i samotná struktura aktérů, kdy viditelnější profily generují více interakcí než lokální iniciativy, a v neposlední řadě i velikost jazykového trhu, kde se obsah šíří v užší komunitě, ale může koncentrovat více reakcí na jednotlivé příspěvky.

Nutno ale dodat, že podle posledních průzkumů ve skutečnosti Češi větrníky podporují, a to navzdory křiklavému prostředí sociálních sítích. „Evropa v posledních letech dosahuje pokroku v postupné náhradě fosilních paliv a snižování dovozní závislosti. Větrné a solární elektrárny jen během prvního roku od ruské agrese na Ukrajině ušetřily zhruba 12 miliard eur za nákup drahých fosilních paliv. Přirozeně právě tento vývoj vede k nárůstu koordinované kritiky, která se zaměřuje jak na zpochybňování samotných řešení chránících Evropu a Česko před růstem cen energie, tak i na oslabování důvěry ve vědecké a odborné autority, které tato řešení v debatě prezentují. Ostatně zvýšenou míru těchto ataků zažívá v posledních měsících i přímo Svaz moderní energetiky,“ komentuje Sedlák.

Významnou roli podle něj hrají právě dezinformační kampaně. Ty vytvářejí dojem, že větrné elektrárny jsou největším zlem na zemi a účinně odklánějí pozornost od reálných problémů, jakými jsou klimatická změna, zdravotní dopady ze spalování fosilních paliv, miliardové zisky fosilních magnátů nebo stovky miliard korun, které ještě před pár lety odtékaly do Ruska a přispívaly na financování vojenských aktivit.

„Hlavní problém je, že útoky chrlící neskutečné množství lží o větrných elektrárnách se postupně mění v útoky na samotnou schopnost společnosti jednat podle objektivních faktů. Je to obdobné jako v případě antivax scény a dalších polarizačních témat. Když lidé přestanou věřit klimatologům, epidemiologům nebo lékařům, začnou odmítat i řešení, která z jejich poznatků vycházejí. U klimatu to vede k odmítání snižování emisí, přechodu na obnovitelné zdroje a adaptačních opatření. Místo debaty o tom, jak rychle a spravedlivě jednat, se společnost zasekne v debatě, zda je problém vůbec skutečný,“ dodává Sedlák.

Ne každý odpor je dezinformací

Studie zároveň upozorňuje, že odpor vůči větrné energetice nelze automaticky označovat za dezinformační. Vedle zavádějících tvrzení existuje i široká škála legitimní opozice, od občanských iniciativ po účast veřejnosti v povolovacích procesech.

„Dezinformace a nepravdivé informace narušují jistotu podnikání, zvyšují investiční riziko a paralyzují politické rozhodování. V celé Evropě byly projekty větrné energie v hodnotě miliard eur odloženy nebo zrušeny v důsledku kampaní postavených na přehnaných nebo nepravdivých tvrzeních,“ komentují autoři studie.

• Tip: Může vám distributor vypnout bojler na dálku? Ano, ale jen s vaším souhlasem

Důsledky nestavění těchto větrných elektráren jsou podle nich především vyšší ceny elektřiny pro spotřebitele, ztráta pracovních míst, oslabené průmyslové hodnotové řetězce a pomalejší přechod od dovážených fosilních paliv.

Online prostředí, které je proti větrníkům silně orientované, tak přímo dopadá na energetickou transformaci. Opakující se negativní kampaně mají vliv i na politická rozhodnutí. To je zvlášť citlivé právě v zemích, jako je Česko, kde je rozvoj větrné energetiky zatím omezený a veřejná debata má sklony podléhat zjednodušování a nepravdám.

Úvodní foto: Freepik