Většina Čechů větrníky podporuje, průzkumy mluví jasně

S podporou větrné energie souhlasí většina populace České republiky (63 procent), k jejímu omezováním se přiklání pouze 13 procent lidí. Nejmenší podporu ze všech dotazovaných zdrojů má pak uhlí. Vůbec to přitom neodpovídá představě, kterou by člověk získal z plakátů, politických postojů aktuální vlády či komentářů na sociálních sítích.

„Podle vývoje z posledních měsíců by člověk mohl mít dojem, že většina lidí větrné elektrárny nenávidí, alespoň to tak vyplývá ze sociálních sítích, kde jsou komentáře převážně negativní,“ uvádí Jan Rovenský, expert z Hnutí Duha. Tato zjištění jsou přitom v rozporu se zjištěními vyplývajícími z jiných analýz, kde většina české společnosti větrnou energii schvaluje.

I proto agentura FOCUS, Ústav geoniky Akademie věd ČR a Hnutí Duha spustily aktuální průzkum zaměřený na postoj společnosti k obnovitelným zdrojům. I tyto výsledky ale dokazují spíše podporu větrné, vodní, solární a i jaderné energie oproti uhlí. K principiálně podobným závěrům došel i průzkum postojů české veřejnosti k větrné energetice, který jen několik dní zpět publikovala agentura STEM.

„Překvapením bylo, že i voliči stran, které se proti větrníkům velmi úderně vymezují, nadpoloviční většina lidí větrnou energetiku podporuje (52 procent u SPD a 57 procent u Motoristů),“ popisuje Rovenský. Navzdory výstupům zástupců všech vládních stran, které výhody větrných elektráren rozporují a dokonce někdy sdílejí i dezinformace nebo nepodložené informace, se tak jedná spíše o vládní menšinu.

• Tip: Češi chtějí dotace, ne dluhy. Nová forma Nové zelené úsporám lidi spíše odrazuje

Celkem s podporou větrné energie souhlasí 63 procent lidí. To je shodou okolností stejná výše podpory, jakou má jaderná energie. Nejvyšší míru podpory má větrná energetika u lidí ve věku 18 až 29 let (73 procent), nejnižší u lidí ve věku nad 60 let (58 procent). Největší podporu pak větrníkům deklarují voliči Pirátů a STAN nebo SPOLU.

Míra podpory větrné energetiky prakticky nezáleží na velikosti obce, důležitější je její lokalita. „Ukazuje se, že v oblastech uhelných pánví a zdrojů více podporují obnovitelné zdroje, protože vnímají devastační dopady těžby a spalování uhlí,“ popisuje Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd ČR opačný efekt NIMBY efektu. Zjednodušeně řečeno, na Karlovarsku, Ústecku či Ostravsku je větší podpora větrných elektráren, než například na Vysočině.

„Obecně platí to, že v lokalitách, kde se elektrárny postaví, tak s postupem času míra lokální akceptace narůstá, lidé si na ně zvyknou jako na běžnou součást krajiny (efekt familiarizace), vnímají jejich benefity, zmizí dřívější plané obavy z negativních dopadů, které se nenaplnily, atd. V obcích, v jejichž blízkosti větrné elektrárny již stojí, tak statisticky významně častěji v referendech lidé hlasují pro větrné elektrárny,“ dodává Frantál.

Nevyužitý potenciál představují podle odborníků obecní a komunitní projekty větrných elektráren, které přináší větší benefity do regionů i místním lidem. Ty mají již dnes v České republice pozitivní příklady, přes negativní obraz větrné energetiky ve veřejném prostoru ale nejsou příliš vidět.

Úvodní foto: Freepik