Žádný apríl. První elektrovrtulníky by mohly do provozu možná už letos
Společnost Robinson chystá předvedení prvního demonstračního letu svého plně elektrického modelu vrtulníku R66.
Kristýna Walterová
1. 4. 2026
Dočkáme se letos prvního demonstračního letu plnohodnotně elektrického vrtulníku? Americký výrobce Robinson Helicopter Company, jeden z největších producentů lehkých civilních vrtulníků na světě, tvrdí že ano. Firma pracuje na bateriové verzi svého modelu R66 a nově uzavřela dohodu o vývoji bateriového systému pro tento stroj.
Model vrtulníku R66, který patří mezi nejrozšířenější lehké turbínové vrtulníky v civilním provozu. Stroj se běžně využívá při turistických letech, výcviku pilotů nebo monitoringu infrastruktury. „Vývoj bateriové verze vrtulníku R66 představuje důležitý posun v tom, jak budeme sloužit našim komerčním a civilním zákazníkům,“ uvedl prezident a generální ředitel společnosti Robinson David Smith pro EVInside.
Bateriový vývojář KULR by měl pak dodat pro model R66 baterii. Její vývoj se zaměřil na zvýšení energetické hustoty baterií, zlepšení tepelné stability a vytvoření testovacích postupů odpovídajících leteckým standardům. První důležité milníky programu jsou plánovány na konec roku 2026.
Spolupráce má podle firem zahrnovat nejen samotný vývoj baterií, ale i širší výzkum a testování. Výrobní zázemí Robinsonu v Kalifornii se má propojit s technologickými kapacitami KULR v Texasu. Jedním z deklarovaných cílů je také hledání možností druhotného využití baterií po jejich vyřazení z leteckého provozu.
Podle generálního ředitele KULR Michaela Mo mají být baterie navrženy tak, aby po skončení provozu ve vrtulníku mohly být dále využívány v jiných aplikacích. „Naše bateriové systémy jsme od začátku navrhovali pro dvojí využití, pro letový provoz a následně pro certifikované druhé použití,“ vysvětluje.
Problém? Hmotnost a bezpečnost baterií
Vývoj elektrického vrtulníku není jen otázkou výměny motoru nebo jako u automobilů „dolet“, jak by se dalo čekat. Vrtulníky patří mezi energeticky nejnáročnější dopravní prostředky, protože musí udržovat rotor v pohybu nepřetržitě po celou dobu letu. Na rozdíl od letadel nemohou při ztrátě výkonu klouzat.
Právě proto jsou klíčovým problémem baterie. Musí být dostatečně lehké, aby umožnily smysluplný dolet, a zároveň bezpečné při vysokém zatížení. Technologický ředitel společnosti KULR Will Walker v této souvislosti upozornil, že elektrické letectví zůstává výrazným technickým kompromisem. „Jde o tvrdou inženýrskou rovnováhu mezi energetickou hustotou, hmotností, řízením teploty a bezpečností,“ uvedl pro EVInside.
Bezpečnost baterií je přitom jedním z klíčových faktorů, které mohou zpomalit uvedení elektrických vrtulníků do provozu. Každý nový typ musí projít rozsáhlým testováním a certifikací, která v letectví běžně trvá roky. Elektrická verze R66 má za cíl především ověřit funkčnost elektrického pohonu a získat data pro budoucí vývoj, nikoli okamžitě vstoupit do sériové výroby.
Takový postup je v letectví podle odborníků běžný. Vývoj elektrických funkčních strojů schopných létat je navzdory mnoha pokusům a výzkumům přitom stále ještě v plenkách. První pokusy o let zažívají také letadlové hybridy. Například loni v září dokázala elektrická Alia společnosti Beta Technologies přeletět 160 kilometrů za 55 minut.
I přes tyto opatrné začátky se elektrifikace letectví postupně posouvá z experimentů k reálným certifikovaným strojům. Zatímco elektrické vrtulníky zůstávají ve fázi demonstrátorů, první plně elektrické letadlo už regulátoři schválili před několika lety. V roce 2020 totiž Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) certifikovala dvoumístný elektrický letoun Velis Electro slovinské společnosti Pipistrel, určený především pro výcvik pilotů. Šlo o první typovou certifikaci plně elektrického letadla na světě, celý proces trval přes tri roky a zahrnoval i schválení používání elektrických motorů, z čehož těží právě například model eR66.
Úvodní foto: Robinson Heli, tisková zpráva