Budeme na pole znovu rozsypávat jedy? Ministerstva jednají o použití Stutoxu

Ministerstvo zemědělství (MZe) společně s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) chce připravit podmínky, za kterých by zemědělci mohli trávit hraboše jedem rozsypávaným po povrchu půdy. Resorty to uvedly ve společné tiskové zprávě. Před možnými dopady proto varovali ochránci zvířat v čele s Českou společností ornitologickou. Jedy by podle nich mohly ohrozit i další zvířata, nejen hlodavce.

Nyní lze jed na hraboše vkládat výhradně přímo do nor. Ministři se na tomto postupu dohodli v rámci meziresortní schůzky, ze které také vyplynul plán na vznik společných expertních týmů. Česká společnost ornitologická (ČSO) v této souvislosti zdůrazňuje svůj dlouhodobý postoj, že volný rozhoz jedů na povrch půdy je problematický a ohrožuje i necílové druhy. Současně očekává, že k diskusi v rámci expertních týmů budou přizváni relevantní odborníci z oblasti ochrany přírody i zemědělství.

K trávení hrabošů se nejčastěji používá granulovaný rodenticid Stutox II s účinnou látkou fosfidem zinku. Rozhodnutí o podmínkách jeho použití má v gesci Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství. Ten může za zvláštních okolností povolit i jiné než obvyklé použití přípravků, ovšem pouze za předpokladu, že situaci nelze zvládnout jinými přijatelnými prostředky. Přitom je potřeba „zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí“ (nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh).

• Tip: Úhyny včel jsou nejvyšší za 12 let, zimu nepřežilo 26 procent včelstev

V letech 2019–2020 se z tématu použití Stutoxu II stalo v Česku politikum a předmět sporů. Ministerstvo zemědělství opakovaně povolilo (a následně po tlaku ČSO, MŽP a dalších organizací i veřejnosti omezovalo) aplikaci jedu na povrch půdy. Kvůli tomu se jedem Stutox II otrávili čápi, bažanti, zajíci či káně.

Jed rozhozený po povrchu půdy je nebezpečný i pro ptáky a další živočichy, kteří na poli loví a sbírají potravu. Paradoxně jsou jedem ohrožení ti, kteří s regulací hraboší populace pomáhají přirozeně, tedy volavky, čápi, poštolky, káně, lasičky a mnozí další.

ČSO dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho, degradace půdy či gradace hrabošů. Pestrá krajina, která hostí ptačí i savčí predátory, by si s hlodavci poradila lépe.

Problémy s šelmami? Ochránci protestují

Ministři řešili i údajné problémy s predátory, na které upozornili myslivci, kteří za úbytek biodiverzity viní šelmy, nebo také erozi. Upřednostňují především konkurenceschopnost podnikatelů. „Dlouhodobě jsem zastáncem toho, abychom našim podnikatelům vytvářeli co nejpříznivější prostředí pro jejich práci,“ vysvětluje ministr zemědělství Martin Šebestyán (nestraník za SPD). Tématem společného jednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byla také problematika rybožravých predátorů, zejména kormorána, a některých šelem. Současný systém totiž neumožňuje efektivní odlov přemnožené populace kormorána.

• Psali jsme: Za škody v přírodě nemůžou vlci, ale prasata, vzkazují ochránci myslivcům

Stejně tak je podle ministrů potřeba nastavit a systematicky řešit téma škod, které způsobují vlci, vydry nebo bobři. „V reakci na změnu evropské legislativy i na vývoj vlčí populace v České republice jsme již navrhli úpravu vyhlášky, která stanoví výčet zvláště chráněných druhů živočichů. Změna se týká zařazení vlka obecného z kategorie kriticky ohrožený do kategorie ohrožený. Máme v plánu navrhnout také další opatření, která by měla usnadnit lidem ochranu majetku a zvířat před těmito šelmami, ale vše může být realizováno až po rozhodnutí Soudního dvora EU o žalobách požadujících zrušení zmírnění ochrany druhu na evropské úrovni,“ uvedl ministr Igor Červený (Motoristé sobě).

Asociace soukromého zemědělství ČR, Český svaz ochránců přírody a sdružení lesníků Pro Silva Bohemica se nedávno společně proti tvrzení Českomoravské myslivecké jednoty a Agrární komory ohradily. Podle těchto organizací způsobují největší škody především přemnožená spárkatá zvěř, zejména divoká prasata, jejichž stavy se podle nich vymkly kontrole a každoročně působí miliardové škody na polích i v lesích.

Úvodní foto: Im, Arronax50, CC BY-SA 3.0