Úhyny včel jsou nejvyšší za 12 let, zimu nepřežilo 26 procent včelstev

Podle posledních dostupných dat nepřežilo zimu na přelomu let 2024 a 2025 více než 26 procent včelstev v České republice, přičemž o rok dříve to bylo zhruba 12 procent. Vyplývá to z monitoringu úspěšnosti zimování včelstev projektu COLOSS, který nyní začal se sběrem dat z poslední zimy 2025/26.

„Zimu 2024/25 nepřežilo 26,3 procenta včelstev, což je doposud nejhorší výsledek za posledních dvanáct let. Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji,“ uvedli autoři projektu. K jedné z hlavních příčin úhynů včelstev patří dlouhodobě varroóza, obávaná choroba, která dokáže zlikvidovat i celé včelnice.

„Varroáza včel je celosvětově nejrozšířenější a nejzávažnější onemocnění včelího plodu a dospělých včel,“ konstatuje Výzkumný ústav včelařství. Původcem je parazitický roztoč Varroa destructor. Jeho původním hostitelem je včela východní, z níž přešel na včelu medonosnou a z jihovýchodní Asie se rozšířil do Evropy.

„Roztoči a jejich vývojová stádia se živí výhradně hemolymfou larev, kukel a dospělých včel, kterou získávají opakovaným nabodáváním jejich pokožky, přičemž mohou přenášet i další nakažlivé nemoci včel,“ uvádí ústav. „Roztoči se šíří zalétáváním napadených trubců a dělnic, roji a poroji, nejvíce pak loupežením zdravých včel v napadených včelstvech a přesuny nemocných včelstev.“

Pro včelaře i státní správu

Zmiňovaný COLOSS koordinují vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která je rovněž hlavním řešitelem projektu na diagnostiku a kontrolu varroózy. Výsledky, které pomohou s monitoringem, prevencí a řešením této nemoci, využijí samotní včelaři, ale také státní správa.

„Náš tým navrhl inovativní řešení, které propojuje biologický výzkum, moderní technologie, komunikaci vědy a přímou spolupráci s včelaři,“ uvedl hlavní řešitel Jiří Danihlík z katedry biochemie. Rozšíření varroózy se zatím povinně monitoruje v zimě, což je z hlediska intenzity množení roztoče nejvhodnější období.

• Související: Včely jsou v ohrožení. Pomoct jim můžete i vaší zahradou

Nový koncept navržený olomouckými vědci počítá s pružnějším monitoringem v celém roce. Chovatelé k tomu budou moci využívat i chytré telefony. Speciálně vyvinutá aplikace včelařům pomůže s diagnostikou přímo v terénu. Odborníci tak získají přesnější data o skutečné míře napadení i nové výzkumné poznatky o vývoji choroby v letech s odlišným průběhem počasí.

„Zatím testujeme predikční model, následně jej zprovozníme na webové platformě a pak v aplikaci,“ odpověděl Jiří Danihlík na otázky Obnovitelně.cz, v jaké fázi se vývoj aplikace nachází a jak konkrétně bude včelařům pomáhat. Aplikace by měla chovatelům nabídnout vhodné zásahy v danou roční dobu.

„Na základě syntézy znalostí o vývoji jara v dané sezóně a současně rozvoji včelstev se budeme snažit predikovat rizikové roky. Na základě toho se chovatelé budou moci připravit v praxi, například budou muset mnohem dříve ošetřovat včelstva proti varroóze, aby zabránili úhynům v následující zimě,“ uvedl Danihlík.

Využití družicových dat

Vědci chtějí využívat také družicová data, na jejichž zpracování se bude podílet katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Vědci v následujících letech prověří, jak se jimi navržený postup osvědčí v praxi. Členům týmu pomůže i zapojení do mezinárodního monitoringu COLOSS. Díky tomu vznikla rozsáhlá databáze, kterou nyní vědci podrobí detailní analýze.

• Související: Keře a luční kvítí se vrací do krajiny a měst, aby podpořily včely a čmeláky

„Podílet se na ní budou kolegové z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky. Cílem je přesněji identifikovat faktory, které zdravotní stav včel ovlivňují, a současně určit vhodné strategie pro chov včelstev,“ podotkl Jiří Danihlík.

Klíčová bude spolupráce s praxí. „Včelaři nám totiž budou poskytovat vzorky i terénní data a zároveň získají přístup k aktuálním vědeckým poznatkům,“ řekl Danihlík. Ambicí je vytvořit moderní a datově podložený systém, který nahradí desítky let používaný model, jenž bude více odpovídat realitě současné krajiny i měnících se podmínek chovu včel.

Ilustrační foto: Pixabay