Česko přichází až o 200 miliard ročně. Zapomnělo zdanit fosilní byznys

Pokud by stát začal známé heslo „znečišťovatel platí“ důsledně vymáhat, mohl by si přilepšit o desítky miliard korun, v ideálním případě dokonce o více než 200 miliard. Ukazuje to ekonomická studie „Daň z nadměrných zisků znečišťovatelů: nevyužitý potenciál“, kterou si nechala vypracovat pražská kancelář mezinárodní organizace Greenpeace.

„Fosilní korporace mají dlouhodobě vysoké zisky, kterých dosahují na úkor životního prostředí, poškozování klimatu a prohlubování klimatické krize. Fosilní paliva, na kterých vydělávají, mají obří podíl na globální změně klimatu. Podílejí se přibližně 68 procenty na globálních emisích skleníkových plynů a téměř 90 procent na všech emisích oxidu uhličitého,“ konstatuje v úvodu Jaroslav Bican, který v Greenpeace ČR působí jako expert v oblasti energetiky a klimatu.

Připomíná, že téma zdanění nadměrných zisků (windfall), kterých firmy dosáhly ne díky obchodnímu rozhodnutí, ale díky tomu, že například vydělaly na krizi, rezonovalo hlavně v letech 2022 a 2023. Společnost se tehdy zotavovala po následcích pandemie covidu-19, které byly zesílené ruskou invazí na Ukrajině.

„V následné energetické krizi tak zisky fosilních společností v ČR enormně narostly, stejně tak ale i počet lidí trpících energetickou chudobou (ze 770 tisíc na 1 330 tisíc),“ uvádí Bican. Jako reakce na tuto situaci byla v České republice zavedena dočasná daň z neočekávaných zisků (windfall tax).

„Tato daň v roce 2025 skončila, aniž by byla nahrazena jiným opatřením. V rozpočtu pro rok 2026 chybí desítky miliard korun. V situaci, kdy naopak potřebujeme zdroje na celou řadu důležitých výdajů, bez kterých se neobejdeme (veřejné služby, energetická chudoba, výdaje spojené s transformací energetiky, obranyschopnost). Tyto potřeby přitom přímo souvisejí s prohlubující se klimatickou krizí a nutností na ni reagovat,“ píše Bican.

Mimořádně vysoké příjmy

Zároveň podle něj energetické společnosti nadále dosahují mimořádně vysokých zisků. „Energetické firmy Daniela Křetínského v roce 2024 už podruhé za sebou vydělaly více než 100 miliard korun ročně. Všechny Křetínského energetické podniky, od dolů v Německu až po nově ovládnuté jaderné elektrárny na Slovensku, vydělaly 5,5 miliardy eur, tedy v přepočtu 138 miliard korun. Pro srovnání je to jen o něco málo více než skupina ČEZ s výdělkem 137,5 miliardy. V roce 2023 EPH vykázalo dokonce ještě o 40 miliard korun více,“ připomíná Bican.

Dodává, že energetické společnosti mají nejen obří zisky, ale také pobírají nejrůznější veřejné dotace. V tomto ohledu jsou v Česku “nejúspěšnější” společnosti EP Group Daniela Křetínského a Sev.en Pavla Tykače. „Podle reportu platformy RE-SET tak EP Group po celé Evropě v letech 2015 až 2024 získala z veřejných zdrojů přibližně 253 miliard korun a Sev.en asi 23 miliard korun,“ uvádí Bican.

• Související: Podpora uhelných elektráren nedává ekonomický ani technický smysl, upozorňují ekologové

Tvrdí, že fosilní korporace by měly nést odpovědnost za krize, které svou činností způsobují lidem i přírodě. Neměly by na nich ještě vydělávat. Podle principu „znečišťovatel platí” by se měly začít zodpovídat za škody, které způsobují a nést náklady klimatických opatření.

„Evropa je nejrychleji oteplujícím se kontinentem a ve srovnání se světovým průměrem je v Česku oteplení dvojnásobné. Z toho plynou klimatická rizika, která rostou rychleji než připravenost naší společnosti. Jak zdůrazňuje vůbec první zpráva o klimatických rizicích Evropské agentury pro životní prostředí (EUCRA), klimatická změna se nepropisuje jen do nárůstu průměrných teplot nebo extrémního počasí, ale podkopává stabilitu společnosti, ekonomiky, finančních trhů, infrastruktury, a to nejen v Evropě, ale i celosvětově,“ zdůrazňuje Bican.

Zdanění nadměrného zisku

Tomáš Protivínský, ekonom v think-tanku IDEA při CERGE-EI, sdělil, že podle autorů studie Taxing Windfall Profits in the Energy Sector dosáhly neočekávané zisky energetických firem v EU v letech 2022 až 2023 více než 220 miliard eur. Při minimální sazbě 33 procent by mohly veřejné rozpočty získat přibližně 74 miliard eur.

„Skutečně vybrané prostředky však činily jen zhruba třetinu této částky,“ připomíná Protivínský. Dodal, že v ČR byla daň z neočekávaných zisků stanovena ve výši 60 procent, proto byly výnosy relativně vysoké.

• Související: Česko váhá s rozvojem obnovitelných zdrojů. Každý rok zpoždění stojí miliardy

„Zatímco většina evropských států zavedla tuto daň již v roce 2022, Česká republika ji stanovila až na roky 2023 až 2025. Mezinárodní firmy tak dostaly čas na přípravu a na případný přesun svých zisků do jiných zemí, jak dokumentuje například přestěhování některých ziskových aktivit energetické skupiny EPH do Švýcarska,“ upozorňuje Protivínský.

Výraznou většinu výnosů z daně tak zaplatila Skupina ČEZ většinově vlastněná státem a tyto výnosy zůstaly daleko za původními očekáváními ministerstva financí. „Proto českou implementaci za zdařilou považovat nelze,“ dodává Protivínský.

Studie rozebírá několik scénářů daní z nadměrných zisků. „Pokud by firmy dlouhodobě profitující z prohlubování klimatické krize odváděly daň z mimořádných zisků nad běžnou úroveň, mohla by Česká republika získávat stabilní veřejné příjmy v řádu desítek miliard korun ročně, a při plošném uplatnění napříč sektory dokonce více než 200 miliard korun,“ konstatují Greenpeace.

Pakliže by se daň vztahovala výhradně na energetiku, mohla by státu vynést asi 1 až 2 miliardy eur ročně, a 4 až 10 miliard eur, pokud by platila napříč všemi sektory – i při opatrných předpokladech o vyhýbání se daním.

„Studie proto doporučuje přechod od dočasných opatření k trvalému rámci,“ uvádí česká pobočka mezinárodní organizace, podle níž by se musela stanovit, jaký zisk je běžný pro dané odvětví za normálních okolností. Danila by se jen ta část zisku, která z této normy výrazně vybočuje. Pravidla by se pak aplikovala konzistentně napříč odvětvími a neomezovala se jen na energetiku.

Ilustrační foto: Pixabay