Týden v OZE: Tlak na úpravu emisních povolenek i rozvoj větrné energie všude kromě Česka

Minulý týden v energetice ukázal, jak silně se dnes propojují klimatická politika, geopolitika a investiční rozhodování. V Evropě se naplno rozjela debata o budoucnosti emisních povolenek a o tom, jak sladit dekarbonizaci s tlakem na ceny energií a konkurenceschopnost průmyslu. Zároveň ale dál pokračují i velké investice do čisté energetiky, sítí, OZE a akumulace, zatímco v USA je čím dál viditelnější i opačný trend v podobě politického tlaku proti části rozjetých obnovitelných projektů.

Tlak na revizi ETS

Deset států EU včetně Česka chce rychlejší a důkladnější přezkum systému EU ETS a žádá, aby Komise přišla s návrhem už do konce května, ne až v létě. Podle signatářů je současné nastavení příliš strmé, zvyšuje tlak na ceny elektřiny i průmysl a mělo by se řešit i omezení volatility cen povolenek nebo delší zachování bezplatných alokací pro ETS 1. Spor je přitom i politický, protože jiná skupina osmi zemí naopak ETS brání jako klíčový nástroj evropské klimatické politiky.

ETS čeká modernizace

Ursula von der Leyenová označila systém EU ETS za funkční, ale zároveň řekla, že potřebuje modernizaci a větší pružnost kvůli tlaku na ceny elektřiny. Komise se chce zaměřit hlavně na čtyři složky ceny elektřiny: výrobní náklady, síťové poplatky, daně a odvody a náklady na emisní povolenky, přičemž chystá i cílená opatření pro citlivá odvětví a dočasnou úlevu pro domácnosti a firmy. Česko tedy dál tlačí na revizi ETS a Komise má podle vyjádření po summitu předložit návrh do června.

Konec větru za kompenzaci

Trumpova administrativa podle nových informací vrátí TotalEnergies 928 milionů dolarů, tedy plnou částku zaplacenou za dva offshore pronájmy, pokud firma projekty definitivně opustí a peníze přesune do fosilních investic v USA. Finance mají směřovat hlavně do projektu Rio Grande LNG, část zřejmě i do těžby ropy v Mexickém zálivu a břidlicového plynu, přičemž Total se měl zároveň zavázat, že v USA nebude rozvíjet další offshore větrné projekty. Oba dotčené projekty, v New Yorku a Severní Karolíně, už firma pozastavila v listopadu 2024 kvůli tržní nejistotě a případ ukazuje, že tlak Trumpovy administrativy může místo regulace vést i k vykupování rozjednaných OZE projektů.

EU investuje do čisté energie

Evropská komise představila strategii, která má urychlit investice do čisté energie, protože EU bude do roku 2030 potřebovat asi 660 miliard eur ročně a v letech 2031 až 2040 dokonce 695 miliard eur ročně. Klíčová je mobilizace soukromého kapitálu, který má veřejné finance doplňovat, a Evropská investiční banka k tomu plánuje během příštích tří let dodat více než 75 miliard eur financování. Strategie stojí na čtyřech pilířích: lepší financování sítí, větší úvěrová kapacita pro provozovatele, cílené odrizikování inovativních čistých technologií a energetických úspor a vznik investiční rady pro energetickou transformaci.

Německo zrychluje dekarbonizaci

Německá vláda schválila Klimaschutzprogramm 2026 se 67 opatřeními, která mají do roku 2030 přinést dodatečnou úsporu 27,1 milionu tun emisí a zároveň snížit závislost země na dovozu fosilních paliv. Balík počítá mimo jiné s dodatečnými aukcemi 12 GW větru na pevnině, podporou 800 tisíc elektromobilů, posílením dálkového vytápění a podporou průmyslové elektrifikace. Celkem na to Německo vyčlení zhruba 8 miliard eur v příštích čtyřech letech a vláda tvrdí, že už v roce 2030 tím ušetří téměř 7 miliard m3 zemního plynu a asi 4 miliardy litrů benzínu.

RWE expanduje v USA

RWE chce v USA během příštích šesti let investovat 17 miliard eur a do roku 2031 přidat 9 GW nové kapacity. Důležité je, že firma nestaví jen na plynu, ale opírá se už o portfolio 13 GW větru, solárů a bateriových úložišť a nové projekty chce dál rozvíjet v kombinaci s akumulací. Právě spojení OZE, baterek a flexibilních zdrojů má podle firmy umožnit rychlejší výstavbu, lepší využití infrastruktury a dodávku stabilnější elektřiny podle potřeb trhu.

Ceny otevírají spor ETS

Růst cen ropy a plynu po krizi na Blízkém východě znovu rozdmýchal debatu o budoucnosti EU ETS, protože část států a průmyslu tvrdí, že systém dál zhoršuje cenový tlak a oslabuje konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Zároveň ale sílí i opačný hlas, podle něhož by pozastavení nebo oslabení povolenek podkopalo investiční jistotu, zpomalilo rozvoj čistých technologií a narušilo hlavní dekarbonizační nástroj EU. Výsledkem tak není jednoduchý střet „pro nebo proti ETS“, ale spor o to, zda systém jen upravit a prodloužit jeho realističnost po roce 2030, nebo kvůli drahým energiím sáhnout k tvrdším zásahům.

Co dalšího se událo?

• Podle průzkumu dodavatele vnímá energetickou politiku německé vlády negativně zhruba dvě třetiny Němců, přičemž veřejnosti vadí jak změkčení pravidel pro vytápění, tak možné omezení podpory nových malých fotovoltaik.
• Americký regulátor vydal stavební povolení pro projekt Natrium ve Wyomingu, tedy pro první komerční sodíkem chlazený rychlý reaktor v USA s výkonem 345 MW a možností krátkodobého navýšení na 500 MW díky akumulaci v roztavených solích.



• Válka s Íránem a růst cen plynu tlačí EU k dočasnému zmírnění části klimatických opatření i k hledání úlev pro drahé energie.
• Indie nově slibuje do roku 2035 snížit emisní náročnost ekonomiky o 47 % proti roku 2005 a zvýšit podíl instalovaného čistého výkonu na 60 %.
• Investoři sázejí na to, že ropný šok po válce s Íránem zvýší poptávku po čínských solárech, bateriích a dalších čistých technologiích.
• Británie v reakci na válku s Íránem a energetickou krizi zavádí pravidla, podle nichž mají mít nové domy od roku 2028 solární panely a nízkoemisní vytápění, hlavně tepelná čerpadla.

Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: Unsplash