
Populární los Emil stále žije. Turisté ho zahlédli na Šumavě, byl bez paroží
Po několikaměsíční pauze se veřejností oblíbený sudokopytník opět objevil před hledáčky fotoaparátů. Zimu tak zcela evidentně přežil a na Šumavě se alespoň dočasně zabydlel.

Kristýna Walterová
26. 3. 2026
Fanoušci mladého losího samce Emila už začínali být nervozní. Poslední zprávy o velikém zvířeti totiž pocházely ze začátku zimy a mnoho lidí se obávalo, že zimu nepřežil. „Už od přelomu roku o něm nemáme žádné zprávy, ani od turistů, ani od našich zaměstnanců. Nikdo ho už nejméně měsíc a půl nespatřil,“ uvedl pro INFO.CZ mluvčí správy Národního parku Šumava Zdeněk Dvořák v polovině února. Přesto je dle nejnovějších zpráv a záběrů ze sociálních sítích Emil naživu a v dobré kondici.
Video zachycuje losa při klidném pohybu po otevřeném prostranství za slunečného rána. Zpráva okamžitě vyvolala pozitivní reakce veřejnosti, která jeho osud dlouhodobě sleduje. Mnoho z jeho podporovatelů se ale rozčiluje nad skutečnostmi, které jsou odbornější veřejnosti známé. Proč Emil nemá parohy a netrápí se chudák o samotě bez stáda?
Odpovědí na obě otázky je příroda. Los evropský parohy shazuje na podzim a na jaře začínají dorůstat. I losí samci jsou tak přes zimu bez nic. Samozřejmě, není jak potvrdit, že je los na videu ve skutečnosti Emil, může se jednat o jiné zvíře, na Šumavě by snad měla žít jediná funkční populace losů v Česku. Z nich se ale dlouhodobě nikdo neukazuje. Může to značit to, že už z krajiny před lety odešli, nebo i to, že jsou oproti Emilovi více plaší.
Stádo mladému samci ale nechybí, losi jsou samotářská zvířata a mimo říje se obvykle toulají svou cestou. Touha se rozmnožovat a cestovat se tak projevila právě i v Emilovi, který se stal mediálně známým během loňského léta, kdy urazil stovky kilometrů napříč střední Evropou. Na svou cestu se vydal z Polska, pokračoval přes území České republiky a Slovenska až do Rakouska. Celkem přitom překonal vzdálenost přesahující 500 kilometrů. Kvůli riziku střetu s dopravou, zejména při hrozbě překonání dálnice, byl v září v Rakousku uspán a převezen zpět do oblasti u Lipenské přehrady.
Po návratu se pohyboval zejména v oblasti Národního parku Šumava a sousedního Bavorského lesa. Na jeho paroží byl umístěn GPS lokátor, který umožňoval sledovat jeho pohyb. Po vybití baterie se však informace o jeho výskytu začaly opírat především o náhodná setkání s turisty a místními obyvateli.
V průběhu podzimu byl Emil zaznamenán na řadě míst v šumavském regionu. Objevil se například u Prášilského jezera, na Hartmanicku nebo v obci Keply, kde se pohyboval v blízkosti domů i hospodářství. Setkání s ním hlásili také policisté a lesní pracovníci. Postupně se však znovu stáhl hlouběji do šumavských lesů, kde pravděpodobně přečkal zimní období.
Obavy o jeho zdraví tedy nejsou na místě kvůli chybějícím parožím nebo vytrvalému samotářství, ale proto, že cesta takto velkého a nápadnéh zvířete smutně ilustruje skutečnost, jak moc je nejen česká krajina neprostupná, a jaké bariéry přirozené migraci zvířat klademe.
Úvodní foto: ilustrativní, Jerzy Strzelecki, CC BY-SA 3.0