Karviná se do roku 2029 zbaví uhlí, teplo nově zajistí odpad a plyn

Skupina Veolia Energie ČR má již pevně stanovené financování, výběr technologií i harmonogram odklonu od uhlí v Teplárně Karviná. Ta zásobuje teplem a teplou vodou přibližně 50 000 domácností v Karviné a Havířově. Teplárenský provoz na Karvinsku má za sebou již více než půlmiliardovou investici do plynových kotlů, která snížila jeho závislost na uhlí téměř o čtvrtinu. Druhá fáze dekarbonizace si vyžádá investici 9,4 miliardy korun a v roce 2029 povede k ukončení využívání uhlí v teplárenství na Karvinsku.

Úplný odklon od uhlí v Karviné je jedním z nejnákladnějších a nejkomplexnějších projektů, které skupina Veolia Energie ČR realizuje na českém území.

Snížení emisí CO₂ o 75 000 tun ročně

V letech 2021–2024 proběhla v Karviné první fáze dekarbonizace, která spočívala v definitivním odstavení celkem tří uhelných kotlů a nainstalování šesti zcela nových plynových horkovodních kotlů. Díky této investici došlo k ukončení uhelného provozu v Teplárně ČSA a snížení využívání uhlí v karvinském teplárenství o necelých 25 %. Aktuální palivový mix činí zhruba 75% uhlí a 25% zemní plyn.

• Tip: Rozhodnutí ČEPSu bylo správné, Česko už uhlí nepotřebuje

Dopady I. fáze na životní prostředí jsou zásadní. „Došlo ke snížení emisí oxidů dusíku o více než 53 % a oxidu siřičitého dokonce o více než 72 %. Roční hodnoty emisí CO₂ klesly oproti stavu před investicí o 30 %, tedy o zhruba 75 000 tun,“ prozrazuje ředitel pro strategii a regulaci skupiny Veolia Energie Miroslav Zajíček a doplňuje i finanční rámec: „První fáze dekarbonizace si vyžádala investici 536,5 milionu korun, přičemž 45 % pokryla dotace z Modernizačního fondu. Teď je před námi druhá fáze odklonu od uhlí na Karvinsku.“

Konec uhlí v Karviné do roku 2029

Druhá fáze přinese ukončení provozu posledních čtyř uhelných kotlů v Teplárně Karviná. Nahradí je multipalivový kotel K7 na tuhá alternativní paliva (TAP) a biomasu, nová parní turbína TG8 a doplňkový plynový kogenerační zdroj. Palivový mix budou tvořit z 53,19 % TAP (převážně vytříděný komunální odpad s příměsí biomasy) a z 46,81 % zemní plyn.

„Celkové investice do druhé etapy dosáhnou více než 9,4 miliardy korun. Projekt získal dotaci z Modernizačního fondu přesahující 5 miliard korun, což představuje 53 % z celkových nákladů,“ říká Miroslav Zajíček a dodává: „Po dokončení druhé etapy v roce 2029 klesnou emise CO₂ oproti stavu před dekarbonizací o 200 000 tun. To odpovídá emisím přibližně 47 000 osobních aut během jednoho roku provozu.“

• Psali jsme: ČEPS rozhodl. Česko bude dotovat provoz Chvaletic, zbylé elektrárny Počerady a Kladno odstaví

Dekarbonizace Teplárny Karviná je jedním z pilířů tuzemského plnění strategie GreenUp, což je celosvětový program skupiny Veolia. „V jeho rámci jsme se zavázali, že v České republice investujeme do dekarbonizace více než 20 miliard korun. Tato masivní a dlouhodobá investice směřuje do technologických inovací, modernizace výroby a ekologizace našich energetických zdrojů napříč republikou,“ doplňuje Miroslav Zajíček.

Využití tuhých alternativních paliv

Od roku 2029 bude 53,19 % tepla pro Karvinou a Havířov pocházet z vytříděného nerecyklovatelného a dále již nevyužitelného odpadu ve formě TAP a Miroslav Zajíček k tomu říká: „Využití TAP je nejchytřejší způsob, jak rychle a efektivně opustit uhlí. Místo, aby zbytkový vytříděný odpad putoval na skládky, přeměníme ho přímo v regionu na čisté teplo a elektřinu. Získáme tak dvojnásobný ekologický přínos – zaprvé zabráníme emisím metanu ze skládek, zadruhé nahradíme fosilní paliva. A stále se jedná o lokální zdroje. Výsledkem je nejen snížení CO₂, ale i stabilnější cena tepla pro domácnosti a snížení závislosti na zemním plynu.“

Celý proces druhé fáze dekarbonizace je rozložen do klíčových milníků od získání povolení až po uvedení zařízení do provozu. „Tento harmonogram je flexibilní v závislosti na dodavatelských řetězcích a regulačních schváleních, ale klíčovým cílem je jeho završení do konce roku 2029,“ uzavírá Miroslav Zajíček.

Text a foto: Veolia