ČEPS rozhodl. Česko bude dotovat provoz Chvaletic, zbylé elektrárny Počerady a Kladno odstaví
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS rozhodl, že je provoz dvou bloků elektrárny Chvaletice nezbytný pro stabilitu sítě.
Kristýna Walterová
27. 1. 2026
Regulace napětí a jalového výkonu v severní části ČR, řízení elektrických toků a obnova soustavy po blackoutu. Kvůli těmto třem systémovým oblastem je podle analýzy společnosti ČEPS nezbytné nadále dočasně provozovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice na Pardubicku. Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno naopak mohou ukončit výrobu, aniž by to ohrozilo bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
Vyplývá to z dnes zveřejněného vyhodnocení dopadů, které ČEPS zpracoval v souladu s energetickým zákonem poté, co společnost Sev.en oznámila záměr ukončit provoz uhelných zdrojů k přelomu let 2026/2027. Ekonomické aspekty provozu dvou bloků elektrárny Chvaletice nad rámec licence nyní posoudí Energetický regulační úřad (ERÚ).
Dopady odstavení elektráren na bezpečný provoz české elektrizační sítě ČEPS hodnotil pro rok 2027, a to ve třech oblastech. Konkrétně se jednalo o analýzy zdrojové přiměřenosti, dostupnosti služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti. Z prvních dvou vyplynulo, že i po odstavení zdrojů Sev.en bude mít Česko dostatek elektřiny i kapacit pro stabilizaci frekvence a zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou.
Analýza systémové přiměřenosti však poukázala na to, že elektrárna Chvaletice má v současnosti nezastupitelnou úlohu v oblasti regulace napětí a jalového výkonu, řízení elektrických toků a obnovy soustavy po blackoutu. „Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětlil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Analýzám navzdory
Dnešním dnem totiž vypršela lhůta, do které se musel provozovatel přenosové soustavy ČEPS vyjádřit, zda lze uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady ze skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače odstavit bez dopadu na bezpečný provoz elektrizační soustavy. Hodnocení se netýkalo jen dostatku elektřiny, ale také role těchto zdrojů při zajišťování stability sítě a systémových služeb. Výsledek mohl vést ke dvěma zásadně odlišným scénářům.
Pokud by ČEPS dospěl k závěru, že se česká soustava bez Chvaletic a Počerad obejde, mohly být zdroje uzavřeny bez dalšího zásahu státu. Provozovatel by je mohl odstavit z ekonomických důvodů a náklady spojené s jejich koncem by nenesli spotřebitelé ani veřejné rozpočty. Tento výsledek by potvrdil, že odstavení uhelných elektráren nepředstavuje riziko pro dodávky elektřiny ani stabilitu sítě i z pozice ČEPSu.
Podle zakladatele platformy Fakta o klimatu Ondráše Přibyly není výkon uhelných elektráren Chvaletice a Počerady z hlediska zajištění dodávek elektřiny pro Česko nezbytný. „Jednoduchá odpověď je ano,“ uvedl Přibyla k otázce, zda Česko zvládne jejich odstavení. „Z hlediska zdrojové přiměřenosti to nevypadá, že by ty elektrárny měly být potřeba,“ uvedl v podcastu Pod Proudem.
Přibyla zároveň upozorňuje, že téma nelze zúžit pouze na výrobu elektřiny. Problém podle něj má tři roviny: dostatek elektřiny, stabilitu přenosové soustavy a výrobu tepla. Zatímco první dvě oblasti považuje za zvládnutelné, kritickým bodem je teplárenství, zejména v případě Kladna, kde bude nutné zajistit rychlou náhradu za uhelný zdroj.
Problematické načasování
Útlum uhlí podle Přibyly není technologickým problémem, ale otázkou koordinace. „Rizikem není, že by nám chyběly elektrárny, ale že se aktéři neshodnou na načasování,“ upozorňuje. Pokud se transformace špatně sladí, hrozí buď předčasné uzavření zdrojů bez připravených náhrad, nebo naopak nákladné udržování uhelných elektráren v provozu „pro jistotu“, a to za cenu vysokých veřejných výdajů.
Už dříve přitom vznikly analýzy, podle nichž výkon uhelných elektráren Chvaletice a Počerady není pro zajištění dodávek elektřiny nezbytný. Studie platformy Fakta o klimatu, založená na hodinovém modelování české i evropské elektroenergetiky a datech z hodnocení zdrojové přiměřenosti ERAA 2025, dospěla k závěru, že i po odstavení obou zdrojů lze poptávku po elektřině pokrýt bez rizika výpadků. Ve všech posuzovaných scénářích vychází ukazatel očekávaného nedostatku výroby (LOLE) na nule, tedy bez hodin, kdy by soustava nebyla schopna zajistit dodávky.
Analýza zároveň uvádí, že uzavření elektráren by mělo na cenu silové elektřiny pouze zanedbatelný dopad, protože při současném a očekávaném vývoji cen emisních povolenek by tyto zdroje vyráběly jen omezené množství elektřiny. Podle autorů by proto jejich další provoz nebo státní podpora nedávaly ekonomický smysl, přičemž otázky spojené s přenosovou soustavou a podpůrnými službami měly být samostatně posouzeny provozovatelem sítě.
Úvodní foto: Petr1888, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons