Odstavení Chvaletic a Počerad Česko neohrozí. I bez nich bude elektřiny dostatek

Rozhodnutí Pavla Tykače odstavit uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady vyvolalo bouřlové diskuze. Na jedné straně byli vědci a moderní energetici, kteří vesměs ukončení provozu podporují. Na té druhé zastánci fosilní energie a klimaskeptici, podle kterých se jedná o krok zbytečný a rizikový. Nyní se čeká především na rozhodnutí ČEPS, zda je možné elektrárny odstavit, nebo jejich záložní provoz bude podporovat stát.

Provoz elektráren by měl skončit ke konci roku 2026 spolu s teplárnou Kladno. Zvládne tedy Česko vypnutí dvou velkých uhelných zdrojů bez rizika výpadků elektřiny a bez výrazného zdražení? Podle nové analýzy platformy Fakta o klimatu ano. Detailní modelování české i evropské elektroenergetiky ukazuje, že odstavení těchto elektráren nepovede k nedostatku elektřiny a na ceny bude mít pouze zanedbatelný vliv.

• Tip: Předčasný konec Tykačových elektráren je důkaz, že dekarbonizace funguje, říká Přibyla

Ekonomická logika rozhodnutí Sev.en je zřejmá. Provoz hnědouhelných elektráren se v podmínkách evropského trhu, vysokých cen emisních povolenek a rostoucí konkurence levnějších zdrojů přestává vyplácet. Mohlo by se proto zdát, že pokud jsou tyto zdroje nerentabilní, není důvod je dále udržovat.

Analýza Fakt o klimatu vychází z hodinového modelování celoevropské propojené soustavy a z nejnovějších podkladů hodnocení zdrojové přiměřenosti ERAA 2025. Ve všech modelovaných scénářích vychází ukazatel LOLE (loss of load expectation) rovný nule, tedy bez očekávaných hodin, kdy by nebylo možné pokrýt poptávku po elektřině. Jinými slovy: ani po odstavení Chvaletic a Počerad nehrozí nedostatek elektřiny.

To platí i pro nepříznivé situace, jako jsou klimaticky slabé roky nebo takzvané období „temního bezvětří“, kdy je současně nízká výroba ze solárních a větrných elektráren v širším regionu. I v těchto případech je Česko podle modelů schopno pokrýt většinu spotřeby z vlastních zdrojů a potřeba dovozu elektřiny ze zahraničí zůstává nízká.

Z ekonomického hlediska analýza zároveň ukazuje, že státní podpora uhelných elektráren Chvaletice a Počerady by se nevyplatila. Uzavření obou zdrojů by zvýšilo průměrnou cenu silové elektřiny pouze nepatrně, v řádu jednotek desetin procenta. Důvodem je, že při očekávaném vývoji cen emisních povolenek by tyto elektrárny stejně vyráběly jen minimální množství elektřiny. Dotování jejich provozu by naopak znamenalo dlouhodobou zátěž pro veřejné finance v řádu několika miliard korun ročně, zatímco jednorázové náklady spojené s jejich uzavřením jsou výrazně nižší.

Analýza se však zaměřuje výhradně na otázku dostatečnosti výroby elektřiny a cenové dopady. Neřeší detailně roli nefrekvenčních podpůrných služeb ani lokální omezení přenosové soustavy. Tyto aspekty vyžadují podrobný síťový model, kterým v Česku disponuje pouze provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Posouzení těchto faktorů tak bude klíčovým dalším krokem při rozhodování o konkrétním harmonogramu uzavírání uhelných zdrojů.

Odstavení elektráren Chvaletice a Počerady tak představuje jeden z prvních konkrétních kroků na cestě k postupnému odchodu Česka od uhlí a podobné zprávy v následujících několika letech uslyšíme ze stran i dalších provozovatelů fosilních zdrojů. Data ukazují, že část uhelných zdrojů lze vypnout již v nejbližších letech bez ohrožení bezpečnosti dodávek. Zároveň ale platí, že česká energetická soustava zatím není připravena na okamžité odstavení všech uhelných elektráren.

Další fáze transformace proto bude vyžadovat systematickou přípravu náhrady uhelných zdrojů, nejen z hlediska výroby elektřiny, ale také podpůrných služeb, flexibility sítí a teplárenství.

Úvodní foto: Petr1888, CC BY-SA 4.0