Od kvantity ke kvalitě. Solární trh se čistí, boom nyní zažívají baterie
Počet nových solárních instalací meziročně klesl téměř o třetinu, firemní projekty ale výkonem předstihly domácnosti a akumulace vzrostla o osm procent.
Kristýna Walterová
16. 1. 2026
Po několika letech rychlého růstu zaznamenal český solární sektor v roce 2025 citelné zpomalení. Do distribuční sítě bylo nově připojeno 27 298 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 696 MWp, což je meziročně o zhruba 17 tisíc instalací a třetinu výkonu méně než v roce 2024.
Za celkovým poklesem stojí především útlum rezidenční výstavby. U rodinných domů se počet nových instalací meziročně propadl o 17 391 projektů a nově připojený výkon dosáhl pouze 251 MWp. Hlavní roli sehrálo opakované přerušení dotačních programů, které navíc vedlo k problémům části instalačních firem.
Solární sektor však podle zástupců asociací zafungoval do jisté míry jako stabilizační prvek. Zdravé firmy převzaly rozpracované projekty svých zkrachovalých konkurentů a zajišťují také servis již realizovaných elektráren. Fotovoltaika tak i přes aktuální zpomalení zůstává důležitým nástrojem energetické bezpečnosti domácností, zejména díky silnému rozmachu v předchozích letech.
„Fotovoltaika je pro rodinný rozpočet nejlepší pojistkou proti výkyvům cen energií. I přes loňský pokles je ale díky předchozímu boomu už 200 tisíc českých domácností lépe připraveno na jakoukoli další energetickou krizi,“ uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Zároveň však varuje před dopady rychlých výkyvů na stabilitu oboru: „Instalační firmy v období masivní výstavby mohutně investovaly a nabíraly nové zaměstnance, a nyní čelí nejistotě kvůli nejasnému směřování programu Nová zelená úsporám.“
Na rozdíl od domácností si relativně dobrou kondici udržuje firemní segment. Nově připojené podnikové elektrárny výkonově překonávají rezidenční sektor a jejich průměrná velikost loni vzrostla na 122 kWp. Více než polovina firemních instalací je navíc vybavena bateriovými systémy, které umožňují ukládat vyrobenou elektřinu a lépe řídit spotřebu.
Firmy k investicím motivují nejen klimatické cíle, ale také snaha stabilizovat náklady na energii. Významnou roli přitom hrají bezúročné půjčky a podpora z Modernizačního fondu, které podle oboru pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost českého průmyslu.
Jinak ale nestabilní legislativní i dotační prostředí trh spíše brzdí. „Trh se opakovaně zastavuje ze dne na den. Bez dlouhodobě předvídatelného systému podpory se v takovém prostředí nedá odpovědně podnikat,“ komentuje Krčmář.
Další rozvoj solární energetiky nadále brzdí také pomalé povolovací procesy a omezená kapacita distribučních soustav, zejména u projektů nad 1 MW. Asociace proto vyzývá nastupující vládu k vytvoření stabilního a dlouhodobě předvídatelného prostředí, které by umožnilo obnovit růst fotovoltaiky a zároveň efektivně rozvíjet akumulaci energie.
„Program Nová zelená úsporám se loni zastavil jednoduše proto, že byla vyčerpána alokace. Nešlo o nezájem domácností, ale o omezené finanční zdroje,“ dodává Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Další vývoj dotačního programu si nepřál komentovat. Alokované miliardy pro rekonstrukci nemovitostí včetně obnovitelných zdrojů se loni vyčerpaly již na začátku listopadu. Pro letošní rok se podle Valdmana nicméně dá očekávat snížení alokované částky.
Pokračující boom akumulace
Zatímco výstavba samotných fotovoltaik stagnuje, segment akumulace pokračuje v růstu. V roce 2025 bylo do sítě připojeno 546 MWh bateriových kapacit, což představuje meziroční nárůst o osm procent. Zásadní impulz přinesla novela Lex OZE III, která od října umožnila připojování samostatných bateriových systémů a otevřela jim trh se službami flexibility.
„Distribuční společnosti dnes čelí lavině takzvaných kobercových žádostí. Ty blokují kapacitu v síti a komplikují připojení projektům, které jsou technicky i investičně připravené,“ popisuje problematiku připojování nových zdrojů Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace. Kobercové žádosti tvoří zhruba 65 % všech podaných žádostí a blokují tak kapacitu v síti seriózním zájemcům. Podaly je navíc mnohdy nově vzniklé firmy či firmy, které doposud nemají s energetikou žádné zkušenosti.
„Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ dodává. Baterie navíc nejsou zárukou snadného zisku. Služby výkonové rovnováhy mají omezenou kapacitu a budoucnost akumulace bude stát hlavně na obchodní flexibilitě a práci s cenovými výkyvy elektřiny.
Zájem investorů je enormní, distribuční společnosti evidují žádosti o připojení bateriových projektů s celkovým výkonem zhruba 170 GW a kapacitou kolem 350 GWh. Velká část těchto záměrů ale zůstane pouze na papíře, mimo jiné kvůli spekulativním žádostem, které blokují kapacitu sítě.
Úvodní foto: Freepik