Rok 2025 byl teplotně normální, ale suchý. Zbytek světa je na tom hůř

Rok 2025 byl v České republice podle předběžných údajů teplotně na samé hraně normálu. Průměrná roční teplota dosáhla 8,8 stupně Celsia, tedy o půl stupně více, než je dlouhodobý průměr let 1991–2020. Český hydrometeorologický ústav ho proto zatím hodnotí jako teplotně normální rok, byť jen těsně pod hranicí nadnormálního. Oproti světovému výsledku, tedy že byl rok 2025 třetím nejteplejším rokem v historii měření, jsme se tak měli poměrně dobře.

Samotné roční hodnocení ale podle klimatologů nevypovídá o skutečném rozsahu změn, kterými české klima prochází. Zásadní je dlouhodobý trend. Od roku 1961 vzrostla průměrná roční teplota v Česku o 2,3 stupně Celsia, což je změna, která se odehrála během života jediné generace.

„Jedná se o 13. nejteplejší rok na území ČR v řadě od roku 1961. V posledních 10 letech se však jedná o 4. nejchladnější rok, nižší průměrná roční teplota vzduchu byla na našem území naposledy zaznamenána v roce 2021 (8,0 °C). Nejteplejším rokem na území ČR zůstává rekordně teplý rok 2024 (10,3 °C), následují roky 2023 (9,7 °C), 2018 (9,6 °C) a 2019 (9,5 °C),“ uvádí ČHMÚ.

Srážkově byl ale rok 2025 podle dat na území ČR podnormální. Méně srážek v průměru na našem území spadlo naposledy v suchých letech 2015 a 2018, a to pouze 532 a 522 mm. V předešlém povodňovém (a teplotně rekordním) roce 2024 byl oproti roku 2025 roční úhrn srážek na území ČR o více než 200 mm vyšší.

Navzdory letošním výsledkum se Česko navíc otepluje zhruba dvakrát rychleji než světový průměr. Pevnina se zahřívá rychleji než oceány a severní polokoule rychleji než jižní, zatímco globální průměr zahrnuje všechny tyto oblasti dohromady.

Pro lepší představu: s každými 100 výškovými metry teplota běžně klesá o zhruba 0,6 až 0,7 stupně. Oteplení o více než dva stupně tak odpovídá posunu klimatických podmínek přibližně o 300 výškových metrů níž. Ekosystémy, které v 60. letech fungovaly v nadmořské výšce kolem 900 metrů, dnes čelí podmínkám, jaké tehdy panovaly zhruba o tři sta metrů níže.

Nejrychleji se od 60. let oteplují prosinec, leden, červenec a srpen, u těchto měsíců už nárůst přesáhl 2,9 stupně Celsia. To se promítá do teplejších zim s menší sněhovou pokrývkou, častějších vln veder v létě, vyššího odparu a zesilujícího sucha i do posunů v kvetení rostlin, které mají dopady na ekosystémy, zemědělství i zdraví obyvatel.

Může se to zdát jako nedůležitá změna, roční období se zkrátka posunou, některá prodlouží a jiná zkrátí. Problémem je ale malá rychlost evoluce, která tempu klimatické změny nestačí. Listy vyraší o dva týdny dříve, ale housenky, které jsou na nich závislé, se nevylíhnou dříve. Když pak vykouknou na svět, jejich hlavní potrava už bude odrostlá a ony zahynou hlady.

Globálně třetí nejteplejší rok v historii

V globálním měřítku patřil rok 2025 podle dat evropské služby Copernicus a britského Met Office mezi tři nejteplejší roky od začátku systematických měření v polovině 19. století. Průměrná globální teplota se pohybovala zhruba 1,4 až 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní.

• Psali jsme: Počasí nerovná se klima. Oteplování pořád platí, sněhu a mrazu navzdory

Růst teplot byl v roce 2025 částečně tlumen přirozeným klimatickým jevem La Niña v Tichém oceánu, který má ochlazující vliv. Ani ten však nedokázal zvrátit dlouhodobý trend. I rok s tímto brzdícím efektem byl výrazně teplejší než běžné hodnoty ještě před deseti či patnácti lety.

„Až se za dvacet let ohlédneme zpět na období poloviny dvacátých let tohoto století, budeme tyto roky vnímat jako relativně chladné,“ uvedla pro BBC Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele klimatické služby Copernicus. Podle ní to ukazuje, jak rychle se klima mění, když emise skleníkových plynů zůstávají vysoké.

Překročení hranice 1,5 stupně

Současná data zároveň posilují obavy, že svět v dlouhodobém průměru překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, která je klíčovým cílem Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tento limit se posuzuje v třicetiletém průměru, aby se odfiltrovaly přirozené výkyvy jednotlivých let.

„Je prakticky jisté, že tuto hranici překročíme,“ řekl pro Guardian Carlo Buontempo, ředitel klimatické služby Copernicus. „Otázkou dnes není zda, ale jak co nejlépe zvládnout nevyhnutelné překročení a jeho důsledky.“

Rok 2025 přinesl výrazné teplotní extrémy zejména do polárních oblastí. Antarktida zaznamenala nejteplejší rok v historii měření, Arktida druhý nejteplejší. Rozsah mořského ledu klesl v únoru na nejnižší úroveň od začátku satelitních pozorování v 70. letech.

• Tip: Zůstane USA pozadu? Trump couvá z klimatických závazků i klíčových organizací

Zároveň přibližně polovina světových pevnin zažila nadprůměrný počet dní s výrazným tepelným stresem, kdy pocitová teplota přesahuje 32 stupňů Celsia. Extrémní projevy počasí, od požárů po silné bouře, pokračovaly i přesto, že rok 2025 nebyl absolutně rekordní.

Vědci se shodují, že hlavní příčina oteplování je dobře známá. „Velmi dobře rozumíme tomu, že pokud budeme dál vypouštět skleníkové plyny do atmosféry, jejich koncentrace porostou a planeta na to bude reagovat dalším oteplováním,“ uvedl pro BBC Rowan Sutton, ředitel Hadleyho centra britského Met Office.

Zároveň ale upozorňují, že budoucí vývoj není předem daný. Omezení emisí může tempo oteplování zpomalit a adaptační opatření snížit dopady na společnost i krajinu. To platí jak v globálním měřítku, tak pro Česko.

Úvodní foto: Pixabay