
Zůstane USA pozadu? Trump couvá z klimatických závazků i klíčových organizací
Organizace řešící klimatickou krizi nebo přeměnu energetiky jsou podle něj v rozporu se suverenitou a ekonomickými prioritami Spojených států.

Kristýna Walterová
12. 1. 2026
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozhodla o vystoupení Spojených států z 66 mezinárodních organizací, včetně řady klíčových institucí zaměřených na klima, energetiku a životní prostředí. Podle Bílého domu tyto organizace již neslouží americkým zájmům a prosazují agendy, které jsou v rozporu se suverenitou a ekonomickými prioritami USA.
Téměř polovina z dotčených institucí spadá do systému OSN. Spojené státy mimo jiné ukončí spolupráci v Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, která od roku 1992 tvoří základ mezinárodního klimatického vyjednávání a pod kterou spadá i Pařížská dohoda. Kromě toho Washington vystupuje také z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), tedy hlavního světového orgánu pro hodnocení vědeckých poznatků o změně klimatu.
Podle zdrojů BBC vyvolalo rozhodnutí obavy o další zapojení amerických vědců do přípravy nadcházejících hodnotících zpráv. Bílý dům již zablokoval účast amerických expertů na jednom z pracovních setkání v Číně. Omezení cestování či účasti výzkumníků by podle oslovených expertů mohlo zpomalit přípravu klíčových dokumentů, včetně zprávy o snižování emisí, která slouží jako podklad pro rozhodování mnoha vlád včetně té české.
Dále se Spojené státy stahují také z několika významných nevládních a mezivládních platforem zaměřených na energetickou transformaci a mezinárodní spolupráci. Patří mezi ně Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie, Mezinárodní solární aliance a síť REN21. Výkonná ředitelka REN21 Rana Adib v reakci uvedla, že obnovitelné zdroje představují ekonomicky nejvýhodnější volbu pro státy i města a že globální přechod k čisté energii již nelze zastavit ani vrátit zpět.
Bílý dům uvedl, že rozhodnutí bylo přijato, protože tyto subjekty „již neslouží americkým zájmům“ a propagují „neefektivní nebo nepřátelské agendy“. Memorandum, které prezident podepsal ve středu minulého týdne, navazuje na přezkum mezinárodních organizací zahájený v únoru 2025. Administrativa zároveň naznačila, že zvažuje i další odchody.
Formální vystoupení z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu potrvá podle pravidel přibližně jeden rok. Zůstává také nejasné, zda Trumpovo rozhodnutí nebude napadeno u amerických soudů. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo kritiku především mezi odborníky. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra označil ústup USA od klimatických strategií za „politováníhodný“ a varoval před oslabením globální spolupráce.
Podle šéfa OSN pro klima Simona Stiella však rozhodnutí dopadne především na samotné Spojené státy, které se vystavením mimo hlavní proud mezinárodní spolupráce mohou připravit o levnější energii, stabilnější ekonomické prostředí a nové investiční příležitosti. Rychlý rozvoj nízkouhlíkových technologií v Číně, Indii a dalších regionech podle ekonomů Guardianu naznačuje, že energetická transformace bude pokračovat i bez aktivní účasti Washingtonu, zatímco Spojené státy riskují, že zůstanou pozadu.
Žádné překvapení
Krok zapadá do dlouhodobější politiky Donalda Trumpa, který již během svého prvního funkčního období odmítal vědecký konsenzus o člověkem způsobené změně klimatu a v roce 2020 kvůli němu Spojené státy poprvé odmítly Pařížskou dohodu. Jeho nástupce Joe Biden rozhodnutí po nástupu do úřadu v roce 2021 zvrátil, Trump však během druhého mandátu USA z dohody opět stáhl. Spojené státy se rovněž nezúčastnily klimatického summitu COP30 v Brazílii.
Už během prezidentské kampaně v roce 2015 Trump ve své knize Zmrzačená Amerika otevřeně zpochybnil existenci člověkem způsobené klimatické krize. Tvrdil, že extrémní projevy počasí nejsou ničím novým a že změny klimatu nejsou důsledkem lidské činnosti, aniž by svá tvrzení podložil daty. Na přímé dotazy k tomuto postoji tehdy odmítl odpovídat.
Úvodní foto: Bílý dům, Public domain, via Wikimedia Commons