Počasí nerovná se klima. Oteplování pořád platí, sněhu a mrazu navzdory

Napřed silný mráz, a pak přívaly sněhu. Po poměrně teplém prosinci zasáhla celou republiku pravá zima, a to dokonce i v nížinách a ve velkých městech včetně Prahy. Spolu s tím se na sociálních sítích začaly objevovat připomínky, které vzhledem k aktuálnímu počasí zpochybňují globální oteplování, respektive změny klimatu.

Přidali se i někteří politici. Například Boris Šťastný, motoristický ministr pro sport, prevenci a zdraví, zveřejnil na síti X video, jak frézou odklízí sníh a připojil ironickou poznámku: „Ať žije globální ochlazování!“

Podobně na záplavy sněhu reagoval předseda pražské organizace ANO Ondřej Prokop, když se nemohl dostat na chalupu v Krkonoších a musel „přestoupit“ na rolbu: „Někdo tu tvrdil, že na horách není sníh? Slyšel jsem něco o klimatické změně?“ poznamenal. Ostatně podobně se vyjadřují někteří popírači změny klimatu, jakmile teploty na delší dobu klesnou pod bod mrazu.

Extrémní klimatické jevy

Jenže právě extrémní jevy jsou jedním ze základních dopadů klimatické změny. Ačkoli „teplých“ extrémů přibývá a naopak těch „studených“ ubývá, neznamená to, že zcela zmizí. Dokládá to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který reagoval právě na poslední příspěvky na sociálních sítích.

„Celý den mrzne a sněží, kde máte to globální oteplování? V posledních dnech se setkáváme častěji s připomínkami, které – ať už záměrně, nebo z nevědomosti – relativizují probíhající klimatickou změnu,“ uvedl ústav na svém Facebooku. Přiložil graf průměrných teplot z měřicí stanice v Brno-Tuřanach z let 1961 až 1990 a 1991 až 2020, z něhož je patrné, že se ve druhém časovém období oproti tomu prvnímu průměrná teplota zvýšila.

• Související: Když klima slouží jako strašák. Dezinformace a ruská propaganda sílí i v české politice

„Znamená to logický fakt. Teplých extrémů přibývá, těch studených naopak ubývá. Neznamená to ale, že chladné extrémy zcela zmizí,“ sdělili meteorologové. „Vyšší četnost teplých extrémů asi potvrdí většina z vás už i z vlastní zkušenosti, empiricky je pak jasně pozorujeme na vyšší četnosti tropických teplot, tropických nocí a podobně.“

 Dodali, že chladná období sice budou i v budoucnu, ale čím dál tím vzácnější, což podle ČHMÚ mohou už dnes potvrdit vlekaři a majitelé ski-areálů. Ostatně právě už ve zmiňovaném prosinci bylo nemálo lyžařských středisek kvůli nedostatku sněhu uzavřená, jiná měla jen omezený provoz na několika sjezdovkách.

V Grónsku je naopak teplo

Ústav rovněž připomněl, že klimatická změna je globální fenomén. „Ano, poslední týdny jsou opravdu ve velké části Evropy teplotně podprůměrné, co ale kousek od nás?“ sdělil ČHMÚ. „Podívejte se třeba do oblasti Grónska, severního pólu, USA, Sibiře nebo Balkánu. Zde jsou naopak teploty nad normálem a někde též výrazně. Na faktu probíhající klimatické změny tak současné chladnější období v ČR nic nemění,“ dodal hydrometeorologický ústav.

Také Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) nedávno potvrdil, že globální oteplování, respektive klimatická změna neznamená, že se už nebudou objevovat „studené“ extrémy. Dokonce uvedl, že u složitějších jevů, jako jsou zimní ledovky či extrémní sněhové srážky, vědci zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost jejich výskytu.

• Související: Budou naše děti umět lyžovat? Klimatická změna postupně ničí zimní sporty

„V zimě může být více srážek, a přestože poroste podíl dešťových, zvýší se i pravděpodobnost velmi vydatných sněhových událostí s větší mocností než obvykle," poznamenal Trnka. Podle Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa častější a intenzivnější.

„Neplatí to však pro všechny jevy rovnoměrně a neplatí to všude stejně,“ uvedl Přibyla. Změna klimatu se tedy podle něj neprojevuje jednotně a některé oblasti jsou postihovány výrazněji než jiné. A že jde skutečně o globální fenomén, potvrdila před časem renomovaná meteoroložka a klimatoložka Taťána Míková, která působí v České televizi.

Katastrofální povodně na Moravě

V rozhovoru pro časopis Neovlivní hovořila také o vlivu globálního oteplování na katastrofální povodně v září 2024, které nejvíce zasáhly Moravskoslezský a Olomoucký kraj a napáchaly škody za desítky miliard korun. „Z rozehřátého Středozemního moře a Jadranu si tlaková níže pojmenovaná Boris natáhla vlhký teplý vzduch, který pak poslala směrem k nám,“ popsala Míková.

Když se pak potkala se studeným vzduchem ze severozápadu, vznikly na tomto rozhraní intenzivní srážky. „Právě tento teplotní kontrast výrazně ovlivnil potenciál srážek. Kdyby v oblasti Středomoří byl vzduch o něco chladnější a nebyl tak vlhký – čím je teplejší, tím se do něho vejde více vody –, srážky nemusely být tak intenzivní,“ konstatovala Míková.

O kolik by to bylo méně, to se podle ní těžko kvantifikuje. Navíc velké povodně v září jsou také dost neobvyklým jevem. Právě silné přívalové srážky jsou podle odborníků jedním z typických projevů klimatické změny a je pravděpodobné, že takových jevů bude přibývat.

Ilustrační foto: Pixabay