Český průmysl nebrzdí zastaralé technologie, ale vlastní myšlení

„Ti, co v dnešní době tiše automatizují, tak budou brzy hlasitě slavit na popelu těch, co si nechali ujet vlak,“ uvádí Pavel Bortlík, který o potřebě automatizovat český průmysl přednášel na konferenci Smart Industry. Na první zdání možná složitá technologie je totiž nejdostupnější v historii, přesto se jí většina firem bojí zavádět. Bojí se myšlenky, finance i možnosti obvykle společnosti podle Bortlíka mají.

Tlak na transformaci přitom sílí. Podle Bortlíka už dnes automatizace není otázkou inovace, ale přežití. Výroba se totiž postupně dostává do bodu, kdy přestává být udržitelná v tradiční podobě závislé na lidské práci. Firmy čelí nedostatku pracovníků, jejich rostoucí ceně i nestabilitě dodávek. Automatizace je tak nástrojem, jak vůbec udržet výrobu v chodu a zůstat na černých číslech, o zlevňování dnes už prakticky nejde.

• Psali jsme: Štěchovickou přečerpávací elektrárnu nově hlídá umělá inteligence

Zásadní je přitom změna perspektivy. Mnoho firem stále posuzuje automatizaci optikou návratnosti v podobě ušetřených mezd. Podle Botlíka je to ale slepá ulička. „Nejde o to, jestli ušetříte na jednom operátorovi. Jde o to, jak budete vyrábět bez něj,“ upozorňuje.

Jenže právě v tomto bodě se český průmysl často zasekne. Firmy sice vnímají tlak na změnu, ale nedokážou ji převést do konkrétních kroků. Klíčovou bariérou je přitom vnitřní fungování firem.

Tlak na změnu

Jaromír Barták ze společnosti Flo popisuje typický rozpor mezi výrobou a financemi. Výrobní týmy často vědí, co by potřebovaly zlepšit, ale nedokážou své požadavky přeložit do jazyka ekonomiky. Finanční ředitelé naopak požadují jasný dopad do výsledovky, bez kterého jim investice nedávají smysl.

Výsledkem je patová situace, kdy všichni vnímají potřebu změny ale nikdo ji nedokáže obhájit. Tento rozpor navíc prohlubuje samotná digitalizace. Firmy často nevědí, kde začít, co dává smysl a co je jen marketing. „Nechte si vybudovat datovou základnu. To je páteř veškerých vašich potom budoucích zlepšení a profitů,“ doporučuje.

Další vrstvou problému jsou podle Bartáka data, respektive jejich absence. Přestože se dnes velká část diskuse soustředí na umělou inteligenci, realita ve firmách je mnohem základnější. Bez kvalitních dat není co analyzovat ani automatizovat. Bez datových podkladů nevymyslí umělá inteligence sebelepší strategii.

• Tip: Pošle Česko vlastního astronauta do vesmíru? Plán už na to máme

Přesto do ní často firmy pod nátlakem rychlé změny investují nemalé částky, výsledky ale neodráží realitu konkrétní firmy. To ale neznamená, že bez dokonalých dat nelze začít, uklidňuje Barták. I velmi omezené informace mohou přinést zásadní změnu, pokud se s nimi systematicky pracuje.

Z obou pohledů, technologického i organizačního, tak vyplývá stejný závěr. Automatizace není jednorázový projekt ani nákup technologie. Je to proces, který začíná strategií a schopností firmy pojmenovat vlastní potřeby. Bez jasné představy o tom, co firma vyrábí, pro koho a kde vzniká její přidaná hodnota, totiž nelze rozhodnout, co má smysl automatizovat. Skutečnou výzvou podle obou expertů je, zda český byznys dokáže změnit vlastní způsob uvažování.

Úvodní foto: Unsplash