Za stejnou elektřinu platí majitelé baterií dvakrát. Přitom pomáhají stabilitě sítě

Baterie se v posledních letech stávají jedním z klíčových až nezbytných prvků moderní energetiky. Umožňují ukládat elektřinu v době, kdy je levná či dokonce záporná, a vracet ji zpět ve chvíli, kdy je potřeba. S rostoucím podílem fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů v energetickém mixu roste i jejich význam pro stabilitu elektrizační soustavy. Klacky pod nohy ale hází česká legislativa.

Základní princip fungování bateriových úložišť je relativně jednoduchý. V době nízkých cen elektřiny nebo přebytků výroby se baterie nabíjí a ve chvílích vyšší poptávky elektřinu opět vrací do sítě. Tento model však stojí na rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou elektřiny, který mohou výrazně ovlivnit distribuční poplatky. Dnů se zápornými cenami, tedy kdy majitel spotřebiče, který elektřinu ze sítě odebírá, dostane zaplaceno, je stále více. I jen letos k několika z nich již díky hezkému počasí došlo.

• Tip: Bateriové úložiště může sloužit i 20 let. Investoři ale doplácejí na snahu co nejvíc ušetřit

„Pokud ekonomika baterie spočívá v tom, že levně nabiju elektřinu a draze ji prodám, tak se bavíme o obchodní složce ceny elektřiny. Ta není státem regulovaná, ta skutečně závisí na vývoji na trzích,“ vysvětloval advokát Vojtěch Krajíček z advokátní kanceláře Doucha Šikola na semináři Akumulace a fotovoltaika asociace AKU-BAT CZ. To by znělo hezky, trh si v tomto ohledu poradí sám, dochází ale k takzvanému double chargingu, tedy dvojí zpoplatnění elektřiny.

V praxi to znamená, že elektřina uložená do baterie je zatížena poplatky při jejím odběru ze sítě a znovu při jejím vrácení zpět. Takový model může významně zhoršit návratnost investice do bateriových úložišť a zpomalit jejich rozšiřování. A to je absurdní v době, kdy by baterie dokázaly hrát zásadní roli ve flexibilitě sítě.

Už se ale chystají legislativní změny, které by dvojímu placení zamezily. Distribuční poplatky se skládají z několika částí a jejich struktura výrazně ovlivňuje ekonomiku bateriových projektů. Největší pozornost se soustředí na cenu za rezervovanou kapacitu, která patří mezi nejvyšší nákladové položky. Právě zde zatím panuje největší nejistota, protože se vede debata o tom, zda by baterie měly platit plnou cenu, jen její část, nebo být od této povinnosti zcela osvobozeny.

Česko je přitom jednou z posledních zemích, kde ještě k double chargingu dochází. „Standardem v jiných zemích je, že baterie neplatí vůbec. Například v Německu je přímo zákonem bateriím odpuštěna cena za rezervovanou kapacitu,“ upozorňuje Krajíček.

Agregace baterií

Vedle úprav distribučních poplatků se mění i samotná role baterií v energetickém systému. Stále větší význam získává agregace flexibility, tedy sdružování více spotřebičů nebo výroben do jednoho celku, který může poskytovat služby pro stabilizaci sítě. Tento model umožňuje zapojení i menších zařízení, která by samostatně nedokázala splnit požadované technické parametry.

Agregace přitom nemusí zůstat jen doménou velkých průmyslových baterií. Na trhu se už začínají objevovat modely, které umožňují zapojit i menší baterie v domácnostech nebo firmách. Takové řešení může do budoucna změnit podobu energetiky, která se postupně decentralizuje a zapojuje širší okruh účastníků.

Zapojení domácností do těchto systémů by zároveň mohlo zvýšit ekonomickou návratnost menších baterií. Vedle úspor za vlastní spotřebu elektřiny by totiž mohly generovat další příjmy právě z poskytování flexibility do sítě. „Už se na trhu objevují i agregátoři nebo obchodníci s elektřinou, kteří nabízejí agregaci baterií v domácnostech,“ upozorňuje Krajíček.

K tomu ale bude potřeba i Elektroenergetické datové centrum (EDC), které již běží v částečném provozu a které bude postupně přebírat vyhodnocování toků elektřiny a poskytování flexibility. Jeho úkolem bude shromažďovat a vyhodnocovat data potřebná pro řízení elektrizační soustavy i obchodování s elektřinou.

„Od 1. prosince 2027 by to EDC mělo fungovat kompletně a mělo by vyhodnocovat i takzvanou obchodní flexibilitu,“ uvádí Krajíček. Budoucnost bateriových úložišť v Česku tak bude záviset nejen na technologickém pokroku, ale především na tom, jak se podaří nastavit ekonomická pravidla jejich provozu. Rozhodující bude zejména způsob zpoplatnění elektřiny, nastavení distribučních tarifů a podmínky pro zapojení baterií do služeb flexibility.

A ačkoliv zažíváme bateriový boom a nárůst množství investic i instalovaného výkonu, ani zdaleko to nestačí jak cílům vytyčeným pro dekarbonizaci energetického mixu, tak pro dostatečnou bezpečnost a stabilitu sítě. Proto je popsané bariéry především v podobě složité byrokracie a dvojích poplatků třeba urychleně odstranit.

Úvodní foto: Unsplash