Vzpoura v Krkonoších. Členové vedení národního parku se postavili proti svému řediteli

Když se dostalo na veřejnost, že Motoristy dosazený ředitel Správy Krkonošského národního parku Petr Moravec „tajně“ založil Asociaci národních parků České republiky, zaskočil tím nejen šéfy ostatních národních parků, které o tom předem neinformoval.

Ve stejné situaci se ocitli také nejbližší Moravcovi spolupracovníci z vedení KRNAP – o akci svého nadřízeného také nic nevěděli.  Rozhodli se nemlčet a rozhodnutí svého ředitele založit paralelní sdružení poměrně ostře zkritizovali.

Svůj názor sepsali do dvoustránkového stanoviska, které v uplynulých dnech dostalo více než 200 zaměstnanců národního parku. Podepsaní jsou pod ním vedle všech čtyř náměstků ještě další dva vedoucí pracovníci. Obnovitelně.cz získalo tento dopis včetně interní komunikace ředitele Moravce od jednoho ze zaměstnanců parku, který si vzhledem k možnému pracovnímu postihu nepřál být jmenován.

„Jako (alespoň dosud) členové vedení organizace a náměstci jednotlivých odborů se cítíme být povinni takto reagovat, protože se nás situace velmi úzce dotýká. Každý z nás nese svou tvář a jméno současně se jménem Správy KRNAP na veřejnost a s vysvětleními a postupem, který je prezentován, nemůžeme souhlasit,“ konstatuje se v úvodu dopisu.

Nedostatek v komunikaci, píše ředitel

Ten reagoval na vysvětlující stanovisko ředitele Petra Moravce, které rozeslal zaměstnancům poté, co Hospodářské noviny jako první zveřejnily informace o tom, že šéf KRNAP založil druhou Asociaci národních parků ČR, i když jedna se shodným názvem už existovala.

„Od listopadu 2024 spolupracují správy našich čtyř národních parků prostřednictvím společné asociace. Ta je důležitou platformou pro výměnu zkušeností, koordinaci a společné postupy. Nemá však vlastní právní subjektivitu. To znamená, že nemůže sama svým jménem uzavírat smlouvy, přijímat dary nebo žádat o granty a dotace,“ napsal ředitel Moravec zaměstnancům parku.

• Psali jsme: „Rozumí jen harvestorům.“ Nový ředitel KRNAP čelí kritice i pochybnostem

A pokračoval: „Považuji za důležité, abychom vedle společných jednání měli také možnost společně realizovat konkrétní projekty. Ať už jde o ochranu biodiverzity, výzkum, vzdělávání nebo přeshraniční spolupráci. Zvláště v době omezených rozpočtů bychom měli umět využívat příležitosti k externímu financování, které nám umožní dělat pro ochranu přírody více. Proto jsem inicioval založení zapsaného spolku, který by pro takové projekty vytvořil potřebné právní a organizační zázemí.“

Moravec dále připomněl, že spolek spolu s ním založili na konci září Marek Turčáni a Vladimír Bejček – emeritní děkani České zemědělské univerzity. „Iniciativa vzešla ode mě. Příprava probíhala s ministerstvem životního prostředí,“ uvedl ředitel KRNAP.

Dodal, že založení spolku považoval za přípravný krok. „Po něm mělo následovat jeho představení ostatním ředitelům a společná dohoda o dalším fungování. Dnes už vím, že ostatní ředitelé měli být informováni ještě před jeho založením. To se nestalo. A proto místo k otevřené komunikaci došlo k – podle mého názoru zbytečné – výměně názorů přes média,“ napsal ředitel Moravec, který se za svůj „nedostatek v komunikaci“ omluvil.

Kdo byl vlastě iniciátorem?

Na Moravcův dopis zareagovala zmíněná šestice vedoucích pracovníků KRNAP. Upozornili například na očividné rozpory v ředitelově vyjádřeních. „Spolek byl založen na půdě ministerstva s jeho vědomím. Takto se mimo jiné vyjádřil i prof. Vladimír Bejček ve veřejném prostoru a vy to takto zmiňujete v dopise také. Ve vysvětlení je nicméně uvedeno, že iniciativa vzešla z vaší stany. Na poradě ve středu 7.10. jste ale nám, kolegům, sdělil, že toto bylo na jednoznačný pokyn státního tajemníka Kocandy a další otázky máme směřovat k němu,“ uvedli autoři ve stanovisku.

A dodali: „Totéž zmiňuje v rozhovoru i prof. Bejček (HN 9.10, 7:06), kde výslovně říká, že jste ji založil na pokyn ministerstva. Ministerstvo ale popírá svou roli. Kde tedy hledat pravdu? Kolegové (a nejen na Správě KRNAP, ale i ostatních parcích, protože se jich situace bytostně dotýká) si pravdu zaslouží, ne mlžení a zakrývání skutečnosti.“

• Psali jsme: Natrhejte si kytici, nezvykle vyzývají národní parky. Bojují totiž se záplavou invazivek

Vedoucí pracovníci parku současně upozornili i na další problematické okolnosti. „Tvrzení, že potřebujeme pro zajištění projektů a financování v nejrůznějších aktivitách prostřednictví servisní neziskové organizace, nemůže být myšleno při znalosti dotačního protření vážně,“ píše se v dokumentu.

„Každá správa národního parku umí žádat o projekty a přijímat dary a podporu od nejrůznějších subjektů a aktivně toto dělá. Umí realizovat projekty i společně, viz v současné době realizovaný projekt ze švýcarských fondů. Děje se tak na základě společenské smlouvy, smluv o spolupráci nebo jiných právní kroků i bez nutné spolupráce se zřizovatelem,“ upozornili autoři.

Dodali, že nezisková organizace má jako žadatel ve většině případů zcela jinak určené možnosti a oprávnění účasti v programech než veřejná instituce. „V některých programech je přímo stanoveno, že o ně mohou žádat pouze veřejné instituce typu národní parky apod. Představa, že by neziskový subjekt soukromého charakteru, jímž zapsaný spolek jako společenská iniciativa bezpochyby je, žádal o podporu a přerozděloval ji na veřejné instituce, by byla chápána jako zcela jasné porušení pravidel programového financování daného programu,“ napsali vedoucí pracovníci KRNAP.

Vyvolávání nedůvěry a pochybností

Možnost, že by v programu, který je vyhlášen pro neziskový i veřejný sektor, žádala nezisková instituce a zároveň veřejná, by podle nich znamenalo vytváření zcela zbytečné konkurence, snižování potenciální úspěšnosti a devalvace důvěryhodnosti.

„Uvedený postup by navíc byl zásadně neefektivním vynakládáním prostředků, protože neziskový subjekt by musel mít aparát, který by takové žádosti zpracovával, administroval a realizoval. Tento aparát by musel být striktně personálně, časově, prostorově i finančně zcela oddělen od potenciálně přijímající veřejné instituce,“ stojí v dokumentu, který má Obnovitelně.cz k dispozici.

• Psali jsme: Společný nepřítel spojuje. I Motoristé mohou pomoci ekologům, říká Krajhanzl

Vznik spolku v září 2026 není možné podle šesti vedoucích pracovníků KRNAP chápat jako přípravný krok. „Bylo by asi zcela legitimní a pochopitelné, kdyby předem došlo k diskusi s odpovědnými zástupci dalších parků ve stávající asociaci, tedy řediteli, o takovém záměru, který by byl řádně zdůvodněn s analýzou proveditelnosti,“ napsali.

„Namísto toho byl proveden dokončený právní akt bez vědomí dalších, nyní deklarovaných potenciálně zaujatých subjektů, který již není možné považovat za přípravnou fázi. Použití stejného jména a fakt, že ostatním členům stávající asociace byla skutečnost zamlčena, s sebou nese značnou míru nedůvěry a pochybností v reálné důvody založení,“ dodali.

Iniciativa nesmí být parazitující

Autoři konstatovali, že založení občanské iniciativy je jistě chvályhodná činnost, zvláště v současné nelehké době, kdy neziskový sektor je pod silným tlakem současných vládních stran. „Nesmí se ale stát parazitujícím prvkem, kde je efektivní využití finančních prostředků nejasné a obtížně obhajitelné,“ varovalo šest vedoucích pracovníků KRNAP.

A konstatovalo, že jako jediné možné řešení je přejmenování nového spolku, aby se nemohl zaměňovat se starší Asociací národních parků ČR. „Jiným, krajním, nicméně možným řešením v podobě fair-play zásad, je bezodkladné zrušení spolku. Tento postup je ale výhradně v moci zakladatelů,“ napsali autoři.

A na závěr si neodpustili osobní poznámku vůči řediteli Petru Moravcovi: „V rozhovorech opakovaně vyzdvihujete jako cíl ‚být dobrým hospodářem, dobrým sousedem‘. Předkládané kroky nás ale vedou k přesvědčení, že tyto krásné cíle byly nyní destruovány, staly se prázdnými slovy, které bude jen velmi obtížné napravit. Hospodář vždy o věci uvažuje ekonomicky, zda kroky mohou přinést kýžený efekt a vynaložená energie není zbytečná. Dobrý soused především mluví se svým okolím o svých názorech, představách či přáních.“

Obnovitelně.cz má k dispozici rovněž následnou reakci ředitele Moravce, který rovněž obdrželi všichni zaměstnanci parku. „Respektuji právo každého na kritický názor. Nepovažuji však za přiměřené, aby se z jednoho komunikačního pochybení bez dalších doložených skutečností vyvozovaly závěry o mé celkové profesní odpovědnosti či osobní integritě,“ napsal Moravec.

A dodal, že nesouhlasí ani s dalšími závěry ve stanovisku členů vedení KRNAP. „Skutečnost, že správy národních parků již dnes dokážou realizovat společné projekty a získávat finanční podporu, nevylučuje přínos další formy spolupráce. Neformální platforma ředitelů a samostatná servisní organizace mohou plnit rozdílné a vzájemně se doplňující funkce,“ tvrdí ředitel Moravec.

Dodal, že odborné výhrady považuje za legitimní podnět ke vzájemné diskusi, nikoliv za důvod k předčasným závěrům. Na toto druhé vyjádření ředitele Správy Krkonošského národního už šest členů vedení KRNAP nereagovalo.

Ilustrační foto: Pavel Baroch