Protivětrníkoví aktivisté ve volbách do Senátu pohořeli

Na sociálních sítích a v plných sálech venkovských kulturáků burcovali proti „ničení české krajiny monstrózními vrtulemi“, slibovali boj za národní suverenitu a stylizovali se do role zachránců obyčejných lidí a české krajiny. Varovali před devastujícími účinky větrné energetiky a na jednom tématu postavili celou svoji kampaň. Když však došlo na sčítání hlasů, přišlo pro ně tvrdé vystřízlivění.

Přečtěte si: Komíny, vysílače a dráty nevadí. Proč právě větrníky?

Nikdo z nich se nedostal do druhého kola. Voliči dali jasně najevo, že jediné hysterické téma a hlasitý křik na internetu vstupenku do vysoké politiky nezajistí.

Hynek Beran: zbylo jen poslední místo

Neúspěšný kandidát na primátora za SPD, bývalý šéf zednářů a údajně nezávislý energetický expert je jedna z nejvýraznějších postav odporu proti větrným elektrárnám. Hynek Beran zkoušel štěstí na Trutnovsku, ke kterému nemá dle dostupných informací žádný dlouhodobý vztah.

Doslova ale jen zkoušel. Na sociálních sítích, spřátelených médiích i v debatách se rád prezentoval jako ryze nezávislý odborník a mluvil o tom, jak si jde pro podporu přímo k lidem formou sběru podpisů. Skutečnost na Turnovsku byla docela opačná. Nedokázal sesbírat podporu od lidí, aby mohl podat svoji kandidaturu, tak vzal zavděk stranickou nominací hnutí PRO Jindřicha Rajchla, které dlouhodobě prezentuje svoje názory proti českým obnovitelným zdrojům energie a extrémně favorizuje uhlí.

Beranovi nepomohla ani stranická nominace a ani strašení.  V senátním obvodu č. 39 dostal pouhých 5,63 % hlasů a skončil až jako poslední kandidát. Vítězem se stal Jan Sobotka, stávající senátor a starosta Vrchlabí. Podařilo se mu obhájit mandát s drtivou převahou už v prvním kole. Z Beranova velkého tažení proti větrným elektrárnám a levnější elektřině pro české domácnosti nezbylo nic.

Ukázalo se, že mimo uzavřené sociální bubliny o jeho černobílé vidění světa nikdo příliš nestojí. Berana očividně ani tento volební výprask v další činnosti neodradí. Svůj výsledek okomentoval na svém facebookovém profilu takto: “Děkuji všem za podporu. Jedeme dál proti výprodeji země, baronům, keťasům a energetické chudobě.” Hodilo by se tady napsat, že děkujeme a posíláme klíčenku, ale po Beranovu propadáku se na něj můžeme opět těšit na regionálních i celostátních debatách, kde budem lidem zatajovat svoji politickou příslušnost a minulost.

Profesor Turánek: Z laboratoře až na dno brněnské kandidátky

V Brně-městě nasadila koalice SPD další známé jméno mezi odpůrci větrných elektráren. Jedná se o profesora Jaroslava Turánka. Muž s akademickou minulostí, vystudovanou biochemií a angažmá na Výzkumném ústavu veterinárního lékařství udělal v posledních letech prudký názorový obrat. Během covidové pandemie se stal hvězdou odpůrců očkování, odkud plynule přesedlal na obecnou kritiku moderní energetiky a strašení větrníky. V posledních týdnech před volbami Turánkovy přednášky o nepodložené škodlivosti větrných elektráren na krajinu a zdraví putovaly internetem a staly se hitem mezi části odpůrců.

Výsledek v Brně byl pro profesora ledovou sprchou. Se ziskem pouhých 6,27 % hlasů skončil na 4. místě a druhé kolo bude sledovat jen z uctivé vzdálenosti. Pro člověka, který dříve dokonce zvažoval kandidaturu na prezidenta republiky, znamená střet s realitou uren jasný vzkaz. Internetová sláva se v politický mandát automaticky nepřetavuje. Každopádně dosáhl Turánek většího úspěchu než Beran a neskončil na posledním místě. Pravděpodobně mu k tomu pomohlo, že v Brně studoval. I tak se tato kandidatura dostává k dalším Turánkovým neúspěšným politickým pokusům. V senántích volbách v roce 2024 kandidoval za hnutí Švýcarská demokracie na Třebíčsku. Jeho kandidaturu podpořili tenkrát Svobodní, Soukromníci a hnutí JaSaN.

Marek Obrtel: Paravojenská rétorika a boj proti větrníkům na Přerovsku narazily

Zatímco Beran vsadil na image energetického disidenta a nezávislého odborníka, v senátním obvodu č. 63-Přerov se pokusil prorazit Marek Obrtel. Bývalý vojenský lékař a záchranář, který se před lety proslavil vrácením vyznamenání NATO a následně budováním domobrany „Národní domobrana“, se v regionu profiloval jako nesmiřitelný odpůrce větrných elektráren. V terénu burcoval místní obyvatele, na sítích líčil výstavbu obnovitelných zdrojů jako zkázu české suverenity a do voleb vyrazil s podporou ČSNS.

Jenže přerovský obvod jeho militantní náturu i monomateriální tažení odmítl. Obrtel skončil až na třetím místě se ziskem 15,04 % hlasů. Finále mu uteklo o parník. Postupující dvojice Jakub Navařík (38,54 %) a Petr Vrána (37,62 %) si rozebrala přes 76 procent všech odevzdaných hlasů. Ani dramatická videa, ani strašení vrtulemi Obrtelovi k vytouženému senátnímu křeslu nepomohly a brány druhého kola zůstaly neprodyšně zavřené. Je férově ale uznat, že z odpůrců větrníků a levné elektřiny získal nejsolidnější výsledek. Ale ani komiksy a grafiky generované pomocí AI a hlasité křičení na náměstú za sledování jednotlivců nestačily. Tak to dopadá, když nemáte ucelenou představu a vizi pro celý obvod, negativní odmítání jednoho tématu prostě nestačí.

Vrtule ne, ale co dál? Drahý plyn z dovozu!

Právě v tom spočívá největší absurdita celého protivětrného tažení. Tito aktivisté vehementně odmítají větrníky i jakékoliv jiné moderní energetické zdroje, ale když se jich zeptáte, odkud tedy máme elektřinu brát, nastane trapné ticho. Žádnou reálnou a soběstačnou alternativu nikdy nenabídnou. Mluví o maximálním využívání uhelných elektráren. Realističtěji působí úvahy o rozšiřování stávajících jaderných elektráren.

Z jejich postojů tak logicky vyplývá jediný scénář, který by si měl každý jejich fanoušek uvědomit. Chtějí se spoléhat na fosilní paliva, pálit drahý dovážený plyn a ropu ze zahraničí a posílat miliardy do ciziny. Že za to stát i celá Evropa platí astronomické sumy a že by v důsledku takové „politiky“ české domácnosti a rodiny platily obrovské účty za energie? To už tito bojovníci neřeší, hlavně když se za vsí netočí vrtule.

Bublina z Facebooku splaskla

Kampaň těchto aktivistů připomínala klasickou iluzi sociálních sítí. Algoritmy jim tvořily zdání masové podpory, komentáře plnily stovky věrných stoupenců a na jejich videích to vypadalo, že národ povstává. Při skutečném hlasování se však ukázalo, že internetový hluk je jen slabým odrazem reality. V reálném světě nedokázali oslovit víc než nepatrný zlomek voličů v řádu nízkých jednotek procent. Drtivá většina občanů jejich laciný odpor a politickou prázdnotu odmítla.

Tip: Větrníky v referendech tvrdě narazily. Z 21 obcí je podpořil jediný Dětřichov

Lidé jasně ukázali, že do vysoké politiky nepatří jednorožci, jejichž jediným programem je říkat na všechno „ne“ a posílat předražený účet za elektřinu běžným občanům. Podařilo se jim však rozšířit mezi lidi fámy, dezinformace a někdy až úsměvné bludy. To je taky důvodem, proč referenda o výstavbě větrných elektráren nedopadla.

Úvodní obrázek: ChatGPT