Jaromír Bláha z hnutí DUHA: Motoristé likvidují ministerstvo životního prostředí

Nové vedení ministerstva životního prostředí (MŽP) a celá vládní koalice vyostřila svou slovní rétoriku vůči nevládním organizacím. Hnutí DUHA dokonce podalo žalobu na motoristické ministry Petra Macinku za výrok, v němž sdružení označil za teroristickou organizaci, a Filipa Turka, který ho spojil s úmrtími při povodních.

Podle Jaromíra Bláhy, který v Hnutí DUHA působí od počátku 90. let a zakládal tam program na ochranu lesů, má smysl bránit občanskou společnost před slovními útoky politiků, i kdyby by se soudy vlekly roky. „Věřím, že uspějeme, i když jak soudy nakonec rozhodnou, samozřejmě není možné nikdy předem říct,“ uznává Bláha.

Čím si vlastně slovní výpady vládních politiků vůči vám i dalším spolkům vysvětlujete?

Přitvrzení nastalo s nástupem hnutí Motoristů sobě do vládní koalice. Vidím dva hlavní důvody. Tím prvním je čistá ideologie. Motoristé jsou děti Václava Klause, který se vůči občanské společnosti vymezoval, protože mu překážela.

V Klausově představě má demokratická společnost fungovat tak, že lidé půjdou jednou za čtyři roky k volbám a o nic dalšího se už starat nemají. Občanská společnost to do určité míry dokáže vyvažovat, protože je aktivní i mezi volbami. Druhý důvod s tím souvisí: mnohým politikům skutečně vadíme.

Čím konkrétně?

Hnutí DUHA je silná organizace, dokáže upozorňovat na problémy, tlumočit je veřejnosti, a to vadí. Vidíme, jak na MŽP funguje čirý klientelismus, když jsou na ministerstvo dosazováni sponzoři strany na úkor skutečných odborníků. Reakce Motoristů na to je, že se snaží organizace, které na to upozorňují, zostouzet, nálepkovat, prostě znevěrohodňovat.

Opakovaně se objevuje třeba argument, že nevládkám jde jenom o to, aby zůstaly přisáté k veřejným penězovodům. Jde vám jenom o peníze?

Myslím, že Motoristé už pochopili, že v tomto ohledu jsou v případě Hnutí Duha úplně mimo. Více než polovinu našeho rozpočtu tvoří příspěvky od lidí, kteří pokládají naše působení za důležité. Posílají nám každý měsíc třeba dvě tři stovky.

Související: Nový ředitel ČIŽP sponzoroval Motoristy. Co dalšího o něm víme?

Máme také několik větších dárců, kteří si uvědomují, že naše práce přesahuje životní prostředí a míří do obrany demokracie. Menší část našeho rozpočtu tvoří příspěvky ze zahraničních nadací nebo z jiných evropských zdrojů. Příspěvky vysoutěžené z domácích grantů tvoří jednotky procent.

Dlouhodobě tak platí, že nejsme závislí na státním rozpočtu. A vlastně bychom ani nemohli být, protože každé vládě bez ohledu na její politické složení nastavujeme zrcadlo. Každý kabinet jsme kritizovali, pokud z našeho pohledu dělal něco špatně. A snahy nás odstřihnout od veřejných peněz tu byly opakovaně.

Zůstávají útoky proti Hnutí DUHA a celému neziskovému sektoru ve verbální rovině, anebo už to má i konkrétní dopady?

Zatím zůstávají ve slovní rovině, což si, myslím, Motoristům stačí. Podle průzkumů jejich podpora od voleb poklesla, mají ale svůj skalní okruh fanoušků, s nimiž se na sociálních sítí utvrzují ve svém správném nastavení. Jelikož si je chtějí udržet, sázejí na agresivní rétoriku, konfrontační tón. Myslím, že jim jde skutečně hlavně o slovní agresi. Doufejme.

Proč doufejme?

Vlastně nic jiného než útočit na nás slovně ani nemůžou. Ale jen tak nás umlčet nebo dokonce zakázat také nemůžou. Pravdou ovšem je, že destruují pravidla demokratického systému. Snad se nikdy v budoucnu nedostaneme do situace jako v některých zemích třetího světa, kde ekologické aktivisty zabíjejí najatí vrazi.

Proč jsou ekologické a obecně neziskové organizace v demokratickém systému důležité?

Nevládní organizace jsou jedním ze tří pilířů fungování státu – vedle státního aparátu a soukromého sektoru. Když zůstanu u ekologických nevládek, pomáhají s ochranou životního prostředí činnostmi, které by stát sám nikdy nezvládl. Jsou to statisíce dobrovolně odpracovaných hodin v přírodě.

Důležitou funkcí neziskového sektoru je také to, že vyvažuje tlaky například z byznysového prostředí. Když na ministerstvo tlačí třeba firmy, aby mohly těžit dřevo v národních parcích, sdružení upozorňují, co by to přineslo. Hájí veřejný zájem. Kdybychom třeba před lety nevedli kampaň na Šumavě, v některých částech by už třeba nebyla divoká příroda. Myslím, že tuto vyvažovací roli nevládních spolků si velká část obyvatel uvědomuje.

Nevládní organizace jsou rovněž důležité ve vzdělávání. Spolupracují s vědeckými institucemi, dokážou zprostředkovat jejich poznatky široké veřejnosti, vydávají různé publikace, pořádají exkurze, školení, akce pro děti a tak dále.

Co si myslíte o radikálních akcích aktivistů, jako je například přilepování k vozovce nebo stříkání barev na obrazy?

Tento typ akcí Hnutí DUHA nedělá…

…ale když se před lety mělo kácet na Šumavě, což jste sám zmínil, přivazovali jste se ke stromům.

Ano, nebráníme se nenásilným přímým akcím. Ale máme jasná pravidla, kdy k nim přistoupíme – když jde o závažné nebezpečí poškození přírody či životního prostředí s přesahovými dopady a selžou všechny ostatní prostředky, jak tomu zabránit.

Na Šumavě jsme zabránili nejen vykácení konkrétního kusu divokého lesa, ale stromy pak nešly k zemi také na jiných cenných místech. Vyvolalo to veřejnou debatu o tom, jestli je kácení lesa v národním parku správné. Soudy, ombudsman i inspekce životního prostředí nám pak zpětně dali za pravdu.

A ovlivnilo to také další chráněná území. To je ostatně cílem i jiných radikálních akcí včetně přilepování se k silnici. Vyvolat diskusi. Proto takové akce Hnutí DUHA neodsuzuje. Je to o hledání hranice, kterou mohou mít jiné organizace nastavené jinak.

Nemůže to ale ekologickému hnutí dělat medvědí službu? Obvykle takové akce používají kritici nevládek jako klacek proti nim a jejich působení.

Uvědomuji si, že je to mnohdy na hraně, že to mnohé lidi může pobuřovat. Je nepochybně nutné hledat optimální hranici, kdy radikální akci ještě ano a když už ne. Když jsme organizovali blokádu šumavského lesa, také jsme dostávali negativní nálepky a část veřejnosti naše činnost odrazovala. Nakonec se ale ukázalo, že to mělo smysl. Na Šumavě zůstala divoká příroda.

Jak hodnotíte dosavadní působení MŽP pod motoristickým vedením?

Podobnou otázku jsem dostal už krátce po jejich nástupu na MŽP. Dotaz zněl, jestli jsou nejhorší ze všech ministrů v historii. Tehdy jsem odpovídal, že je brzy to říkat. Ale dneska už mohu říct, že horší to nikdy nebylo. Motoristé systémově likvidují fungování ministerstva ve všech ohledech.

Můžete být konkrétní, co všechno je podle vás špatně?

Snižování rozpočtu ministerstva, vyhazování kompetentních úředníků a odborníků – i když právě to by na první pohled mohlo působit, že jde o rozumný krok, když se zeštíhluje úřednický aparát. Jenže MŽP na rozdíl od jiných úřadů bylo už předchozími škrty silně poddimenzováno. Zaměstnance propouštěli už minulí ministři, takže ještě před nástupem Motoristů se resort dostal do stavu, kdy v některých ohledech už nebyl schopno plnit to, co má.

Například?

Třeba před několika lety při masivní těžbě za kůrovcové kalamity nezafungoval vrchní státní dozor v lesích. Na tuto pozici byl na MŽP dlouhé roky vyčleněn pouze jeden půlúvazek, poslední roky už nula úvazku. V devadesátých letech tam přitom vrchní státní dozor v lesích dělalo šest lidí.

V poslední době to ale bylo nastavené tak, že vedoucí oddělení obecné ochrany přírody a krajiny, který je lesák, byl připravený státní dozor řešit v případě, kdyby vyloženě musel. Realita byla taková, že to prostě nefungovalo – včetně metodického vedení a zohlednění zákona o ochraně přírody právě v lesích.

• Související: České lesy chřadnou, na 80 procent starších jehličnanů není v dobré kondici

A do této situace nastoupil zcela nekompetentní motoristický ministr, který prohlásí, jak bude dále zeštíhlovat úřednický aparát, aniž by se vůbec předem seznámil s chodem a agendou celého resortu. Předchozí ministři aspoň věděli, co dělají, co bude snížení personálního stavu v praxi znamenat.

To Motoristé netuší, jde jim pouze o to, aby ministerstvo a resortní organizace nefungovaly, jak mají. A do toho si tam dosazují své příznivce a sponzory, kteří nemají v oboru žádné zkušenosti. A tak se třeba fanoušek aut stal vedoucím oddělení ochrany klimatu.

A když už jsme u té dozorové akce ministerstva: teď dokonce budou poslanci hlasovat o návrhu Davida Pražka z ANO vrchní státní dozor v lesích úplně zrušit – asi aby už vůbec nepřekážel a nemohl omezovat těžbu správnou aplikací platných zákonů o ochraně přírody a o lesích. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) se ani neobtěžuje tuhle kompetenci ministerstva bránit.

Co Motoristům ještě vyčítáte?

Až do teď se ministři aspoň tvářili, že hájí veřejný zájem, byť samozřejmě existovaly tendence nahrávat některým byznysovým skupinám. Motoristé otevřeně hájí zájmy určitých bohatých podnikatelů a skupin. Ale nejde jen o Motoristy. Vláda teď například běžně prosazuje zákony tak, že je posílá do parlamentu takzvanou poslaneckou iniciativou, aby se vyhnula expertní diskusi. Jako například stavební zákon.

Obávám se, že tyto kroky povedou k destabilizaci fungování institucí, k chaosu, veřejnost si přestane být jistá, co jim je stát schopen zajistit – včetně ochrany životního prostředí. V chaosu mají lidé strach a jsou snáze manipulovatelní. V takové situaci stačí ještě jednodušší hesla a líbivější sliby, aby občané volili populistické strany. Strany, které slouží už pouze silným byznysovým skupinám.

Je něco, za co si vláda naopak zaslouží pochvalu?

Bylo by to nejspíš za program Nová zelená úsporám. Dosavadní systém dotací byl sice nahrazen půjčkami, takže se teprve ukáže, jak to bude fungovat, ale zachovaly se aspoň příspěvky pro nízkopříjmové domácnosti, což je rozhodně dobře. Program má takédobře nastavená pravidla. Ale to není zásluha Motoristů, kteří chtěli Novou zelená úsporám zrušit, ale veřejného tlaku na premiéra Andreje Babiše (ANO), který se za program nakonec postavil.

Foto: Michaela Krejčí