Průzkum: Mladí větrníky vítají, senioři se jich bojí. Českou energetiku brzdí střet generací

Větrná energetika v Česku pravidelně vyvolává vášnivé diskuse. Zatímco v obecné rovině lidé obnovitelné zdroje vítají, jakmile má větrná elektrárna vyrůst v jejich bezprostředním sousedství, nadšení střídá skepse a obavy. Unikátní sociologický průzkum výzkumného ústavu STEM přináší detailní pohled na to, jak hluboce je česká společnost v této otázce rozdělená, kde leží hlavní dělicí čáry a jaké mýty či obavy nejčastěji ovlivňují rozhodování v místních referendech.

Výsledky výzkumu ukazují pozoruhodný paradox. Pokud se Čechů zeptáte na obecnou podporu rozvoje větrné energie nebo obnovitelných zdrojů jako celku, odpovídá drtivá většina pozitivně. Podpora dosahuje 70 až 80 %. Jakmile se však otázka posune na konkrétní lokální úroveň a lidé mají vyjádřit postoj k výstavbě ve svém okolí, veřejné mínění se výrazně mění. Vznikají tři přibližně stejně velké tábory: necelých 40 % lidí by v referendu hlasovalo pro výstavbu, přes 30 % by bylo proti a celá pětina obyvatel zůstává v šedé zóně nerozhodnutých.

Jedním z nejspolehlivějších faktorů, který určuje postoj člověka k větrné elektrárně za domem, je věk. Průzkum STEM odhalil výraznou generační propast. Mladí lidé do 30 let jsou novým technologiím a změnám otevřenější. Plných 71 % z nich vnímá větrné elektrárny jako klíčové řešení pro energetickou bezpečnost ČR a věří, že větrníky přinesou v budoucnu levnější elektřinu. Naopak se zvyšujícím se věkem podpora klesá. Starší generace bývají k zásahům do svého okolí konzervativnější a mají ze změn větší obavy.

„Zatímco myšlenku rozvoje větrné energie obecně podporuje 70 až 80 % lidí, na lokální úrovni se společnost štěpí na tři zhruba vyrovnané bloky. Nejspolehlivějším prediktorem toho, jak by člověk v referendu hlasoval, je přitom věk. S rostoucím věkem přesvědčení o výstavbě v blízkosti bydliště klesá,“ vysvětluje analytik Martin Philipp z Výzkumného ústavu STEM.

Kromě věku hrají v postojích veřejnosti zásadní roli emoce a estetické vnímání krajiny. V Česku je větrných elektráren dosud málo, celkový instalovaný výkon dosahuje pouze okolo 380 megawattů. Pro většinu obyvatel tak větrníky představují abstraktní pojem, se kterým nemají osobní zkušenost na rozdíl od Německa či Rakouska. Lidé se nejčastěji obávají dvou věcí: že stavby budou „ošklivé a hlučné“.

• Jak se krotí vítr: Větrný park ve Václavicích ukázal budoucnost české energetiky

K těmto autentickým obavám se však přidává široký mix již dávno vyvrácených mýtů, od údajného škodlivého infrazvuku přes abrazi z lopatek až po strach z toho, že větrné elektrárny způsobí sucho. Častým jevem je také střet mezi starousedlíky a přistěhovalci z měst či chataři. Zatímco nově příchozí požadují nedotčenou krajinu, starousedlíci vnímají větrný park jako šanci na rozvoj obce.

Silným motivem bývá i obava z poklesu cen nemovitostí. Data z praxe však tyto mýty vyvracejí. Studie Ostravské univerzity srovnávající lokality s větrníky a bez nich jasně prokázala, že k propadu cen nemovitostí v Česku nedochází. Naopak, díky investicím do obce může hodnota lokalit mírně růst.

Peníze pro obce i stabilní ceny

Aby se diskuse posunula od emocionálních výkřiků k racionálním argumentům, je nutné zdůrazňovat konkrétní lokální benefity pro obce i samotné obyvatele. Změny v české legislativě investorům ukládají povinnost odvádět do rozpočtu obce minimálně 50 korun z každé vyrobené megawatthodiny. V praxi však ujednání jdou často výrazně nad tento rámec. Získané prostředky pak obce mohou využít na opravené chodníky, podporu spolkového života, dětské skupiny nebo na obecní fondy pro příspěvky domácnostem na zateplení a fotovoltaiku.

Stále častěji se objevují také funkční modely meziobecní spolupráce. Jelikož má ČR přes 6 300 obcí a mnoho z nich disponuje velmi malým katastrem, je velmi obtížné vybudovat větrný park, který by se nedotýkal i sousedních obcí. V mikroregionech na Pardubicku či v Moravskoslezském kraji proto vznikají iniciativy, kde se obce domluví na společném určení vhodných lokalit a o finanční benefity se dělí i s vesnicemi, na jejichž katastru elektrárna přímo nestojí, ale je z nich viditelná.

Dalším rozměrem je širší ekonomická a energetická bezpečnost státu. Česko dnes ve větrné energetice zaostává. Pro srovnání: Maďarsko, které má podobně jako Česko zhruba 400 MW instalovaného výkonu, plánuje do roku 2030 zdesetinásobit výkon větrných elektráren na 4 000 megawattů. Zahraniční dodavatelé technologií, jako je společnost Vestas, totiž upřednostňují trhy s jasným a kontinuálním rozvojem.

• Tip: Kolem větrníků se šíří stejné mechanismy jako za covidu, varuje Martin Ander

„Bez obnovitelných zdrojů a úspor čeká českou energetiku velký otazník ohledně nákladů i bezpečnosti. Místo využívání levné větrné energie bychom museli uměle udržovat uhlí, což zaplatí spotřebitelé. Přitom obnovitelné zdroje jsou nejrychlejší cestou k předvídatelným a dostupným cenám,“ zdůrazňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Pokud Česko nedokáže větrnou energetiku restartovat, hrozí mu černý scénář: dlouhodobá závislost na drahém uhlí udržovaném pomocí kapacitních plateb ze státního rozpočtu, které se v konečném důsledku promítnou do nákladů za energie u všech spotřebitelů. Přitom příklady ze zahraničí, jako je Španělsko nebo Polsko, ukazují, že vysoký podíl obnovitelných zdrojů dokáže chránit ceny elektřiny před výkyvy na trhu fosilních paliv.

Cesta z energetického patu vede přes kultivaci a racionalizaci veřejné debaty. Jak ukazují data z průzkumu STEM, 62 % obyvatel napříč věkovými skupinami odmítá tvrzení, že by větrné elektrárny zdražovaly elektřinu. Česká veřejnost tedy neztrácí zdravý kritický rozum. Úkolem státu, odborníků i samospráv je nyní poskytnout občanům objektivní fakta garantovaná nezávislými akademiky, například v rámci iniciativy Nová energie Česka.

Důležitou roli hraje i aktivní přístup státu. Jen kvalifikované a poučené rozhodnutí v místních referendech dokáže zajistit, že Česko nezůstane skanzenem, ale využije potenciál čisté a dostupné energie pro svůj rozvoj.

Novou epizodu podcastu Pod proudem si můžete poslechnout i na Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: Archiv Obnovitelně.cz