Čína ovládá 90 % produkce střídačů k fotovoltaice. Pozor na unáhlené zákazy, varuje expert z Raylystu

Český i evropský fotovoltaický trh prochází v posledních měsících zásadní transformací. Období překotného a občas živelného růstu rezidenčního sektoru, které bylo poháněno energetickou krizí a dotačními programy, střídá fáze zralosti, konsolidace a profesionalizace. Zájem investorů se masivně přesouvá k velkým komerčním instalacím (C&I), pozemním elektrárnám a velkokapacitním bateriovým úložištím. Tento přerod s sebou však přináší nové výzvy, které dalece přesahují technologický rámec. Vstupujeme do éry, kde prim hraje vysoká expertíza, logistická flexibilita a především kybernetická bezpečnost.

V nejnovějším díle podcastu Pod proudem na tyto měnící se podmínky upozornil Michal Petřek, manažer pro inovace a marketing ze společnosti Raylyst Solar, která působí jako přední distributor fotovoltaických technologií a akumulace. Podle Petřeka trh zažívá přirozený cyklus dospívání, který sice znamená určité pročištění řad instalačních firem i distributorů, ale zároveň vyžaduje radikální zvýšení odbornosti. Už zkrátka nestačí pouze namontovat soláry na střechu rodinného domu. Dnes je nutné umět správně nadimenzovat a zprovoznit kontejnerové úložiště o kapacitě i desítek megawatthodin, které se dokáže zapojit do služeb výkonové rovnováhy nebo efektivně řídit spotřebu velkého průmyslového podniku.

S rostoucím měřítkem projektů se však klíčovým tématem stává původ komponent a bezpečnost celé energetické sítě. Srdcem každé solární elektrárny je střídač, zařízení, které nejen transformuje proud, ale je také trvale připojeno ke vzdálené správě a internetu. A právě zde naráží evropské dekarbonizační plány na tvrdou realitu globální dominance Asie. Čína v současnosti ovládá 80 až 90 procent světové produkce střídačů, což staví evropské státy do extrémní závislosti na jedné zemi. S pokračujícím geopolitickým napětím se proto stále hlasitěji otevírá otázka kybernetické bezpečnosti a nutnosti restartu domácí evropské výroby.

Hrozí evropskému solárnímu trhu fatální nedostatek komponent?

Snahy o posílení evropské soběstačnosti, jako je připravovaná legislativa Net-Zero Industry Act, sice znějí na papíře velmi ambiciózně, ale v praxi je provází velké nejasnosti. Evropská unie si v rámci plánů Fit for 55 a cílů Green Dealu vytyčila velmi přísné milníky pro výrobu bezemisní energie z obnovitelných zdrojů. Pokud by však třeba z bezpečnostních důvodů došlo k náhlému administrativnímu nebo politickému odříznutí čínských dodavatelů, Evropa může čelit scénáři, na který není průmyslově připravena.

„Největší strašák pro trh z hlediska obchodu podle mě není to, že se odřízne jeden distribuční kanál, ale to, že se odřízne kanál a nebude kapacita výroby schopná dostát poptávce. Pokud si Evropa řekne, že chce postavit 100 gigawattů ve fotovoltaice, musíme mít jistotu, že dokážeme vyrobit 100 gigawattů ve střídačích,“ varuje Petřek z Raylystu. Dodává, že spolehlivá čísla porovnávající reálnou výrobní kapacitu evropských producentů s absorpční potřebou trhu zatím nikdo nepředložil, což vyvolává značnou nervozitu mezi distributory i investory.

Tento problém se navíc specificky dotýká České republiky. Zdejší trh má své technické unikum v podobě požadavku na asymetrické střídače a je otázkou, kolik evropských výrobců bude ochotno investovat do vývoje produktů pro takto specifický a relativně malý region. Aktuálně má trvalé zastoupení v ČR v podstatě jen rakouský Fronius, zatímco jiní významní hráči z trhu v minulosti odešli.

Podle Petřeka by řešením současné situace nemusel být radikální zákaz asijských technologií, který by vedl k okamžité paralýze trhu, ale spíše pragmatický přístup kombinující dostupné komponenty s pokročilou softwarovou ochranou.

„Nemůžeme vyřešit kyberbezpečnost přidáním vrstvy firewallu, energy management systému nebo nějaké nadstavby nad technologii střídače, abychom tam nasadili nějaký filtr? Nejsem kyberbezpečnostní expert, ale za mě by tohle bylo téma k zamyšlení, protože cenově je to poměrně jiná liga, když nakupujete Čínu a Evropu,“ navrhuje Petřek možnou cestu, jak ochránit kritickou infrastrukturu a zároveň neohrozit tempo dekarbonizace.

• Tip: Evropa díky tepelným čerpadlům ušetřila 9,7 miliardy eur a nahradila 200 tankerů LNG

Kromě kyberbezpečnosti testují odolnost distribučních řetězců také logistické krize. Nedávné konflikty na Blízkém východě a útoky v Rudém moři jasně ukázaly, jak zranitelná je námořní přeprava přes Suezský průplav. Společnost Raylyst však situaci dokázala úspěšně zvládnout díky včasnému přeplánování tras pod Mys dobré naděje na jihu Afriky. Přestože je tato trasa logisticky pomalejší a zvyšuje přímé náklady na palivo, pro investory a instalační firmy je klíčová předvídatelnost termínů. Zpoždění dodávek o několik týdnů totiž může kompletně rozhodit harmonogram povolovacích procesů a finančních toků velkých staveb.

Paralelně s tím se trh musí připravit na další obří vlnu, kterou bude repowering starších fotovoltaických elektráren z roku 2010, jimž v blízké době skončí dvacetiletá provozní podpora. Díky technologickému pokroku, kdy výkon panelů na metr čtvereční vzrostl ze starých 400 W na dnešních téměř 700 W, bude možné ze stejné plochy získat o více než polovinu vyšší výkon.

Budoucnost solárního byznysu tak bude patřit těm firmám, které dokážou efektivně pracovat s geopolitickými riziky, udrží přísnou finanční disciplínu v řízení cashflow a skladových zásob a dokážou získávat nové dovednosti v oblastech, jako je velká akumulace nebo EV charging. Trh již neodpouští amatérské chyby a vyžaduje maximální orientaci na kvalitu dlouhodobého zákaznického servisu, protože svět technologií a svět velkých investorů se definitivně propojily. Více se dozvíte v novém dílu podcastu Pod proudem. Dostupný je také na Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: Obnovitelně.cz