Nejsme charita. Chceme změnit systém, říká Martin Ábel o novém nadačním fondu

V Česku vzniká nový Nadační fond regenerace, který chce podporovat projekty posilující odolnost společnosti i přírody. Za iniciativou stojí podnikatel a filantrop Luděk Sekyra společně s osobnostmi českého environmentalismu, jako jsou Bedřich Moldan, Josef Fanta nebo Yvonna Gailly. Veřejnou tváří fondu se stal Martin Ábel, který bude mít na starosti grantovou strategii i jeho veřejné zastupování, a který pro Obnovitelně.cz poskytl rozhovor. Prvním podpořeným projektem bude program Re:generace organizace Plant-for-the-Planet.

V rozhovoru pro Obnovitelně.cz Martin Ábel vysvětluje, proč chce fond podporovat nejen ochranu přírody, ale také kultivaci dialogu a rozhodování, jak chce vyhledávat lokální iniciativy po celém Česku a proč podle něj bez silných komunit a důvěry mezi lidmi nelze zvládnout ani klimatickou transformaci.

Co je Nadační fond regenerace a proč vznikl?

Nadační fond regenerace spoluzaložily tři významné osobnosti českého environmentálního života – profesor Josef Fanta, profesor Bedřich Moldan a doktorka Yvonna Gailly. Společně s podnikatelem a filantropem Luďkem Sekyrou založili fond, jehož posláním je přispět k systémové změně směrem k udržitelnosti v České republice.

Specifikem fondu je zaměření na kořenové příčiny současných propojených ekologických a sociálních krizí. Naši spoluzakladatelé vnímají jako jednu z hlavních příčin krizi oddělenosti – člověka od sebe sama, od ostatních lidí i od přírody. Cílem fondu je proto tyto vztahy znovu posilovat a propojovat.

Jak chce fond pomoci znovu propojit člověka s přírodou?

Naše strategie stojí na třech pilířích, které nazýváme kultivace myšlení, kultivace dialogu a kultivace rozhodování.

V oblasti kultivace myšlení chceme podporovat především alternativní vzdělávací programy. Může jít například o zážitkové vzdělávání, které rozvíjí to, čemu říkáme ekocentrické myšlení namísto egocentrického, a pomáhá lidem uvědomit si jejich závislost na přírodě.

Má to ale i hlubší rozměr. Vnímáme, že vztah člověka ke světu je do značné míry odrazem jeho vztahu k sobě samému. Pokud se člověk chová destruktivně k sobě a nerespektuje vlastní limity, je pravděpodobné, že nebude respektovat ani limity svého okolí. Proto chceme podporovat také práci s emocemi, vlastními limity a osobním rozvojem.

Druhým pilířem je kultivace dialogu. Chceme vytvářet prostor, kde si lidé dokážou naslouchat a mají čas se navzájem pochopit. Podle našich spoluzakladatelů se dnes ve veřejném prostoru často spíše překřikujeme, než že bychom spolu skutečně vedli dialog.

Věříme, že lidé schopní vést opravdový dialog mají větší šanci společně hledat řešení současných globálních problémů.

Třetí oblastí je kultivace rozhodování. Zaměřujeme se na propojování těch, kteří dnes rozhodují o využívání zdrojů, s těmi, na které tato rozhodnutí dopadají.

Co konkrétně si pod tím představit?

Nechceme se uzavírat konkrétním formám, ale příkladem mohou být potravinová nebo energetická družstva, pilotní projekty s lokálními měnami nebo časovými bankami.

V zásadě nám jde o rozvoj toho, čemu se v zahraničí říká community wealth building – tedy budování ekonomiky místních lidí. Ekonomiky, ve které nejsou lidé pouze pasivními příjemci zboží a služeb z globalizovaných řetězců, ale sami mají větší kontrolu nad místní ekonomikou, například jako členové družstev nebo spolků.

Důležité také je, že Nadační fond regenerace se chce soustředit hlavně na pilotní a experimentální projekty. V byznysu se tomu říká early seed funding. Chceme pomoci vyklíčit malým semínkům, z nichž některá se uchytí a jiná třeba ne.

Nebudeme se primárně zaměřovat na škálování již existujících řešení. Mnohá z nich totiž zároveň přispívají k zachování současných problémů. Chceme být otevření novým způsobům organizace politického, ekonomického i společenského života.

Jaký první projekt fond podpoří?

Jde o program Re:generace organizovaný iniciativou Plant-for-the-Planet. Je zaměřený především na studenty středních škol, kteří se vzdělávají v oblasti klimatické změny a rozvíjejí schopnosti stát se lídry změn ve svých komunitách. Součástí programu je mentoring i poskytování menších grantů, díky nimž mohou mladí lidé rozjet vlastní projekty tam, kde žijí.

Zatím je to jediný projekt, na základě grantové strategie budeme přijímat žádosti o podporu a podle ní je vyhodnocovat. Teprve poté se ukáže, které další projekty podpoříme.

Podobných iniciativ už dnes existuje celá řada. V čem chcete být jiní?

Tu mezeru, kterou chceme zaplnit, vidím ve dvou věcech.

První je podpora experimentálních projektů, které se často nedostanou k jiným zdrojům financování. Zmínil jsem například lokální měny, které se v zahraničí úspěšně testují, ale u nás se téměř nerozvíjejí. Lidé, kteří se jim chtějí věnovat, mají problém získat prostředky na rozjezd.

Druhou je systémový rozměr. Podobné iniciativy dnes podporuje řada organizací, ale pro nás bude rozhodující, jaký mají potenciál přispět k širší společenské změně.

Nestačí nám, že pomáhají lidem nebo přírodě na jednom místě. Zajímá nás, zda mohou inspirovat další, přenášet zkušenosti jinam nebo vytvářet infrastrukturu, kterou budou využívat další lidé. Nejsme charita. Naším cílem je systémová změna a jednotlivé projekty jsou prostředkem, jak jí dosáhnout.

Od mnoha jiných organizací se chceme odlišit také tím, že budeme nabízet především víceleté financování. Často se očekává systémová změna od projektů, které mají podporu na jeden nebo dva roky.

My chceme podporu rozfázovat v čase. Pokud bude spolupráce fungovat, budeme pomáhat tomu semínku růst tak dlouho, dokud nebude schopné fungovat samostatně. Smyslem je, aby se z něj časem stal nový standard.

Podle čeho budete vybírat projekty, které podpoříte?

Budeme jak vypisovat otevřené výzvy, tak aktivně vyhledávat zajímavé projekty.

V otevřených výzvách budou jasně stanovená kritéria. Posuzovat budeme především regenerativní charakter projektu, tedy nakolik posiluje vztahy, o kterých jsem mluvil. Druhým kritériem bude jeho systémový dopad – jaký má potenciál přispět k širší změně. A důležitá pro nás bude také experimentálnost a lokální ukotvení.

Projektům, které tato kritéria nejlépe splní, chceme nabídnout podporu, která pro ně bude skutečně významná, nikoli jen symbolický příspěvek v řádu desítek tisíc korun.

Mohou se přihlásit jen nové projekty, nebo i zavedené organizace?

Jsme otevření jak novým, tak již fungujícím organizacím. Rozhodující bude, zda naplňují principy, o kterých jsem mluvil.

A nejen to. Pokud se na nás obrátí organizace, která dnes dělá něco jiného, ale chce se tímto směrem posunout, chceme jí pomoci, konzultovat s ní její záměr a podpořit ji v tom, aby se mohla stát způsobilým žadatelem.

Na webu zmiňujete také propojování generací. Jakou roli v tom budou hrát mladí lidé?

I tady jsme teprve na začátku a hledáme oblasti, kde můžeme mít největší dopad. Primárně chceme podporovat mediační centra a facilitované diskusní kruhy, kde se budou setkávat lidé různých generací.

Zaujal mě například projekt czeXperiment Honzy Látala, ve kterém spolu diskutovali lidé různých generací o tom, zda a jak pomáhat Ukrajině. Přestože se jejich názory výrazně lišily, podařilo se vést dialog, který nesklouzl ke kulturní válce. Právě takové platformy nám dávají smysl.

O generační propojení se snažíme i uvnitř samotného fondu. Naši spoluzakladatelé jsou v důchodovém věku, hlavní dárci bývají ve věku čtyřiceti až padesáti let a náš tým tvoří převážně třicátníci. I pro nás je spolupráce mezi generacemi důležitou hodnotou.

Jak chcete fond financovat do budoucna?

Začínáme s příslibem až deseti milionů korun od Sekyra Foundation a současně rozjíždíme fundraising zaměřený především na velké firemní a rodinné dárce. Řada z nich dnes hledá organizace, které strategicky usilují o systémovou změnu v oblasti udržitelnosti. Právě tyto partnery chceme oslovit. Ostatním dárcům dáme možnost fond podpořit skrz Darujme.

Plánujete kromě grantové podpory také vlastní akce?

To ještě budeme rozhodovat. Vedle fundraisingových akcí uvažujeme o udělování ocenění osobnostem ze zahraničí, které přispívají k šíření povědomí o současné metakrizi nebo pomáhají řešit její kořenové příčiny. Tyto osobnosti bude vybírat správní rada po konzultaci s poradním sborem.

Rádi bychom je zvali do Česka na přednášky a další veřejné akce. Chceme tím rozšířit povědomí o tom, že udržitelnost není jen otázkou ESG, uhlíku, emisních povolenek nebo sázení stromů. Zároveň nechceme být vnímáni jako další environmentální nadace. Možná nejdůležitějším slovem je odolnost.

Naším cílem je budování společenské odolnosti. Máme to ostatně i ve své vizi – odolná česká společnost, ve které je socioekologický systém v rovnováze.

Úvodní foto: TZ Regenerace