Máme desetkrát méně baterií než Bulharsko. Česko musí zrychlit jejich výstavbu

Společnost MND v posledních letech zamířila směrem k nové energetice, ohlásila výstavbu největší české baterie, chystá dalších sedm projektů a rozšiřuje geotermální vrty. O výhodách akumulace ale i o tom, že zodpovědnému investorovi se diverzifikace zdrojů a sázka na nízkoemisní a lokální zdroje vyplatí, v rozhovoru pro Obnovitelně.cz mluví František Vašek, projektový manažer – nová energetika, Moravské naftové doly.

„Byla by škoda, aby nám v investicích do baterek ujel vlak, protože bychom pak přišli o výhody, které mohou přinést nejen energetické soustavě, ale také koncovým zákazníkům,“ vysvětluje. V Evropě podle něj nyní probíhá tvrdá soutěž a Česko by se jí mělo zúčasnit, pokud chce na trhu i dále prospívat.

Akumulace energie a rozvoj bateriových úložišť v Česku začaly oproti některým jiným zemím poměrně pozdě. Zdá se, že Česko teď šlape na plyn. Je to tak?

Rozvoj bateriových úložišť v Česku určitě nabírá tempo, ale jsme v tom bateriovém závodě s ostatními státy stále hodně pozadu. Nemáme bohužel přesná data, ale vidíme, že zprovozněná kapacita velkých bateriových úložišť je zhruba kolem tři sta megawattů a další projekty o výkonu dvě stě až tři sta megawattů jsou před spuštěním. Velké projekty kolem čtyř set megawattů jsou zatím v přípravě. Data distributorů ukazují, že schválené připojení mají úložiště o výkonu zhruba dvou gigawattů.

Celkový výkon baterií bude tedy v následujících letech postupně růst, ale mezitím zbytek Evropy významně akceleruje. Postupný rozvoj bude zhruba odpovídat cílům, které si v různých strategických dokumentech stanovil stát, tedy nárůstu kapacity o dva gigawatty do roku 2030, ale jde také o čas.

Jak si tedy stojíme ve srovnání se zbytkem Evropy?

Česko je s třemi sty megawatty spuštěné kapacity bohužel až na konci evropské tabulky. Daleko před námi je například Německo nebo Bulharsko, které mají velkých bateriových úložišť zhruba desetkrát víc. A zcela jiné úrovní je Británie, která jich má dokonce dvacetkrát více! Tam ale také fungují různé podpůrné mechanismy, kapacitní trhy nebo investiční dotační programy, které jsou u nás spíše omezené.

Nás naopak v rozvoji zdrželo pozdější přijetí Lex OZE III, protože až tato legislativa a prováděcí vyhlášky skutečně otevřely tento segment energetiky soukromým investorům.

Zajímavé je, že i v ostatních státech řeší při rozvoji bateriové energetiky podobné porodní bolesti, jako řešíme my. Mám na mysli třeba převis žádostí o připojení. Právě na ten si distributoři často stěžují. Ono je ale poměrně jednoduché podat žádost, stačí vám pozemek a základní smluvní zajištění. Pro rozvoj trhu je prospěšné, že se teď podmínky zpřísňují, žádosti zpoplatňují a projekty procházejí filtrem, který pustí dál jen ty, které mají smysl.

Rád bych ale upozornil na to, že pomyslné okno příležitosti pro baterie na evropském trhu se postupně přivírá. Flexibilita totiž není uzamčená hranicemi jednotlivých států, ale funguje v rámci propojeného evropského trhu. Dynamika výstavby je tedy zásadní a je dobře, že se Česko snaží dohnat náskok okolních států. Byla by škoda, aby nám v investicích do baterek ujel vlak, protože bychom pak přišli o výhody, které mohou přinést nejen energetické soustavě, ale také koncovým zákazníkům.

• Tip: Pod Košicemi našli zdroj tepla pro polovinu města. Projekt patří k největším v Evropě

A co dlouho kritizovaná a nedostatečná kapacita sítí?

To by měla postupně řešit nová tarifní struktura, kterou v květnu představil ERÚ. Jejím zásadním přínosem bude uvolnění nevyužívaného nebo spekulativně drženého příkonu, podle ERÚ celkem až 3,3 gigawattu kapacity. A to je velmi dobrá zpráva. Každý uvolněný megawatt znamená možnost připojit nové zdroje nebo průmyslové projekty a samozřejmě se tím také sníží tlak na miliardové investice do sítí.

A to je důležitá zpráva pro rozvoj bateriových úložišť. Ta dnes, stejně jako jiné instalace, naráží na červená místa na mapě volné kapacity. Důležité samozřejmě bude, jakým způsobem budou baterie příkon využívat. Probíhá debata o takzvaném negarantovaném příkonu a o tom, jak nastavit podmínky, aby baterie síť nezatěžovaly. A jak vidíme v Německu, do baterií jsou vkládány naděje, že mohou sítě dokonce odlehčovat, pokud jsou k tomu motivovány dynamickými tarify, které zohledňují skutečné zatížení sítě. Právě tady vidím velký potenciál bateriové akumulace pro rozvoj flexibility a levnější alternativy k drahým investicím do rozvodné sítě.

Jak byste novou tarifní strukturu ohodnotil?

Na změnách tarifní struktury odvedl ERÚ velmi kvalitní práci. Podobné režimy pro baterie už běžně fungují v řadě dalších zemí, například v Polsku. Jsem proto rád, že se Česko nyní přidává k současnému trendu.

Pokud budu novou tarifní strukturu hodnotit z pohledu investora do bateriových úložišť, pak jde ale spíš o zpřísnění dosavadních podmínek.

Dnes mají baterie úplně odpuštěné distribuční poplatky, pokud vrací zpět do sítě víc než osmdesát procent elektřiny. Ta hranice se teď sníží a tarif bude mít dvě složky. První bude pevná platba za rezervovaný příkon hrazená vždy a druhá bude platba za skutečně naměřené maximum, ze které bude výše slevy odvozena podle objemu vrácené elektřiny.

Přestože nový fixní poplatek za rezervovaný příkon tvoří jen menší část celkového tarifního zatížení, má na ekonomiku bateriových úložišť citelný dopad. Návratnost investice snižuje zhruba o 2,5 procentního bodu. Pro další rozvoj akumulace proto není prostor pro jeho další navyšování.

Další omezování stávajících úlev způsobí jediné – sníží návratnost investičních projektů na hranici toho, co požadují banky, aby mohl být projekt financovatelný. A některé projekty se mohou dostat i pod tuto hranici a realizace se u nich konat nebude.

Další zpřísnění podmínek by už rozvoj bateriové akumulace brzdilo.

Je důležité si uvědomit, že baterie jsou většinou čistě komerční investice. Nemají tedy masivní investiční nebo provozní podporu státu, jako tomu bylo historicky třeba u fotovoltaik v dobách solárního boomu. To je zásadní rozdíl. Přitom ale přinášejí benefity pro celý energetický systém, pomáhají vyhlazovat cenové extrémy, přenášet levnější ceny z přebytků obnovitelných zdrojů na západě, snižovat náklady na bilancování a podporují další rozvoj obnovitelných zdrojů. Bateriová úložiště jsou dalším příkladem, jak mohou soukromé investice naplňovat veřejný zájem.

• Psali jsme: MND spustila největší bateriové úložiště v Česku, investovala čtvrt miliardy

Jak by měl vypadat ideální tarif?

Největší smysl mi dávají dynamické tarify. Je to správná cesta z pohledu celé energetické soustavy, umožňují odměňovat ty technologie, které pomáhající síti v době špiček a přebytků. A nemusí se jednat jen o bateriová úložiště.

Baterie by díky dynamickým tarifům dostávaly dodatečný cenový signál, ideálně lokální, kdy mohou síti pomoci a kdy ji naopak nezatěžovat a mohly by tak fungovat v souladu s potřebami přenosové i distribuční soustavy. Diskuze se však zatím vedou spíše o restriktivních opatřeních disponibility připojení zamezujících dodatečnému zatížení sítě.

Samozřejmě by za to musela existovat určitá kompenzace, protože v některých momentech by baterie přicházely o část obchodních příležitostí.

I tak by ale takové řešení mohlo být levnější než rozsáhlé investice do posilování sítí.

V zahraničí se na podobných modelech pracuje a myslím si, že debata o zavedení dynamických tarifů v Česku je správná a měla by pokračovat.

Takže i tak dávají baterie byznysový smysl?

Zatím ano, ale faktem je, že s tím, jak se evropský trh naplňuje, výnosnost postupně klesá.

Příležitost není neomezená. Země kolem nás výrazně navyšují kapacity bateriových úložišť. Například v Německu jsou dnes na úrovni 3,3 gigawattu baterií a do konce roku 2027 očekávají nárůst až ke dvanácti gigawattům dle oficiálního registru tamního regulátora. To znamená velký skok a zároveň tlak na pokles výnosů. A měli bychom to vnímat i v Česku. O investice do bateriových úložišť probíhá mezi zeměmi velký závod a investoři si logicky vybírají podle toho, jak má ten který stát nastavené podmínky.

Pokud chceme, aby naše energetika z baterií profitovala a otevřely se nové zdroje příjmů i úspor díky flexibilním službám, neměli bychom už podmínky dále zpřísňovat.

„ Rozvoj bateriových úložišť naráží na červená místa na mapě volné kapacity.“
- František Vašek

MND letos představilo největší české bateriové úložiště v Břeclavi a chystá další velké projekty. Dalo by se tedy říct, že se odklání od své tradiční fosilní energetiky a zaměřuje na moderní energetiku?

MND jde cestou budování moderní energetiky s důrazem na inovativní a chytrá řešení. Bateriová úložiště a rozvoj akumulace vnímáme nejen jako byznys příležitosti, ale jako správný směr, jak budovat bezpečnou a moderní energetiku.

Společně s tím stavíme také plynové zdroje, které pomáhají s flexibilitou a stabilizací sítě. V portfoliu ale máme také fotovoltaiky o výkonu, který pokrývá spotřebu celé skupiny. Do obnovitelných zdrojů investujeme i v zahraničí, např. větrný park na Ukrajině.

A letos začínáme spouštět zmíněná bateriová úložiště, jako je to v Břeclavi. Je to součást dlouhodobé strategie diverzifikace našeho energetického portfolia. Díváme se například i na geotermální energii nebo vyvíjíme vlastní elektrolyzér pro výrobu vodíku. Některé projekty skončí ve fázi testování technologie nebo obchodního modelu, jiné se realizují.

Co je dnes pro investora vaší velikosti největší překážkou?

Hlavně čas. V přípravě projektů se pořád na něco čeká. Technologie objednáváme až ve chvíli, kdy máme dostatečnou pravděpodobnost realizace projektu, především co se týče připojení k síti. Ve stavebním řízení většinou nejsou zásadní problémy, ale pak následují další procesy, jako je komunikace s úřady, koordinace s distributory, jednání o připojení a další. To vše může celý proces pozdržet o měsíce až rok. A tím komerční investor ztrácí příležitost.

• Tip: Když chceme levnou elektřinu, nebude bezpečná. Expert kritizuje i nevyužitou sílu Evropy

Takže sedm připravovaných projektů je teprve začátek?

Jde o první krok a nový směr v rámci našich investic do moderní energetiky. Pokud budou projekty dávat nadále ekonomicky smysl, budeme posuzovat další příležitosti, možná i v jiných oblastech moderní energetiky. Stanovili jsme si jasný cíl a zatím ho úspěšně plníme.

V předchozích dnech MND zveřejnila tiskovkou zprávu o geotermálních vrtech, mluvil jste o větrnících na Ukrajině. Začínáte mít pěkně pestré portfolio.

Ano, přesně tak. Chceme v energetice udávat trendy, ne je následovat. Myslím si, že moderní inovativní energetická firma by měla mít diverzifikované portfolio příležitostí v celé energetické vertikále. A to především v době, kdy se energetika postupně přesouvá od konvenčních zdrojů směrem k nízkoemisním technologiím. Tradiční energetiku postupně doplňujeme moderními zdroji, protože budoucí energetika bude založená právě na její kombinaci s plynem, obnovitelnými zdroji, akumulací a dalšími novými technologiemi.

Cíle v rozvoji akumulace a flexibility má stanovené i Česká republika. Myslíte si, že je schopná je splnit?

Pokud je nesplníme, připravíme se o přínosy, které baterie mohou přinést celé energetice i koncovým zákazníkům. A tu příležitost využije někdo jiný. Tratit na tom bude stát, investoři, ale také koncoví odběratelé.

Jak jsem řekl, v Evropě dnes probíhá tvrdá soutěž o bateriové technologie. Pokud budeme pomalí, ostatní nás předběhnou a trh se postupně nasytí. A my si tím zúžíme prostor pro levnější energii. Důležitým přínosem baterií totiž je, že zvyšují ekonomiku obnovitelných zdrojů tím, že pomáhají vyhlazovat cenové extrémy a zvyšují tzv. capture rate, tedy schopnost dosahovat kladných výnosů v čase jejich výroby a zamezit nutnosti odpojování v čase záporných cen.

Kdybyste měl dát příklad, kde se daří rozvíjet celý systém bateriových úložišť správně?

Třeba Německo. Tam baterie nevnímají jen jako komerční aktivum investorů, ale jako důležitou součást celé energetiky a nástroj pro odlehčení soustavy.

V Německu například stále platí odpuštění síťových poplatků pro baterie na dvacet let pro zařízení uvedená do provozu do srpna 2029. Aktuálně se diskutovalo o změnách, ale podpora zatím zůstává zachována. Takové regulatorní podmínky samozřejmě přitahují investory. Nicméně přípravné práce na dynamických tarifech pokračují.

Odpuštěné kapacity nebo podstatné úlevy mají také v Polsku, Rumunsku, Bulharsku nebo Nizozemí. Je vidět, že podmínky v jednotlivých zemích mají zásadní vliv na tempo rozvoje baterií. Některé země mají dokonce i souběh různých forem podpory včetně dotací nebo nástrojů pro zajištění výnosnosti a podporu financování.

Samozřejmě to vyvolává debatu, jestli baterie nemají příliš výhod a zda si je svými přínosy pro systém zaslouží. Ale ta debata by měla být spíš o tom, jak jejich potenciál využít co nejvíce a ještě víc je zapojit. Už jejich současné uplatnění na komerční bázi má doprovodné pozitivní efekty, ale potenciál baterií je ještě větší.

• Psali jsme: Co by se stalo, kdyby Česko opustilo lipskou burzu? Levnější elektřinu by to nepřineslo

Mohla by být česká podpora baterií lepší?

Ano, mohla. Současné nastavení je podle mě takový základ, který dává projektům životaschopnost.

Myslím, že musíme vést dál diskusi o tom, jak rozvoj akumulace v Česku posilovat a pokusit se dohnat, nebo ještě lépe předehnat, ostatní státy.

Mrzí mě proto, že se občas v debatách objevují zavádějící argumenty, které se snaží baterie jako součást moderní energetiky zpochybňovat a naopak zpátečnicky trvat na větší podpoře pro konvenční zdroje.

Některé banky už začínají být opatrnější při jejich financování, protože vidí rizika spojená třeba s budoucím vývojem trhu nebo regulací EU ETS.

V jiných evropských zemích existují štědřejší podpůrné mechanismy. Například Contract for Difference v Maďarsku nebo různé dotační programy. U nás se podle mě dotační program příliš nepovedl, výsledná podpora byla nízká a trh se koncentroval do menšího počtu subjektů.

Další možností jsou kapacitní mechanismy, které výrazně podporují rozvoj baterií například v Itálii, Británii nebo Bulharsku. I v Česku se o nich začíná diskutovat. Je vidět, že země s robustnější podporou dokážou rozvoj baterií výrazně urychlit.

Před rokem či dvěma si nejčastěji investoři stěžovali na problém s nejistotou budoucnosti a s tím spojenými problémy s financováním a důvěrou bank. Je podle vás situace dnes lepší?

Banky dnes požadují prokázat schopnost splácet úvěr i při různých scénářích. Dokud projekt vychází ekonomicky a existuje určitá rezerva pro případ regulatorních změn nebo změn evropské politiky, financování je možné.

Naopak projekty kapitálově slabších subjektů nebo projekty postavené jen na podpůrných službách bez širší obchodní flexibility mohou mít s financováním problém. Dnes je potřeba kombinovat více zdrojů výnosů a optimalizovat provoz baterie prakticky v reálném čase.

Banky navíc bývají stále konzervativnější. Některé spekulativnější příjmy, například z velmi rychlého obchodování nebo práce s odchylkou, z business plánů často výrazně redukují.

MND má výhodu v tom, že je silný a kredibilní partner pro externí financování. Zároveň máme vlastní algoritmický trading a baterie si obchodujeme sami. Máme také portfolio zákazníků, takže pracujeme i s vlastní odchylkou. Optimalizaci jako službu nabízíme i dalším provozovatelům flexibilních aktiv.

To jsou velké výhody, kterých se u investorů běžně nedostává. Mnoho projektů je závislých na externích optimalizátorech, kteří si z výnosů berou svůj podíl. A to je pro banky často zásadní, tahle komplexní služba a aktivity pod jednou střechou jim dávají smysl.

Úvodní foto: Archiv MND, František Vašek