Přírodovědec Vlašín: Hladina Novomlýnských nádrží je 50 centimetrů mimo zákon

Vybudování Novomlýnských nádrží patří podle přírodovědce, aktivisty a regionálního politika Mojmíra Vlašína k největším vodohospodářským a ekologickým „zločinům“ v novodobé historii. Trojice přehrad stojí na místě, kde původně rostly nejcennější a nekrásnější lužní lesy ve střední Evropě.

Na počátku 90. let stál Vlašín v čele iniciativy, která usilovala o vypuštění dvou nádrží. Nakonec se dohodl kompromis, podle něhož se hladina snížila o 85 centimetrů, ale posléze se navzdory k zamítavému stanovisku České inspekce životního prostředí, které pak potvrdily i soudy, znovu navýšila o půl metru. „Současná hladina je 50 centimetrů mimo zákon,“ říká Mojmír Vlašín v rozhovoru pro Obnovitelně.cz.

Poté, co v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi letos kvůli přemnoženým sinicím znovu umíraly tuny ryb, přišli někteří vědci i ochránci přírody s nápadem, že by bylo nejlepší, kdyby se aspoň jedna nádrž – ta spodní – vypustila. Co si o tom myslíte?

Ta myšlenka vlastně není vůbec nová, ale naopak poměrně stará. Vznikla hned po převratu v listopadu 1989. Do té doby nemělo smysl něco takového požadovat, i když se nádrže budovaly od roku 1969 a dokončeny byly na jaře 1989.

Pravdou je, že tehdejší Geografický ústav Československé akademie věd zpracoval rozsáhlou studii, v níž stavbu vůbec nedoporučil. Jenže šlo o stranický úkol, o akci podporovanou ÚV KSČ. Hned po sametové revoluce vznikla Iniciativa za vypuštění Novomlýnských nádrží, přičemž já jsem se shodou okolností dostal do jejího čela.

Kolik ze tří nádrží Nových Mlýnů jste chtěli nechat vypustit?

Dvě, prostřední a spodní. A chtěli jsme po vládě, aby do sto dní rozhodla. Spustili jsme dokonce symbolické odpočítávání a po určité době jsme k tématu uspořádali tiskovou konferenci nebo jinou akci. Prostě jsme tlačili na vládu, kterou jsme považovali za „naši“, aby to udělala. Tehdy se to ale zkomplikovalo tím, že byl tehdejší ministr životního prostředí Bedřich Moldan neprávem nařčen ze spolupráce s StB, musel odstoupit, a na jeho místo přišel Ivan Dejmal.

• Související: V Dyji už zase umírají tuny ryb. Odborníci ukazují na jediného viníka

Důležité bylo, že se vláda skutečně Novomlýnskými nádržemi chtěla zabývat, ale nestihla to do námi stanoveného termínu. I tak jsme uspořádali happening, při němž jsme chtěli spodní nádrž symbolicky vypouštět. Rozhodně jsme ale neměli v plánu zvednout stavidla. Jen jsme chtěli zdůraznit, že je skutečně zapotřebí nádrže vypustit.

Vaše akce dostala název Špunt, je to tak?

Ano. A bylo skutečně velká, dorazilo okolo pěti tisíc lidí, což je na ekologickou akci skutečně až neuvěřitelný počet. Lidé ještě měli pocit, že by pro životní prostředí měli něco dělat. I když je pravdou, že asi dvacet procent účastníků našeho happeningu byli příznivci nádrží, například rybáři, kteří na místě proti vypouštění protestovali.

Důležité bylo, že plán na vypuštění zejména spodní nádrže měl velkou podporu většiny místních obyvatel.  Na akci nakonec dorazil také nový ministr Dejmal a prohlásil, nechá zpracovat studii, která ukáže, co s nádržemi udělat. Studie pak skutečně vznikla.

A vy jste se na ní dokonce podílel, prý byla hodně obsáhlá, měla okolo devíti kilogramů.

Už ji ani nemám celou, v doma v knihovně mi zůstaly jen některé části. Studie posoudila Novomlýnské nádrže skutečně ze všech hledisek: hydrologických, demografických, přírodních… Výsledkem byla analýza, která navrhovala asi šest variant, a to od úplného vypuštění až po zachování momentálního stavu. Nakonec se vybrala jakási střední cesta, hladina vody ve spodní a střední nádrži měla klesnout o 85 centimetrů. Podepsali to všichni odpovědní lidé, dokonce i já za naši iniciativu, i když jsem trochu váhal.

Z jakého důvodu?

Připadalo mi, že vybraná varianta spíše nahrává vodohospodářům než ochraně přírody. Ale nakonec jsem souhlasil. Jenže to jsem samozřejmě nemohl vědět, že Povodí Moravy to bere jenom jako dočasné řešení, byť po volbách v roce 1992 se obě nádrže o domluvených 85 centimetrů skutečně vypustily.

Jak to bylo dál, hladina se přece později znovu navýšila, že?

O padesát centimetrů, což Povodí zdůvodňovalo bezpečností hrází. Tehdy se do toho ale vložila čerstvě založená Česká inspekce životního prostředí, která byla v té době ještě poměrně přísnou institucí. Nařídila, že se hladina nesmí zvednout, Povodí Moravy se ale obrátilo k soudu. Táhlo se to roky, všechny soudy konstatovaly, že stanovisko inspekce musí být dodrženo, nakonec to v roce 2006 potvrdil také Ústavní soud.

To stanovisko inspekce dodnes mám, dokonce na čestném místě, jenže Povodí Moravy ho stejně nedodrželo. To mi přijde v právním státě poměrně zásadní problém, zvláště, když to bylo potvrzeno všemi možnými soudy. Dá se tedy říct, že současná hladina je nelegální. Je padesát centimetrů mimo zákon. Stát by měl rozhodnutí soudů vymáhat, což se ale nikdy nestalo. (Vyjádření Povodní Moravy je na konci rozhovoru – pozn. aut.)

A dokonce se objevila snaha vodu navýšit ještě o dalších pětatřicet centimetrů, tedy na úroveň z konce 80. let.

V roce 2018 se za tehdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana (tehdy ČSSD) opravdu v rámci chystaných opatření proti suchu na jižní Moravě objevil nápad, že by se hladina Novomlýnských nádrží ještě více zvedla. Tím by se to skutečně vrátilo na původní provozní hladinu. A skutečně se na tom začalo pracovat.

Já už jsem tehdy na tyto akce úplně rezignoval, ale Miroslavu Patrikovi z Dětí Země se podařilo na poslední chvíli podat žalobu na již udělenou výjimku pro zásah do biotopu zvláště chráněných druhů, a soud ji skutečně zrušil. Tím pádem není možné v tomto záměru dále pokračovat, což platí dodnes.

Když se vrátím na začátek. Co říkáte aktuální iniciativě, že by se minimálně spodní nádrž měla vypustit? Jste rád, že se ta otázka znovu otevřela?

Svým způsobem skutečně rád jsem, i když je obrovská škoda, že se to neudělalo už na začátku 90. let. Nejen proto, že už tam znovu mohl růst aspoň z části nový lužní les. Ale také proto, že se na spodní nádrž za tu dobu navázal obrovský turistický byznys a další aktivity včetně rybářských. Je samozřejmé, že provozovatelé turistických zařízení a jejich zákazníci s tím nebudou souhlasit.

To už se také děje.

Tomu se vlastně ani není co divit. V 90. letech tam žádné takové podnikatelské aktivity nebyly, také proto, že tehdy nikdo pořádně nevěděl, jak spor o nádrže dopadne. O to by bylo vypuštění nádrží jednodušší.

Je tedy vůbec reálné, aby se někdy aspoň spodní nádrž vypustila?

Myslím, že to není pouze reálné, ale prakticky jisté. Jen není zřejmé, kdy se to stane. Vysvětlím to. V nádrži se totiž v ohromné míře usazují sedimenty, které ji v řádu desítek let zcela naplní. Těžko si představit, že by se objevila nějaká technologie, která by sedimenty dokázala odstranit.

• Související: Nové Heřminovy dostaly zelenou od ministerstva, přehrada může zahájit stavební řízení

Když si vezmete, kolik stojí relativně obyčejné odbahnění rybníků, v případě Novomlýnských nádrží by šlo o miliardy korun. Znamená to, že nádrž nebude vypuštěná v tom smyslu, že by někdo zvednout stavidla, ale že kvůli sedimentům přestane plnit svou funkci.

Pokud by se teoreticky nyní spodní a střední nádrž přece jen vypustila, jak jste o to usilovali před více než pětatřiceti lety. Co by znamenalo pro tamní přírodu?

To se po těch letech dá těžko odhadnout. Určitě by tam znovu nějaký les vyrostl. Jako příklad může posloužit dávno nevyužívaný stadion fotbalové Zbrojovky Brno, který je prakticky celý zalesněný. Něco podobného by se nejspíš stalo i na obnažených dnech Novomlýnských nádrží, i když je samozřejmě otázkou, jak by to ovlivnily zmiňované sedimenty.

Úvodní foto: Archiv Mojmíra Vlašína

Vyjádření Povodní Moravy ke sporu o výši hladiny Novomlýnských nádrží:

Tvrzení o nelegálním zvýšení hladiny neodpovídá současnému právnímu stavu – Povodí Moravy disponuje platným povolením k nakládání s vodami i schválenými manipulačními řády pro všechny tři nádrže, které stanovují kótu max. zásobní hladiny ve střední a dolní nádrži na úrovni 170,00 m n. m.

Původní kolaudovaná hladina 170,35 m n.m. byla dočasně snížena na kótu 169,50 m n. m. v období let 1996-2000 kvůli výstavbě umělých ostrovů. Ve všech rozhodnutích, včetně rozhodnutí MŽP, bylo snížení hladiny označeno jako mimořádná manipulace a bylo výslovně uvedeno její časové omezení na dobu výstavby umělých ostrovů v nádrži. Následně v roce 2000 Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vydala bez jakéhokoliv projednání s dalšími správními úřady pod čj. 7/HI/1192/00/Sa předběžné opatření, jímž Povodí Moravy, s.p., uložila udržovat hladinu na kótě 169,50 m. n.m., původně stanovenou jen pro přechodné období výstavby umělých ostrovů.

V následujících letech proběhla řada právních úkonů. Ministerstvo zemědělství vydalo dne 16. 3. 2009 rozhodnutí, které opětovně potvrdilo rozhodnutí Okresního úřadu Břeclav o schválení manipulačního řádu, podle kterého se manipuluje do výše hladiny 170,00 m n.m., případně (při povodňových stavech) vyšší. Nejvyšší soud rozhodl dne 10. 11. 2009 pod čj. 20 Cdo 3544/2007-346 o dovolání tak, že schválením manipulačního řádu byla naplněna rozvazovací podmínka, takže rozhodnutí ČIŽP o udržování hladiny na kótě 169,50 m n.m. se stalo nevymahatelným.

Změna povolení k nakládání s vodami z roku 2012 stanovila max. zásobní hladiny na kótě 170,00 m n.m. Rozhodnutím ze dne 11. 9. 2017 byly schváleny manipulační řády pro horní, střední a dolní nádrž s touto úrovní max. zásobní hladiny.