Komerční banka už uhlí financovat nechce. Na svých budovách buduje fotovoltaiku

Zatímco v roce 2024 uzavřela Komerční banka (KB) investiční úvěry označované jako přínosné z hlediska ESG v objevu 20,4 miliardy, vloni už to bylo za více než 35 miliard. „Z toho 65 procent tvořily environmentálně zaměřené úvěry. To ukazuje nejen zájem klientů, ale i rychlost, s jakou se proměňuje celá ekonomika,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Jitka Haubová, členka představenstva KB.

Jak vaše banka postupuje v udržitelnosti a snižování uhlíkové stopy?

Od roku 2019, kdy jsme začali měřit uhlíkovou stopu našeho provozu, se nám ji podařilo snížit téměř o polovinu, konkrétně o 46,5 procenta. V této oblasti máme společně s mateřskou společností Société Générale nastavený jednotný cíl, a to snížení o 50 procent do roku 2030. Emise našeho provozu nižujeme zejména díky pečlivému řízení spotřeby energií a nákupu zelené energie. Důležitou roli hraje také to, že stále více využíváme elektromobily a budujeme fotovoltaické elektrárny na našich budovách.

Vedle toho se v oblasti financovaných emisí zaměřujeme na sladění našeho financovaného portfolia s cíli Pařížské dohody. Hlavním nástrojem jsou pro nás sektorové politiky, které stanovují podrobná environmentální a sociální pravidla a standardy pro financování vybraných sektorů.

Už v roce 2020 si Komerční banka stanovila cíl významně do roku 2026 snížit produkované emise a dosáhnout uhlíkové neutrality vlastního provozu. Platí to stále?

V této oblasti se vývoj posunul. Od doby, kdy si KB stanovila závazek dosáhnout uhlíkové neutrality vlastního provozu, se výrazně změnila legislativa i přístup k vykazování uhlíkové stopy. Novým standardem je sledovat nejen emise z vlastního provozu, ale také emise spojené s financovaným portfoliem, tedy celkovou uhlíkovou stopu banky.

Právě ta má z hlediska skutečného dopadu banky vyšší vypovídací hodnotu než samotné provozní emise. Banka se proto nově soustředí více na snižování celkových emisí než jen na emise z vlastního provozu. Ty dnes tvoří méně než jedno procento z celkové uhlíkové stopy banky, a už se je podařilo významně snížit.

Jaká konkrétní opatření v této oblasti zavádíte?

Největší podíl na uhlíkové stopě vlastního provozu banky mají samozřejmě emise spojené se spotřebou energií. Ty se nám daří výrazně snižovat díky energetickému managementu a nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V rámci projektu Enectiva porovnáváme údaje o spotřebě energií s technickými parametry objektů, jako je jejich využití, počty pracovníků nebo klimatické podmínky. Software tato data vyhodnocuje a stanovuje cílové hodnoty, kterých bychom měli dosahovat. Na základě toho pak provádíme detailní kontroly v místech s nadlimitní spotřebou. Díky tomu se nám daří spotřebu energií dlouhodobě snižovat.

Související: Do roku 2030 bez uhlí: Obce mohou být lídry zelené energetiky

Už od roku 2022 nakupujeme energii z obnovitelných zdrojů. V roce 2025 zelená energie pokrývala 100 procent naší spotřeby elektřiny pro provoz kancelářských budov, pobočkové sítě, datových center i autoprovozu. Zároveň máme nainstalováno deset fotovoltaických elektráren se špičkovým výkonem 445,1 kilowatt peaku (kWp).

Další významnou položkou jsou investice, zejména rekonstrukce poboček. Postupně je upravujeme tak, aby odpovídaly standardům moderního bankovnictví, podporovaly bezpapírovou komunikaci a současně byly energeticky úsporné a využívaly udržitelnější materiály, například koberce z recyklovaných materiálů.

Důležitou roli hrají i služební cesty. Stále více při nich využíváme elektromobily, a tím snižujeme spotřebu pohonných hmot. Za důležitý považuji také projekt sdílení bankomatů. Jeho součástí je i přesun duplicitních bankomatů z míst, kde stojí vedle sebe, do lokalit, kde dříve chyběly. To přináší efektivnější provoz z hlediska energie, servisu i logistiky doplňování hotovosti. Přesné úspory v kWh nebo oxidu uhlišitého se ale odvíjejí od konkrétních lokalit a režimu provozu.

Za zmínku stojí také recyklace bankovek, kterou od konce loňského roku umožňují všechny naše vkladové bankomaty. Výsledkem je nižší frekvence doplňování bankomatů, vyšší provozní efektivita a nižší uhlíková stopa.

Dalším dílkem do mozaiky jsou naše platební karty z recyklovaného plastu. Postupně navyšujeme podíl recyklovaného plastu v kartách a od roku 2023 vydáváme i platební karty ze stoprocentního recyklovaného plastu. Ke konci roku 2025 jsme vydali zhruba 2,7 milionu platebních karet z recyklovaného plastu, z toho 1,5 milionu ze stoprocentního recyklátu.

Ztotožňují se zaměstnanci KB se zeleným směřováním banky, nebo to berou jen jako nutné zlo?

Konkrétní provozní změny, ať už jde o digitalizaci, energetické úspory, využití elektromobilů nebo udržitelné financování, se pochopitelně neobejdou bez spolupráce napříč bankou a podpory zaměstnanců. Proto naši strategii v oblasti udržitelnosti a ESG aktivně komunikujeme i dovnitř organizace a zaměstnance v těchto tématech průběžně vzděláváme. Podle posledního zaměstnaneckého průzkumu téměř tři čtvrtiny zaměstnanců vnímají KB jako sociálně a environmentálně odpovědnou firmu.

Jaké jsou vaše další cíle? Jak budete uhlíkovou stopu dál snižovat?

Ve vlastním provozu budeme dál snižovat emise pomocí opatření, která už fungují, tedy prostřednictvím energetického managementu, elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektromobility, digitalizace a další optimalizace provozu. Současně ale platí, že největší dopad banky je ve financování. Proto budeme dále dodržovat pravidla financování, tedy zejména ESG sektorové politiky a řídit environmentální a sociální rizika, a rozvíjet produkty, které podporují dekarbonizaci nebo adaptaci na změnu klimatu.

Jak KB podporuje udržitelné projekty svých klientů? Existují jasná pravidla, které projekty podporovat a které ne?

Z pohledu financování nabízíme širokou škálu produktů, které klientům umožňují investovat do modernějších, efektivnějších a úspornějších technologií. Patří sem například zateplování a energetická modernizace budov, snižování průmyslových emisí, čistší technologie, zařízení omezující znečišťování vody a ovzduší, obnovitelné zdroje nebo modernizace teplárenských soustav. Vedle mitigace podporujeme i adaptační projekty, typicky revitalizaci brownfieldů, výsadbu městské zeleně, opatření na podporu biodiverzity nebo moderní zemědělské postupy odolné vůči suchu.

Stejně důležité je pro nás i to, co financovat nechceme. Opíráme se o sektorové politiky skupiny Société Générale, které stanovují environmentální a sociální kritéria pro financování konkrétních sektorů, od energetiky přes zemědělství až po těžbu surovin. Díky nim hodnotíme projekty nejen podle ekonomické návratnosti, ale i podle jejich dopadu na životní prostředí, komunity a společnost.

Máme také konkrétní závazek týkající se financování uhelného sektoru. Neposkytujeme nové financování klientům, jejichž roční výnosy pocházejí z více než 25 procent z činností spojených s energetickým uhlím a kteří zároveň nemají veřejně deklarovaný a časově ukotvený plán ukončení uhelných aktivit.

Díky tomuto nastavení aktivně podporujeme transformaci a zároveň se vyhýbáme financování aktivit, které by byly v rozporu s klimatickými cíli a principy odpovědného podnikání.

Nakolik je pro KB důležité podporovat právě zelené projekty?

Podpora zelených projektů je dnes jedním ze strategických pilířů Komerční banky. Není to jen otázka rostoucí poptávky klientů po investicích do energetických úspor, obnovitelných zdrojů nebo technologických inovací. Je to také otázka řízení rizik. Klimatická změna už dnes ovlivňuje finanční výsledky firem, jejich náklady, stabilitu dodavatelských řetězců i hodnotu zajištění. Banka proto musí tato rizika umět správně vyhodnocovat a současně klientům pomáhat, aby je dokázali zvládnout.

Související: Dekarbonizaci nebrzdí technologie ani peníze. Největší problém je jinde

Z obchodního pohledu je udržitelné financování oblastí s dlouhodobým růstovým potenciálem. V roce 2025 uzavřela KB nové investiční úvěry označené jako přínosné z hlediska ESG v objemu 35,2 miliardy korun, zatímco v roce 2024 to bylo 20,4 miliardy. Z toho 65 procent tvořily environmentálně zaměřené úvěry. To ukazuje nejen zájem klientů, ale i rychlost, s jakou se proměňuje celá ekonomika.

Jaké konkrétní projekty jste podpořili? Jde jen o úvěry, nebo poskytujete i poradenství a další podporu?

Jako konkrétní příklad můžeme uvést financování modernizace Teplárny České Budějovice, která přechází od uhlí na kombinaci biomasy, tepla z jaderné elektrárny a zařízení na energetické využití odpadů. KB zde poskytla úvěr ve výši 1,6 miliardy korun na výstavbu nového kotle na biomasu, což je důležitý krok k odstavení hnědého uhlí v regionu.

Financujeme také projekty obnovitelných zdrojů energie a akumulace, třeba hybridní energetické centrum, které vyrostlo pod profesionální taktovkou skupiny Decci ve Vraňanech u Mělníka, nebo projekty v sektoru nemovitostí – budovy s nejlepší energetickou třídou A. Ve veřejném sektoru se stále investuje do vodovodů a kanalizací, a i tam tyto projekty financujeme.

Rozhodně ale nejde jen o úvěry. Stále více firem potřebuje podporu při orientaci v ESG reportingu, regulaci a sběru dat o emisích. Díky společnosti ENVIROS Advisory ze skupiny KB a expertnímu týmu KB EU Point proto nabízíme i nefinanční služby, od poradenství v oblasti energetiky, ESG a dotací přes sdílení odborného know-how až po pomoc s přípravou transformačních investic. Udržitelnost je dnes pro většinu firem strategická otázka a banky v tom mohou sehrát roli průvodce.

Půjčky na těžbu a zpracování uhlí jsou definitivně pryč a už se nevrátí, i když například premiér Andrej Babiš nedávno hovořil o tom, že by Česko mělo využívat uhlí až do doby, než bude postaven nový jaderný reaktor v Dukovanech.

Komerční banka už před několika lety veřejně potvrdila svůj závazek postupného odchodu z uhelného sektoru. Jak už jsem zmínila, neposkytujeme nové financování klientům, kteří překračují stanovený podíl příjmů z činností spojených s energetickým uhlím a zároveň nemají veřejně deklarovaný a časově ukotvený transformační plán ustoupit od těžby uhlí do roku 2030. Stejně tak nefinancujeme projekty, které by znamenaly rozšiřování těžby nebo zpracování uhlí. KB se od uhlí odklání systematicky a dlouhodobě a tento přístup je v souladu se strategií celé skupiny Société Générale.

Jak vaše banka vnímá současnou debatu o úpravách emisních povolenek nebo o rozvolnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035?

Naší rolí jako banky není vstupovat do politických sporů, ale pomáhat zajistit, aby transformace ekonomiky byla proveditelná, předvídatelná a finančně zvládnutelná. Debata o emisních povolenkách, jejich úpravách nebo o budoucnosti automobilového průmyslu je důležitá hlavně proto, že ovlivňuje podnikatelské prostředí, investiční plány firem a jejich schopnost se transformovat.

Z pohledu banky jsou klíčové dva aspekty. Prvním je předvídatelnost. Firmy potřebují vědět, jaké podmínky budou platit v horizontu investic, které často přesahují deset až patnáct let. Druhým je sociální a ekonomická udržitelnost. Příliš rychlá nebo nekoordinovaná změna může dopadnout na malé a střední podniky i na domácnosti.

Komerční banka se proto soustředí na to, aby klienty připravila na transformaci bez ohledu na to, jaké konkrétní mechanismy budou nakonec legislativně přijaty. Naše role je v hodnocení rizik, v podpoře investic do modernizace a v poskytování finančních i nefinančních nástrojů, které firmám pomohou se adaptovat.

Z širšího pohledu je cílem Evropské unie snižování emisí a transformace průmyslu. Cesta k němu ale musí být realistická, dostupná a ekonomicky únosná.

Ztotožňuje se Komerční banka s politikou Green Dealu?

Komerční banka podporuje cíle dekarbonizace a dlouhodobé klimatické cíle Evropské unie, a to zejména prostřednictvím odpovědného financování. V tomto směru je v souladu i se strategií udržitelnosti skupiny Société Générale. Zároveň ale platí, že debata o Green Dealu by měla stát na věcných argumentech, konkrétních datech a proveditelných řešeních.

Foto: Komerční banka