V Dyji už zase umírají tuny ryb. Odborníci ukazují na jediného viníka

Stává se z toho letní pravidlo. Jakmile se výrazně oteplí, Dyje pod Novými Mlýny mění barvu na zelenou. Mohou za to přemnožení sinice, kterým „se daří“ právě ve vysokých teplotách. Doplácejí na to ryby a další vodní organismy, kterým berou kyslík. Podle odhadů Moravského rybářského svazu zahynulo letos už několik tun ryb. Situace je kritická, shodují se odborníci.

Pracovníci Povodí Moravy, rybáři, hasiči, ale i „obyčejní“ dobrovolníci se sice snaží havarijní stav co nejvíce zmírnit, tedy okysličit vodu, ale je to spíše řešení následků, nikoli příčin. „Dílčí operativní opatření mohou v omezené míře zmírnit některé dopady, avšak dlouhodobý efekt závisí především na kvalitě čištění odpadních vod,“ řekl David Fína, generální ředitel Povodí Moravy.

V Dyji je totiž příliš mnoho fosforu, který patří mezi hlavní „stavební kameny“ sinic, kvůli nimž se ryby v řece udusí. „Fosforu je ve vodě hodně proto, že ho jako lidské bytosti hodně vyprodukujeme (náš metabolismus + prací prášky a tablety do myček + hnojení v zemědělství), a odpadní vody málo čistíme,“ uvedl na sociálních sítích profesor Jakub Hruška, profesor environmentálních věd a vedoucí týmu v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Související: Smutný světový unikát. Led na Lipně je kvůli sinicím zelený

„A málo vody (které se mnohem více odpaří než před 50 lety, protože se nám oteplilo od roku 1961 o 2,3 °C) ty dopady (a ten fosfor ve vodě) méně ředí. Polívka houstne,“ dodal profesor Hruška. Jeho slova potvrdil ředitel Povodí Moravy David Fína, podle něhož je eutrofizace (proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor, který vede k přemnožení sinic a řas – pozn. aut.) celosvětově jedním z nejakutnějších problémů kvality vodních ekosystémů.

Měření v Novomlýnské nádrži

„Pokud se nezlepší zachycování fosforu na čistírnách odpadních vod a nepřijmou se účinnější požadavky na vypouštěné znečištění, budou správci toků i nadále nuceni řešit zejména následky, nikoli příčinu problému. Naše možnosti jsou navíc při takto extrémních stavech velmi omezené,“ řekl Fína.

Povodí Moravy už podle něj zavedlo opatření doporučená odborníky z Mendelovy univerzity v Brně, kteří analyzovali příčiny hromadného úhynu ryb ve zdrži jezu Bulhary v červnu 2025. V nádrži Nové Mlýny se například sledují základní parametry kvality vody. Do toku Dyje byly také instalovány moderní oxymetry, které slouží k měření koncentrace rozpuštěného kyslíku, a norné stěny.

„Doporučení odborníků bereme velmi vážně a realizujeme všechna doporučená opatření, která jsou v kompetenci správce povodí. Posílený monitoring nám umožňuje detailně sledovat vývoj situace a včas reagovat na případná rizika,“ sdělil ředitel Fína, podle něhož je skutečně dlouhodobé zlepšení kvality vody pouze při omezení přísunu živin do celého povodí. Jenže to bude trvat roky.

Evropská unie v roce 2024 upravila směrnici o čištění městských odpadních vod, přičemž členské státy jsou povinny přenést ji do národní legislativy nejpozději do konce roku 2027. Zpřísnění ekologických požadavků a rozšíření povinnosti čištění splašků také na menší sídla bylo reakcí právě na eutrofizaci povrchových vod.

Dotace na modernizaci čistíren

Ministerstvo životního prostředí na začátku července uvolnilo z Operačního programu Životní prostředí formou výhodné půjčky s nízkou úrokovou sazbou více než 1,3 miliardy korun právě na modernizaci čistíren odpadních vod. Obce, městské části, svazky obcí, ale také obchodní společnosti mohou o příspěvek požádat až do března 2027.

Dotace míří na modernizace větších čistíren odpadních vod s kapacitou aspoň 10 tisíc obyvatel a vyšší, kde mohou přinést největší efekt. „Očekáváme, že díky této podpoře se do roku 2029 podaří modernizovat kapacity pro čištění odpadních vod v rozsahu přibližně 238 tisíc obyvatel,“ řekl ministr Igor Červený (Motoristé sobě).

Souvisejicí: Léto sotva začalo a některá koupaliště už zelenají. Kdy je lepší do vody nevstupovat?

Podpora se zaměří na účinnější odstraňování právě dusíku a fosforu z odpadních vod a pomůže velkým čistírnám splnit nové požadavky evropské směrnice. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman uvedl, že půjčka může pokrýt až 70 procent výdajů, a to až do výše 200 milionů korun.

„Úroková sazba je nastavena na jedno procento ročně, splatnost až na deset let a příjemci mohou využít odklad splátek jistiny až o tři roky. Půjčka zároveň neobsahuje žádné dodatečné poplatky,“ poznamenal Valdman. Dodal, že u žádostí bude důležitá nejen technická připravenost projektu, ale také finanční udržitelnost investice a celého vodohospodářského systému. 

Foto: Povodí Moravy (sinice v Dyji)