Solární sektor táhnou firmy, zájem domácností se propadl. Přibývá i velkých baterií

Několik let platilo, že solární sektor táhly především domácnosti. Fotovoltaické panely vyrostly na střechách několika stovek tisíc domácností. Teď ale převzaly iniciativu firmy a nebývale se také zvedl zájem o velká bateriová úložiště. Vyplývá to z nejnovějších dat zpracovaných Solární asociací.

Za prvních šest měsíců letošního roku bylo nově připojeno celkem 9 364 solárních elektráren o celkovém výkonu 295 megawatt peaků (MWp), což je o téměř třetinu méně než ve stejném období loni. Příčinou poklesu je právě další propad v rezidenčním segmentu. Domácích instalací je v meziročním srovnání o polovinu méně, celkem 6 191 o celkovém výkonu zhruba 50 MWp.

Dokončené elektrárny představují z velké části projekty financované z programu Nová zelená úsporám ještě z uplynulého roku. Za propadem stojí podle Solární asociace jeho pozastavení loni na podzim. Zájemci o vlastní fotovoltaiku v posledních měsících vyčkávali, zda bude program obnoven a za jakých podmínek.

Novou vlnu zájmu o vlastní fotovoltaiku podnítil konflikt v Íránu, jehož dopady se na cenách plynu a pohonných hmot výrazně projevily také v Česku. Reálný stav solárního trhu se tak ukáže od září, kdy Nová zelená úsporám začne přijímat žádosti podle nových pravidel, respektive banky začnou nabízet bezúročné úvěry. Podle Solární asociace by mohly být atraktivní rovněž pro bytové domy, které uvažují o pořízení vlastní fotovoltaiky.

„Dlouhodobě upozorňujeme, že je potřeba nastavit udržitelnou podporu novým fotovoltaikám. Podporujeme přechod od klasických dotací, nicméně zájemci, kteří na bezúročný úvěr nedosáhnou, by měli mít možnost realizovat instalaci bez omezení,“ řekl Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Snížení DPH pro fotovoltaiku?

Dodal, že je nutné najít i další formu podpory, kterou může být podobně jako v okolních zemích snížení DPH pro fotovoltaiky. „Český trh už si nemůže dovolit další podobný několikaměsíční výpadek nových instalací. Dopady pociťují i instalační firmy, které na dlouhou pauzu a posouvání spuštění bezúročných úvěrů doplatily svým koncem,“ poznamenal Krčmář.

V polední době zamířily do úpadku podle insolvenčního rejstříku nejen malé instalační firmy, ale také několik velkých společností, které ještě před několika lety patřily k lídrům na trhu. Patří mezi ně například ifTECH, Nanosun, S-power Energies, Golden Sun nebo Green Energy Trading. Letos tento trend pokračuje.

• Související: Těžké časy pro fotovoltaické společnosti. Zkrachovaly už stovky firem

Silné postavení si naopak udržely firemní fotovoltaiky, které nyní jasně dominují českému solárnímu sektoru. V meziročním srovnání jde o podobný objem nových instalac – celkem 3173 projektů o výkonu 246 MWp. Jak připomněla Solární asociace, díky využívání solární energie snižují firmy a průmyslové areály své výdaje a jsou více imunní vůči výkyvům cen energií.

Větší podíl firemních elektráren je také důvodem, proč dále roste průměrná velikost nových projektů. Zatímco v roce 2023 měla průměrná nová fotovoltaika výkon 11,7 kWp, letos je to již 31,5 kWp.

Pomalu zrychluje i výstavba solárních parků, které česká energetika potřebuje primárně kvůli náročnosti domácího průmyslu. Výstavbu těchto zdrojů proto podporují i další oborové organizace jako Svaz průmyslu a dopravy ČR.

V letošním roce se očekává dokončení několika větších projektů, které vznikají buď v rámci PPA smluv s průmyslovými podniky, nebo s bateriovými úložišti. Tento segment ale podle Solární asociace i nadále trápí nepředvídatelné povolovací procesy a dezinformace kolem výstavby nových obnovitelných zdrojů.

Prudký rozvoj akumulace

Investoři si hodně slibují od novely stavebního zákona, který by od příštího roku mohl některé bariéry odstranit. Předlohu už schválila sněmovna a nyní ho posoudí Senát. Jeho osud je ale nejistý vzhledem ke kritice opozice na jiné části zákona – například pasáže, která usnadňuje legalizaci černých staveb.

Zcela opačná situace panuje v oblasti akumulace, kde byla za první pololetí připojena celková kapacita baterií v kombinaci s fotovoltaickými elektrárnami či samostatně stojících (stand-alone) baterií na úrovni 318 megawatthodin (MWh). Z toho velkokapacitní úložiště činí 143 MWh, tedy již 45 procent veškeré instalované kapacity v Česku. Ještě loni to přitom bylo jen 20 procnet.

• Související: Od kvantity ke kvalitě. Solární trh se čistí, boom nyní zažívají baterie

Ukazuje to, že se akumulace v Česku posunula do další fáze rozvoje. Oproti loňskému prvními pololetí narostla nově instalovaná kapacita o 83 procent. Vedle 8 079 instalací fotovoltaických elektráren vybavených bateriovými úložišti se výrazně rozvíjí také samostatně stojící bateriové systémy (BESS), kterých bylo za letošních prvních šest měsíců připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh.

Tato zařízení už neslouží pouze k ukládání přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale zajišťují také stabilizaci elektrizační soustavy, poskytují služby výkonové rovnováhy, vyrovnávají krátkodobé výkyvy mezi výrobou a spotřebou, umožňují obchodování s elektřinou nebo ukládání energie v době nízkých či záporných cen a její využití ve chvíli, kdy má nejvyšší hodnotu.

Současně se otevírá prostor pro komunitní akumulaci, kdy jedno větší úložiště může obsluhovat více domácností nebo celé energetické společenství či obec. Mezi největší samostatně stojící bateriové úložiště v Česku patří to, které letos v květnu v Břeclavi společnost MND – jeho kapacita je 31 MWh.

„Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy,“ řekl Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.

Nenahraditelné solární elektrárny

Dodal, že výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. „Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ poznamenal Fousek.

Jako příklad vhodného využití z praxe zmínil výpadek elektřiny z počátku července 2025, kdy bateriová úložiště a agregovaná flexibilita jednoznačně prokázala svůj význam. „Jen naši členové z řad agregátorů flexibility poskytovali v daný čas se svými bateriemi okolo 50 procent regulačních služeb aFRR, dříve sekundární regulace,“ uvedl Fousek.

• Související: Rozvoj solární energie naráží na limity sítí. Řešením jsou baterie

Tím podle něj prokázali svou nezastupitelnou úlohu pro bezpečnost provozu soustavy. Mimo jiné i díky rychlosti náběhu bateriových systémů, která je do jedné sekundy,“ zdůraznil Jan Fousek.

Další rozvoj tuzemské fotovoltaiky bude podle Solární asociace záviset rovněž na odbourání řady limitů. Někteří zájemci na finanční podporu nečekají a pouští se do výstavby fotovoltaik bez dotací. Uzavírají například PPA kontrakty na využívání střešních i pozemních instalací, jelikož vnímají solární elektrárny jako pojistku vůči rostoucím cenám energií nebo distribučních poplatků.

„Pro dekarbonizaci průmyslu potřebujeme velké pozemní elektrárny. První z nich již vznikají, nicméně i přes podporu místních často naráží v procesu povolování na odpor úředníků,“ konstatoval výkonný ředitel asociace Jan Krčmář.

Situaci by mohla usnadnit právě zmiňovaná novela stavebního zákona. „Důležitá ale bude také diskuse o zavedení takzvaníího Contracts for Difference (CfD) pro nové solární elektrárny, kdy je stanovená nízká, ale stabilní spodní cena výkupu,“ sdělil Krčmář.

Pokud je tržní cena pod stanovenou hranicí, stát rozdíl dorovnává. Solární asociace oceňuje, že je o daném modelu ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno vést debatu. Ostatně ministr Karel Havlíček na květnové Solární konferenci uvedl, obnovitelné zdroje energie budou důležitou součástí tuzemského energetického mixu, přičemž největší podíl z nich přitom bude mít fotovoltaika.

Ilustrační foto: Pavel Baroch