Vyhláška na jed proti hrabošům může přijít každým dnem, navzdory kritice

Na etiketě kyblíku s chemickým prostředkem Stutox II, prudkého jedu na hubení hrabošů a dalších hlodavců na polích, je v záplavě varování, čemu se při jeho použití vyhnout, také jedna podstatná věta: „NEAPLIKUJTE přípravek volně rozhozem ani rozmetadlem!“

Přesto ministři zemědělství a životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) a Igor Červený (Motoristé) vážně jednají o tom, že by na vybraných plochách po letech opět povolili plošné nasazení tohoto přípravku. „Ministři řešili opatření při kalamitním přemnožení populace hraboše polního, které způsobuje milionové škody. Pro efektivní řešení by v některých případech bylo vhodné povolit povrchovou aplikaci přípravků na hubení hraboše,“ uvedlo na konci března ministerstvo zemědělství.

„Resorty se proto dohodly, že společně připraví pravidla, která by v některých případech tuto aplikaci umožnila. Stejně tak bude nutné definovat oblasti, kde by toto povolení bylo možné vydat,“ dodalo ministerstvo. Od té doby se zástupci obou resortů opakovaně scházejí a řeší konkrétní podobu vyhlášky. Žádné detaily z těchto jednání ale neposkytují.

Podle informací Obnovitelně.cz by vyhláška mohla být vydána každým dnem, přestože se proti plošné aplikaci Stutoxu II zvedla vlna kritiky, k níž se vedle ornitologů, ochránců přírody, ale i běžných občanů připojila rovněž nemalá část farmářů – například Asociace soukromého zemědělství ČR. Obnovitelně.cz má dokonce ověřené informace o tom, že lidé píší také premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby tomuto rozhodnutí zabránil.

Souhlas s aplikací do nor

Prvním krokem k plošnému použití bylo to, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) povolil od dubna použití jedu proti hlodavcům v norách – i když jich v březnu ubylo. „Přestože výsledky monitoringu výskytu škodlivých organismů potvrdily pokles populací hraboše polního v jarním období, průměrné hodnoty se i tak drží nad pětinásobkem aktuálního prahu škodlivosti, což je legislativou stanovená hranice takzvaného kalamitního prahu pro tohoto škůdce,“ uvedl ústav.

Následoval odpor ochránců přírody i části veřejnosti. „Již z aplikací jedu Stutox II na přelomu let 2019 až 2020 je mnoho zkušeností, dokazujících, že i při aplikaci do nor způsobují tyto prostředky řadu ‚vedlejších‘ úmrtí, včetně vzácných a chráněných druhů. Zdokumentovány jsou jak primární otravy (zajíci, bažanti), tak otravy sekundární, tedy živočichů, kteří se otrávenými hraboši živí, například čápi,“ uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

• Související: Budeme na pole znovu rozsypávat jedy? Ministerstva jednají o použití Stutoxu

Spolek dokonce vyhlásil „Petici proti trávení české krajiny“, kterou už podepsalo více než šest tisíc lidí. Varuje nejen před aplikací do nor, byť jde o bezpečnější formu. „Ohroženy jsou všechny druhy živící se hlodavci, jako jsou například některé druhy dravců, sov, čápi či jeřábi. Riziko je o to větší, že právě v případě zvýšeného výskytu hrabošů se do těchto oblastí zmíněné druhy slétají ze širokého okolí. A že již probíhá či brzo nastane krmení mláďat,“ píše se v petici.

A dále se uvádí: „Aplikace rozhozem na povrch je již jednoznačně hazardem. Riziko otravy výše zmíněných druhů se mnohonásobně zvyšuje. Při plošné aplikaci rozhozem navíc kromě otrav predátorů hrozí i otravy dalších druhů, jako jsou koroptve, křepelky, bažanti či drobné ptactvo polní krajiny.“

Ještě nebezpečnější jed

Podle informací Obnovitelně.cz se zvažuje i použití jiného jedu, kterým je Ratron. Účinná látka je sice stejná, ale není v rostlinných granulích, ale jsou to namořené obilky, tedy potrava mnohem atraktivnější pro mnohem širší paletu ptáků – od klasických zrnožravců (strnadi, zvonci či pěnkavy), přes holuby nebo bažanty až po takové druhy, jako je jeřáb.

Obnovitelně.cz má dokonce svědectví jednoho ministerského úředníka, podle něhož se vysoce postavený politik Motoristů doslova zhrozil, když viděl fotku s čápem otráveným právě jedem proti hlodavcům. Ani to ale nezastavilo proces, na jehož konci má být úřední souhlas s plošnou aplikací chemického prostředku.

• Související: Hraboš se nedá porazit. Můžeme jen udržet jeho populaci v únosných mezích

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek považuje plošné rozhazování přípravků s jedovatými látkami, jež vedle hrabošů hubí i jiné živočichy a které bylo běžné před desítkami let, za překonané a v dnešních podmínkách za krátkozraké řešení.

„A také proto ho již dlouhodobě odmítáme. V naší selské organizaci jsme většinově přesvědčeni, že velmi omezený a diskutabilní přínos povolení plošného rozhozu Stutoxu II, které nám současná vláda nabízí, nemůže v žádném případě vyvážit poškození dobrého jména sedláků, které má také směrem k zákazníkům a k veřejnosti svou hodnotu,“ sdělil Šebek.

Stovky hrabošů pro mláďata

Ochránci přírody navíc upozorňují na to, že po otrávení hrabošů na jednom místě, obsadí tyto plochy jiní hlodavci z okolí. Ochránci přírody proto prosazují dlouhodobé řešení, které vidí také v pestré krajině, v níž žije mnoho přirozených predátorů z řad savců i ptáků. Někteří zemědělci se už tímto směrem vydali a instalují například speciální vyvýšené posedy pro dravce.

„Ptáci, kteří se hraboši živí, nadbytek hrabošů vítají. Významně z toho těží a daří se jim díky tomu posilovat populaci. Současně pomáhají zemědělcům zbavovat se hrabošů přirozenou cestou,“ uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO). Například jedno mládě káněte lesního, což je nejrozšířenější tuzemský dravec, sežere od svého vylíhnutí až po opuštění hnízda sedm kilogramů kořisti.

„Přepočteno pouze na hraboše je to 350 hrabošů za měsíc a půl pro jedno mládě. Káně obvykle mají dvě až tři mláďata, ale hraboše pochopitelně žerou také dospělci – každý zhruba pět denně. Za dobu hnízdění je tedy spotřeba hrabošů na jednom hnízdě kolem tisíce (asi 700 hrabošů mláďata a 450 dospělí),“ konstatovali ornitologové.

Připomněli, že hraboši neodmyslitelně patří do české krajiny. „Není proto cílem hraboše vyhubit, ale udržet jejich početnost v únosných mezích bez toho, aniž by působil významnější škody,“ uvedla ornitologická společnost. V některých letech ale jejich počty významně stoupnou, což se pak negativně promítá do zemědělské produkce.

K „přemnožení“ přispívají čím dál častější mírné zimy, intenzivnější období sucha, méně přirozených predátorů v krajině, velká výměra polí a pěstování převážně jen několika málo plodin.

Foto: ČSOP Bartošovice (čáp otrávený Stutoxem II)