Týden v OZE: Německo sází na vodík, Itálie se vrací k jádru a Evropa vykupuje vzácné kovy

V energetice a klíčových technologiích se v současnosti dějí významné změny, které ovlivní EU i globální trhy. Evropská unie chystá první strategické zásoby kritických surovin, jako jsou wolfram, vzácné zeminy a gallium, aby omezila závislost na Číně. Zároveň schválila Německu 1,3 miliardy eur na výrobu obnovitelného vodíku, i když sama země pravděpodobně nesplní klimatické cíle pro rok 2030. Rozvoj obnovitelných zdrojů se v Evropě liší — zatímco Itálie zpomalila svou zelenou transformaci a vrací se k jádru, Slovensko posiluje jako čistý vývozce elektřiny.

EU chystá zásoby surovin

EU vybrala wolfram, prvky vzácných zemin a gallium do prvních společných strategických zásob kritických surovin. Cílem je snížit závislost na Číně, která dominuje světové těžbě i zpracování těchto materiálů. Rezervy mají zvýšit odolnost evropského průmyslu před výpadky dodávek. Iniciativu vedou Itálie, Francie a Německo.

EU schválila Německu vodík

Evropská komise schválila Německu 1,3 miliardy eur státní pomoci na výrobu obnovitelného vodíku. Podpora má vybudovat až 1 000 MW elektrolyzérů a vyrobit až 10 milionů tun vodíku. Investice uspoří 55 milionů tun CO₂. Pomoc bude poskytována jako grant na 10 let.

Německo nesplní cíle 2030

Nezávislá Rada expertů pro klimatické změny varuje, že Německo pravděpodobně nesplní zákonem stanovený cíl snížit emise skleníkových plynů o 65 % oproti roku 1990. Podle posudku by země mohla překročit emisní rozpočet o 60 až 100 milionů tun ekvivalentu CO₂, přičemž největší zaostávání je v energetice a stavebnictví. Ani plně implementovaný nový klimatický program prý nepostačí k dosažení cílů ani pro rok 2040.

Čína vyváží více solárů

Čínské vývozy solárních panelů a článků do Afriky a Jihovýchodní Asie prudce vzrostly, i když se v dubnu očekávalo zvýšení cen po zrušení exportní daňové refundace. Vývoz do afrických zemí meziročně stoupl o 83 % na 123 787 tun a do Jihovýchodní Asie o 75 % na 170 733 tun. Celkový vývoz solárních článků a panelů v dubnu vzrostl o 60 % počtu kusů a o 4 % hmotnosti, celkem 1,34 miliardy kusů za 3,12 miliardy dolarů.

Pomalý rozvoj italského OZE

Itálie závisí na dovozu plynu používaném na 40 % výroby elektřiny, což má za následek některé z nejvyšších cen elektřiny na světě. Vláda premiérky Meloniové označuje ekologickou transformaci za spíše ideologickou než vědeckou a výrazně zpomalila obnovitelné zdroje. Mezi roky 2020 a 2024 se podíl obnovitelných zdrojů v Itálii zvýšil jen o 2 procentní body na 41 %, zatímco ve Španělsku o 17 bodů a v Německu o 10 bodů. Parlament v letošním roce odsunul uzavření uhelných elektráren až na rok 2038, o 13 let později než původně plánováno.

Slovensko posiluje v exportu

Slovensko v roce 2024 vyvezlo 18,319 TWh elektřiny, což je meziročně o 5 % více, přičemž největším odběratelem je Maďarsko (14,741 TWh) a druhým Ukrajina (2,955 TWh). Země si udržela pozici čistého vývozce elektřiny — výroba 29,816 TWh za rok předčila spotřebu 27,474 TWh. Čistý vývoz byl 2,95 TWh, přičemž z toho do Maďarska směřovalo 14,342 TWh čistého exportu a na Ukrajinu 2,701 TWh.

• Tip: Studenti vymysleli, jak zabránit blackoutům. Z evropské středoškolské soutěže vezou medaili

Evropě chybí AI infrastruktura

Šéf Nokie varuje, že Evropě chybí infrastruktura pro umělou inteligenci — datová centra, energetická kapacita a síťové propojení. Bez těchto podmínek riskuje odchod technologií a firem do USA a Číny. Nokia se proto reorganizuje a více se zaměří na AI a síťovou infrastrukturu.

Itálie se vrací k jádru

Italská vláda schválí ještě letos v létě nový jaderný zákon, který otevře cestu k návratu jaderné energetiky. premiérka Meloniová slibuje, že projekt bude využívat malé reaktory nové generace. Cílem je posílit energetickou nezávislost a soběstačnost země.

Co dalšího se událo

• Bohaté země dosáhly v roce 2024 rekordní výše klimatického financování podle OECD, čím splnily závazek podporovat rozvojové státy v boji proti změně klimatu.
• Polský Senát odvolal konání referenda o klimatické politice EU, čím se země pravděpodobně vyhnula veřejné diskusi o cílech dekarbonizace a podpoře obnovitelných zdrojů.
• V důsledku extrémní horka v Indii dosáhla poptávka po elektřině rekordních 270 GW, což vyvolalo výpadky v dodávkách a tlak na energetickou soustavu země.
• Město Ostrow Wielkopolski v Polsku postaví elektrárnu na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny napájenou biomasou a odpadem, což posílí lokální energetickou nezávislost a sníží emise z topení.
• V USA se v prvním čtvrtletí roku 2026 přidal rekordní počet nových systémů na ukládání energie, což signalizuje rostoucí zájem o stabilizaci elektrické sítě a integraci obnovitelných zdrojů.
• Japonská společnost Fujiyama Power spustila v Indii továrnu na výrobu solárních panelů s kapacitou 2 GW, čím posílí dodávky obnovitelné energie v rychle rostoucím asijském trhu.
• Čínský vývoz solárních panelů a článků v dubnu meziročně vzrostl o 60 % na 1,34 miliardy kusů za 3,12 miliardy dolarů, přičemž nárůst směřuje především do Afriky a Jihovýchodní Asie.
• Evropská unie zvažuje zvětšení počtu bezplatných emisních kvót pro průmysl hnojiv, podle návrhu mají firmy získat více volných povolenek na emise CO2.

Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: Unsplash