Studenti vymysleli, jak zabránit blackoutům. Z evropské středoškolské soutěže vezou medaili

Na první pohled to vypadá jako setkání mladých techniků, což podtrhuje také to, že jedna z dívek má na sobě montérky. Ale v pražském sídle společnosti NOARK Electric jde o víc, než o to předvést své „vynálezy“. Středoškoláci ze šesti evropských zemí zde soupeří o vítězství v už pátém ročníku soutěže „NOARK plní sny školám“.

Ve hře je nejen 200 tisíc korun pro svou školu a elektrotechnické produkty v hodnotě 50 tisíc, ale také velká dávka prestiže. Protože za pět let trvání si toto mezinárodní klání středoškoláků získává čím dál větší uznání, což se projevuje také na vzrůstající úrovni soutěžních projektů. Své želízko v ohni má i Česko: tým ze Střední průmyslové školy elektrotechnické Žatec (SPŠE) přitom patří mezi favority.

Do soutěže se přihlásil s projektem, který momentálně řeší celá Evropa: představuje lokální obranu proti výpadkům elektřiny a přetěžování elektrické sítě. Stručně řečeno: jak se bránit proti blackoutům.

Podpora technického vzdělávání

Lídr pětičlenného týmu žatecké školy Marek Matoušek je před finálovým kláním zdravě sebevědomý, ale současně zůstává nohama pevně na zemi. „Už jen výhra v národním kole je pro nás vítězství,“ konstatuje devatenáctiletý Marek. „I tady bychom samozřejmě chtěli vyhrát. Myslíme si, že náš projekt je opravdu dobrý,“ dodává student, který si současně uvědomuje kvalitu konkurenčních návrhů.

Soutěž „NOARK plní sny školám“ podporuje technické vzdělávání a propojuje školy s reálnou průmyslovou praxí. Studenti navrhují a realizují vlastní funkční projekty s využitím elektrotechnických komponentů z praxe a své řešení obhajují před odbornou porotou i veřejností.

Do letošního ročníku se zapojilo 93 středních elektrotechnických škol z osmi evropských zemí, z toho 25 z České republiky. Veřejné hlasování na webu www.noark-schools.com přineslo téměř 100 tisíc hlasů napříč Evropou, z toho bezmála 20 tisíc jen v Česku. Nejlepší projekty postoupily do českého finále, kde o vítězi rozhodla odborná porota NOARK Electric.

• Související: Parta studentů mění českou energetiku díky revoluční aplikaci. Všiml si jich i známý podnikatel

Vítězem národního kola se stala právě SPŠE Žatec se systémem, který zabraňuje blackoutům. Jde zařízení na principu malé vodní přečerpávací elektrárny - na špičkové technické úrovni. „Neustále sleduje, kolik elektřiny se vyrábí a kolik spotřebovává. Když je jí přebytek, uloží ji. Když naopak chybí, dokáže ji vrátit zpět do provozu. Cílem je, aby nedocházelo k výpadkům ani k přetížení,“ vysvětluje Tomáš Tieze, učitel žateckých studentů a mentor projektu.

Podle něj nejde jen o technický experiment, ale reakci na velmi konkrétní problém. „Velké výkyvy výroby extrémně zatěžují a opotřebovávají páteřní energetickou síť. To znamená obrovské investice do jejího posilování a oprav. Pokud se část stabilizace přesune na lokální úroveň – tedy do obcí, firem nebo průmyslových areálů – síť nebude tak zatížená. Pomůže to předcházet blackoutům, zvyšovat životnost páteřní sítě i snižovat náklady na její údržbu a obnovu.“

Osmimetrové testovací zařízení

Projekt porotu očividně zaujal, což potvrzuje i jeden z jejích členů Tomáš Buzrla, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky, který nad evropským finále opět převzal patronát. „Soutěž ukazuje, že technické vzdělávání má smysl tehdy, když reaguje na skutečné problémy praxe. Stabilita sítí, digitalizace i lokální řízení energie budou stále důležitější,“ konstatuje Buzrla.

A připomněl loňský masivní blackout ve Španělsku, který ukázal, jak citlivé mohou být energetické soustavy při vysokém podílu obnovitelných zdrojů bez dostatečné lokální stability. „To je celoevropská výzva. Právě obce a města mohou hrát klíčovou roli – lokální akumulace a řízení energie jsou konkrétní nástroje, jak zvýšit odolnost. Studentské projekty možná nejsou hotovým řešením, ale mohou obsahovat úžasné nápady, které pomohou problém efektivně řešit,“ dodává Buzrla.

• Související: Vyšetřování potvrdilo, že za blackout ve Španělsku nemohly obnovitelné zdroje

Ostatně studenti ze Žatci by rádi ve svém nápadu pokračovali a od malého modelu by se chtěli dostat až k demonstračnímu projektu – pokud se jim samozřejmě podaří získat peníze na realizaci. A potřeba bude i dostatek prostoru: testovací zařízení by na výšku mělo mít osm metrů. „Od začátku jsme si říkali, že nechceme vytvořit jen projekt do šuplíku,“ dodává student Marek.

Sen jeho týmu nemusí být nereálný, což potvrzuje právě finálový výsledek. Žatečtí studenti nakonec skutečně skončili mezi nejlepšími. Společně se slovenskými žáky Soukromé střední odborné školy polytechnické DSA Nitra, kteří představili model filtrace užitkové vody se zaměřením na její opětovné využití, se umístili na děleném druhém a třetím místě.

Vítězství pro rumunský projekt

O pouhé čtyři body zvítězila prestižní rumunská Technická střední škola v Buzău, kterou navštěvuje 900 studentů. Představila projekt na drcení plastů a snižování jejich objemu, čímž podporuje efektivní recyklaci.

„I když se systémy recyklace postupně zlepšují, s velkým množstvím plastů je stále obtížné efektivně nakládat. Hlavní přínos našeho řešení spočívá v tom, že zpřístupňuje recyklaci na místní úrovni. Snižuje objem odpadu, šetří místo a může přispět k efektivnějšímu nakládání s odpady ve školách i v komunitách,“ popisuje Andreea Ivănescu, lídryně týmu.

Stejně jako české řešení vychází i rumunský nápad z reálného problému – hromadění plastových lahví ve škole. „Přestože systém záloh a vratných obalů zlepšuje v Rumunsku recyklaci, uvědomili jsme si, že samotná infrastruktura nestačí. Lidé potřebují i praktické nástroje a správné návyky. Rozhodli jsme se proto nečekat na hotové řešení a vytvořit vlastní. Šlo čistě o naši iniciativu, motivovanou přesvědčením, že i malé, lokální kroky mohou vést k větší změně,“ říká studentka, která by ráda pokračovala ve studiu na Polytechnické univerzitě v Bukurešti.

Aktuálně se chce ale věnovat dalšímu rozvoji „plastového“ projektu – zejména zvýšit jeho účinnost a přizpůsobit ho širšímu využití ve školách i komunitách. Pomůže jí k tomu i zkušenost z Prahy.

„Vítězství v tak silné mezinárodní konkurenci pro nás hodně znamená. Potvrdilo nám, že i studenti mohou přicházet se skutečně funkčními a smysluplnými řešeními, nejen ryze školními projekty bez reálného využití,“ konstatuje Andreea. Dodala, že právě taková soutěžní klání motivují k rozvoji dalších nápadů.

Foto: NOARK Electric (student Marek Matoušek se soutěžním projektem)