Nejdražší chyba století? Ignorování změny klimatu může stát miliardy

Před dvaceti lety publikoval britský ekonom Nicholas Stern studii, která zásadně změnila pohled na klimatickou změnu. Poprvé ji totiž systematicky vyčíslila v penězích a ukázala, že ignorování klimatických rizik může být pro ekonomiky mnohem dražší než jejich řešení. Dnes Stern upozorňuje, že tehdejší odhady byly ve skutečnosti příliš optimistické. Moderní technologie nám ale dávají šanci zpoždění dohnat.

Ještě před těmi dvaceti lety se přitom mnohé dopady zdály spíš teoretické a dost skeptiků studii nevěřilo. Postupně se ale ukázalo, že se mnohé z odhadů a ekonomických predikcí naplnily. „Když jsem před 20 lety začal pracovat na přehledu ekonomiky klimatické změny pro ministerstvo financí, mnoho dopadů klimatické změny bylo teoretických a v budoucnosti,“ uvádí Stern v článku k vydání nově aktualizované publikace. „Dnes je zničujícím způsobem jasné, na základě zkušeností i pokračujícího pokroku vědy, že jsme podcenili rozsah rizik, kterým svět čelí,“ uvedl Stern.

• Podcast: Boříme mýty o bateriích. Úspěšnost investice ovlivňuje jeden přehlížený parametr

Když se mluví o klimatických dopadech, většině lidí se vybaví extrémní počasí, povodně, sucha nebo hurikány. Stern ale upozorňuje, že skutečné riziko je mnohem širší. Nejde jen o škody způsobené extrémním počasím, jako byly ničivé povodně v Pákistánu loni v létě nebo hurikán Melissa, které ohrozil americkou ekonomiku.

„Jde také o možnost, že překročíme prahové hodnoty v klimatickém systému, například destabilizaci ledových čepiček v Grónsku a západní Antarktidě, kolaps amazonského lesa nebo tání permafrostu,“ uvedl Stern. Takové změny by už nebylo možné snadno zvrátit a jejich ekonomické dopady by se šířily po celém světě.

Prevence je výhodnější než nečinnost

Navíc podle něj každá další vědecká zpráva přináší nové varování. Už ve své slavné studii z roku 2006 Stern ukázal, že prevence je ekonomicky výhodnější než nečinnost. Tehdy odhadoval, že řešení klimatické změny by stálo zhruba jedno procento světového HDP ročně, zatímco škody z nečinnosti by mohly dosahovat pěti až dvaceti procent.

Jednoduše řečeno, klimatická opatření podle ekonoma nejsou luxusem a rozmazleností západního světa, ale ekonomická nutnost. Zatímco rizika byla podceněna, vývoj technologií šel podle Sterna mnohem rychleji, než kdokoli čekal, což je naštěstí pozitivní jev.

„Moje analýza z roku 2006 nejen podcenila rizika klimatické změny, ale byla také příliš pesimistická ohledně technologického pokroku,“ uvedl Stern. Nejviditelnějším příkladem jsou obnovitelné zdroje a baterie. „Například můj tým nepředvídal, že náklady na výrobu elektřiny ze solárních panelů klesnou mezi lety 2014 a 2024 o 77 procent nebo že náklady na baterie ve stejném období klesnou o 84 procent,“ uvedl Stern.

• Tip: Boom technologií vede ke zlevňování. Ceny baterií za 15 let klesly o 93 procent

Ceny za baterie přitom stále ještě pomalu klesají, jak jsme uváděli i na Obnovitelně.cz. Dle nejaktuálnějších statistik spadly za posledních 15 let o 93 procent. To zásadně mění ekonomiku přechodu na čistou energii, o které Stern psal před 20 lety. Řešení už nejsou jen ekologická, ale i stále levnější.

Stern také odmítá představu, že by řešení klimatické změny znamenalo ekonomický úpadek. „Máme v rukou přístup k růstu a rozvoji, který přerušuje vazbu mezi ekonomickou aktivitou a ničením životního prostředí,“ uvedl Stern. Podle něj není realistické spoléhat na nulovou spotřebu nebo dříve populární směr „degrowth“.

Ztráty kvůli povodním i suchu

Společnost by podobný ústupek nad míru vlastního komfortu pravděpodobně zkrátka nesnesla. Je třeba ale změnit rétoriku a nahlížení lidí na klimatická opatření. Některá totiž i mohou zlepšit životní úroveň i snížit chudobu.

I Česká republika už dnes čelí některým důsledkům klimatické změny, například dlouhodobému suchu, které ohrožuje zemědělství i zásoby vody, nebo častějším vlnám veder ve městech. Jen v Česku způsobily extrémy počasí od roku 1980 škody zhruba za 8,5 miliardy eur. Největší část připadá na povodně, které tvoří téměř čtyři pětiny všech ztrát. Pojištěna je přitom jen malá část škod, většina nákladů tak dopadá na veřejné rozpočty nebo domácnosti.

Rostoucí náklady na zvládání těchto dopadů se postupně promítají do veřejných rozpočtů, cen potravin nebo samotné energetické krize. Ostatně, události posledních týdnů jasně dokazují, že některá opatření jsou vhodná nejen pro snižování dopadů klimatické změny, ale především také pro posílení vlastní bezpečnosti a soběstačnosti.

Úvodní foto: Freepik