Zájem o baterie stoupá. Jenže 99 procent z nich se nikdy k síti nepřipojí
Distributoři jsou z takzvaných kobercových náletů fiktivních žádostí nešťastní. Celý proces je kvůli tomu zpomalený a nejvíce utrpí reálně plánované projekty.
Kristýna Walterová
4. 4. 2026
Zájem o bateriová úložiště v Česku po přijetí zákona Lex OZE III prudce roste, reálné možnosti soustavy ale zůstávají výrazně omezené, vysvětlovali experti během Energetického kongresu v Praze. Zatímco investoři podávají tisíce žádostí o připojení, skutečně využitelná kapacita bude jen minimální částí z nich. Současně se připravují změny tarifní struktury, které mají uvolnit blokované kapacity v síti a vytvořit prostor pro další rozvoj akumulace.
Rozsah žádostí o připojení baterií podle zástupců sektoru výrazně překračuje možnosti elektrizační soustavy. Jak uvedl výkonný ředitel asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek, počet požadavků už nyní dalece převyšuje realistické možnosti připojení. „Náš interní odhad říká, že reálně může být připojeno 1 až 2 procenta těchto žádostí,“ vysvětluje.
Tlak na distribuční sítě se dnes již projevuje napříč republikou. Distribuční společnosti upozorňují, že množství podaných žádostí dosahuje hodnot, které nemají v historii obdoby a které vyžadují zásadní změny v řízení připojování nových zdrojů.
Podle místopředsedy představenstva ČEZ Distribuce Radima Černého evidují distributoři po spuštění nové legislativy obrovský objem požadavků na připojení baterií. „Máme nashromážděno od 1. října už přes 350 gigawatthodin požadované kapacity v bateriích. Přibližně 95 procent z toho tvoří samostatně stojící baterie.“
Část žádostí má přitom podle něj charakter takzvaných kobercových náletů, kdy jednotliví investoři podávají velké množství paralelních žádostí ve snaze zajistit si kapacitu v síti.„Jeden žadatel opravdu od 1. října podal 1 800 žádostí. Generoval jich třeba 150 až 200 denně a docílil celkového požadovaného výkonu 100 GW,“ dodává Černý.
Z části i kvůli náletům kobercových žádostí pak reálné projekty postupují výrazně pomaleji. Distribuční společnosti upozorňují, že samotné připojení velkokapacitních baterií je technicky i administrativně náročné.
Vedle nových žádostí zůstává v síti i velké množství historicky rezervovaných kapacit, které zákazníci fakticky nevyužívají. Právě tyto blokované rezervace dnes výrazně omezují možnosti připojování nových zařízení. Nevyužitý prostor zabírá až 5 gigawattů.
Očekáváná změna tarifní struktury
Právě tento problém je jedním z hlavních důvodů připravované změny tarifní struktury, tedy nevratných poplatků, o kterých jsme na Obnovitelně.cz již několikrát psali. Energetický regulační úřad (ERÚ) zdůrazňuje, že cílem není zvýšit celkové platby, ale změnit jejich rozdělení tak, aby lépe odrážely skutečné náklady na provoz sítě.
„Hlavně u VVN a VN měníme jednotky, za které se platí, abychom změnili motivace účastníků trhu tak, aby dávaly smysl. To znamená, aby účastníci trhu platili za to, co distribuci skutečně něco stojí,“ vysvětluje Alexandr Černý za ERÚ. Podle ERÚ je klíčové vytvořit ekonomickou motivaci, aby zákazníci uvolňovali nevyužívané rezervace a systém fungoval efektivněji.
Součástí připravovaných změn je i úprava podmínek pro akumulaci. Regulátor podle svých zástupců hledá rovnováhu mezi podporou nových technologií a stabilitou systému. Podle Černého je potřeba tarify nastavit tak, aby nedošlo k umělému boomu akumulace ale současně ji to nezastavilo a neomezilo přirozený rozvoj.
Právě baterie jsou totiž v energetické soustavě budoucích let klíčové. Energetický analytik Michal Macenauer z EGÚ Brno upozorňuje, že samotný počet žádostí neodráží reálné potřeby soustavy. „Soustava bude v nejbližším horizontu potřebovat zhruba právě to jedno až dvě procenta těchto žádostí,“ uvádí.
Rozvoj akumulace navíc podle něj nelze posuzovat pouze z pohledu jednotlivých distribučních sítí, ale je nutné sledovat celkovou bilanci zdrojů a spotřeby. „To, co bude dělat dobře sítím na lokální úrovni, nemusí nutně dělat dobře celkové bilanci,“ doplňuje Macenauer.
Analytické modely ukazují, že česká soustava bude v příštích letech potřebovat nové flexibilní zdroje, ale jejich rozsah bude výrazně menší než objem aktuálních žádostí. Zatímco v žádostech je 150 až 160 gigawattů chtěné alokace, představa reálné potřeby je někde mezi 0,8 až 1,5 gigawatty.
Úvodní ilustrační foto: Greenbuddies