
Parta studentů mění českou energetiku díky revoluční aplikaci. Všiml si jich i známý podnikatel
Startup IQstat umí podle jeho zakladatele Šimona Falty ušetřit i desítky procent nákladů na energie. Mladá firma zaujala i podnikatele a filantropa Martina Hausenblase.

Ondřej Novák
21. 11. 2025
Může se parta studentů prosadit v tak tvrdém prostředí, jako je česká energetika? Příběh Šimona Falty a jeho aplikace IQstat ukazuje, že ano. „My jsme vznikli jako studentský projekt, doma jsme si pořídili fotovoltaiku a přešli na spotové ceny. Táta koukal na ceny na další den a já jsem si říkal, že to musíme automatizovat,“ popisuje začátky Šimon Falta v novém díle podcastu Pod proudem. Tehdy sedmnáctiletý středoškolák proto sedl k počítači, napsal jednoduchý program a nastartoval projekt, který dnes šetří desítkám objektů desítky procent nákladů.
V centru toho všeho je chytře pojatá flexibilita spotřeby. Ne šetřit energii za každou cenu, ale přesouvat spotřebu do hodin, kdy je elektřina levná nebo má dokonce zápornou cenu. Nápad v letošním roce dokonce zaujal i porotu soutěže Hrdinové moderní energetiky, ve které statup získat zvláštní ocenění pro inovativní projekty.
IQstat vypadá na první pohled jednoduše. Aplikace si automaticky stahuje spotové ceny a podle nich řídí spotřebiče přes chytré zásuvky a relé. Třeba bojler pak nemusí ohřívat vodu v šest večer, kdy je elektřina drahá, ale klidně v poledne, kdy je elektřina z přebytků obnovitelných zdrojů téměř zadarmo. Teplá voda v nádrži vydrží až do večera, rozdíl v ceně může být přitom několikanásobný.
Aplikace si všiml i podnikatel a filantrop Martin Hausenblas, který dal studentům příležitost otestovat své nápady v ostrém provozu firmy s velkým odběrem energie. IQstat tak dnes ovládá zhruba padesát prvků v glampingovém areálu se solární elektrárnou. Od čerpadel, která tlačí vodu o desítky metrů výš, přes nabíjení elektromobilů až po vytápění iglú podle toho, jestli je objekt obsazený a jaké jsou právě ceny na trhu.
„Jednoznačně vidím, že se spotřeba přesouvá z drahých hodin do období nízkých cen. Počítám, že jsme v areálu ušetřili kolem čtyřiceti procent nákladů, což může být třeba třicet tisíc korun měsíčně,“ říká Martin Hausenblas. Dodává, že systém navíc ještě zdaleka neběží v plném potenciálu a teprve se chystá zapojení velké baterie i dalších nabíjecích stanic pro elektromobily.
Klíčové je, že autoři aplikace nechtějí prodávat drahé krabice, které se domácnostem nikdy nevrátí. Jejich ambicí je cenově dostupné řešení s transparentní návratností. Flexibilitu chápou jako službu, která má vydělávat oběma stranám. Zákazníkovi, protože platí méně za energie a firmě, protože si umí říct o férový podíl na ušetřené částce.
Mentor, který donutí říct si o peníze
Právě na tomhle místě přichází do hry role mentora. Když Šimon Falta poprvé fakturoval instalaci IQstat v glampingovém areálu ve Skrytíně, prakticky nepočítal marži a podcenil vlastní práci. Hausenblas to popisuje bez obalu. Student si neřekl o peníze, faktura byla nízká a chyběla na ní i cesta a montážní čas.
„Já nerad zneužívám lidi, chci mít zdravé partnery. Řekl jsem mu, že takhle podnikat nemůže, ať si to nacení pořádně. Ta částka byla nakonec třikrát vyšší a já byl spokojený, protože jsem věděl, že díky tomu firma neumře,“ vzpomíná. Podle něj má IQstat potenciál změnit energetický trh v Česku, ale bez zdravého byznys modelu by šlo jen o pěkný projekt do šuplíku.
Kromě čísel přináší mentor ještě kontakty a reputaci. Mladý tým by se jinak jen těžko dostával třeba do sítě hotelů po celé republice. Ve chvíli, kdy projekt doporučí známý podnikatel, který má sám vlastní use case, se dveře otevírají výrazně snáz. Pro začínající firmu je to nenahraditelný kapitál.
Flexibilita ale nekončí u bojlerů a hotelových iglú. V Česku už jsou desítky tisíc bateriových úložišť a rychle roste také počet elektromobilů. A zde právě může chytré řízení spotřeby, respektive nabíjení, pomoci české energetice. Místo toho, aby se baterie unisono nabíjely ráno a ve dvanáct byly všechny plné, může chytré řízení posouvat nabíjení do hodin, kdy dává ekonomicky i systémově větší smysl.
„Kdokoliv má větší spotřebu, má podle mě jít na spotové ceny. Pevný tarif se hodí pro babičku s malou spotřebou, tam není co optimalizovat. Větší odběratelé by se měli sakra podívat na to, jestli opravdu musí spínat velké spotřebiče zrovna v nejdražších hodinách,“ dodává Hausenblas.
Z české energetiky se díky digitalizaci, decentralizaci a dekarbonizaci stává prostor, kde už nehrají prim jen tradiční velcí hráči s velkými elektrárnami, ale prorazit mohou i malé týmy, které mají jen dobrý nápad a chuť do podnikání.
Podmínkou je, aby přinášely konkrétní prospěch. Ušetřenou korunu na faktuře za elektřinu, vyšší bezpečnost dodávek v odlehlém areálu nebo komfortnější řízení spotřeby ve chvíli, kdy je energie nejlevnější. A i z pouhého přepínání jističů v obýváku se může stát byznys, který má potenciál změnit trh s flexibilitou na úrovni celých hotelových sítí i průmyslových areálů.
Více se dozvíte v podcastu Pod proudem. Dostupný je také na Spotify a v Apple Podcasts.
Úvodní foto. Archiv Obnovitelně.cz