Zelený tygr Česko: nové miliardy z EU můžou nakopnout průmysl i energetiku

V novém rozpočtu EU pro roky 2028 až 2034 se hraje o sumu, ze které se zatočí hlava i ostříleným ekonomům: v přepočtu zhruba 50 bilionů korun. Obří balík má posílit evropskou obranyschopnost, konkurenceschopnost a odolnost a zároveň rozhýbat dekarbonizaci průmyslu i energetiky. Jak ale v podcastu Pod proudem upozorňuje výkonný ředitel platformy Změna k lepšímu Jenda Perla, tentokrát to nebude klasická soutěž o „národní obálky“. Větší část peněz půjde přes projektové nástroje, kde rozhoduje kvalita a připravenost.

Pro českou energetiku z toho plyne jednoduchý závěr: kdo bude mít lepší projekty, ten vyhraje. A nemusíme to být zrovna my. Evropský rozpočet totiž neurčuje, že prostředky mají skončit v konkrétní zemi, cíl je posílit schopnosti celé EU. „Pokud Česko nepodá kvalitní projekty, tak ty prostředky získá třeba Polsko,“ upozorňuje Perla. Zhruba 350 miliard korun, o nichž se v tuzemsku mluví jako o „potenciálu“, tak není dané číslo, ale strop podmíněný excelencí a rychlostí.

Příležitosti, které nový evropský rozpočtový rámec přinese, budou i jedním z témat letošního ročníku konference Vyspělé Česko. Akce se koná už 19. a 20. listopadu v pražském Národním domě na Vinohradech. Dalšími tématy budou dekarbonizace, biodiverzita, cirkularita, konkurenceschopnost, leadership a spolupráce. Akci pořádá byznysová platforma Změna k lepšímu.

Česko musí přepnout na projektový mód

Aktuální návrh rozpočtu zjednodušuje kapitoly a více sází na projektové financování. Vedle koheze se objevují nástroje typu European Competitiveness Fund. V energetice se to propíše do priorit jako dekarbonizace průmyslu, posilování distribučních sítí, akumulace, kyberbezpečnost a snižování závislosti na rizikových dodavatelích. Konkrétní výzvy se teprve rodí a právě teď je prostor ovlivnit jejich znění, aby dávaly smysl i české ekonomice.

Česko nicméně dlouhodobě naráží na roztříštěnost agend a pověstnou byrokracii. „V České republice máme relativně velký rezortismus,“ připomíná Perla. Recept je jednotný projektový „překladač“ mezi státem, byznysem a Bruselem. „Za nás může být hlavním hráčem Národní rozvojová banka,“ navrhuje. Úkol by byl dvojí: dopředu vytipovat priority (např. posílení sítí, flexibilita a akumulace, průmyslová dekarbonizace, cirkularita) a systematicky chystat velké projektové balíčky, které obstojí v evropské konkurenci.

Bez úpravy povolování to ale nepůjde. Net Zero Industry Act (NZIA) dává možnost zrychlovat procesy pro strategické projekty, jenže česká implementace má sklony přidávat nová a nová „okénka“, místo aby povolování centralizovala a zjednodušila. „To není zjednodušení, to je rozšíření byrokracie… To není problém Evropské unie, to je náš implementační problém,“ říká Perla. Jinými slovy: EU dává nástroje, ale výsledek záleží na tom, jak je využijeme.

Další citlivou oblastí je sladění rozpočtu s rámci typu Clean Industrial Deal nebo NZIA, právě ty totiž definují, kde má mít EU náskok (výroba komponent pro větrnou energetiku a akumulaci, nové průmyslové procesy s nízkou uhlíkovou stopou, chytré řízení sítí a podobně). Zde Česko potřebuje jasnou pozici: kde chceme být výrobci, kde vývojáři a kde implementátoři. A také se dívat na domácí „detaily“, které rozhodují: od podpůrných schémat až po odstranění bariér pro výstavbu a modernizaci sítí.

Zkostnatělá, přesto nepředvídatelná EU

Perla zároveň připomíná, že byznys si žádá předvídatelnost. „Evropská komise jasně řekla, že pokračujeme směrem k cíli uhlíkové neutrality do roku 2050. Problém je, že u implementace lítáme ode zdi ke zdi,“ říká. To investory odrazuje a přesouvá kapitál do regionů, kde se pravidla nemění z týdne na týden. Přesto nejde o důvod ke skepsi. V cleantechu a průmyslových čistých technologiích má Evropa stále šanci být lídrem, pokud si nenechá „utéct“ další odvětví jako v minulosti.

• Tip: Za energie platíme třikrát více než Čína. Řešení na zlevnění přitom známe

Změna k lepšímu předkládá i pozitivní vizi: Česko jako „zelený tygr“, který staví konkurenceschopnost na udržitelné transformaci a chytrém průmyslu. „Změna k lepšímu má jasně nastavenou vizi, že Česká republika může být domovem firem, které využívají udržitelné ekonomické transformace k posilování globální konkurenceschopnosti,“ dodává Perla. Kde začít? U společné mapy příležitostí a rychlého přepnutí do projektového módu: od nápadu k financovatelnému projektu s jasným dopadem.

Nakonec bude rozhodující domácí politika. „Ta úplně první nejdůležitější věc bude postoj nové české vlády,“ konstatuje Perla. Dosluhující kabinet chtěl vracet do hry více „pojistek“ pro národní alokace, zatímco nový model tlačí na excelenci a soutěž. Česká strategie tak musí rozhodnout, zda vsadí na jistotu malých, nebo na schopnost připravit velké a silné projekty. V sázce není jen „kolik vyčerpáme“, ale jestli se díky penězům EU posuneme do vyšší ligy energetiky a průmyslu.

Více se dozvíte v nejnovějším dílu podcastu Pod proudem. Dostupný je také na Spotify nebo Apple Podcasts.

Úvodní foto: archiv Obnovitelně.cz