Lži o klimatu a OZE zaplavují předvolební kampaně. Fake news šíří protestní strany i mainstream
Kdo šíří mýty, jak je rozpoznat a čím je nahradit? O tom debatovali hosté speciální debaty.
Ondřej Novák
26. 9. 2025
Když se těsně před volbami roztočí kolotoč emocí, fakta často nestíhají. Speciální debata podcastu Pod proudem ukázala, že klimatická témata se v letošní kampani objevují hlavně jako munice – ne jako prostor pro řešení. Hosté Ondřeje Nováka – Magdalena Davis (Člověk v tísni), Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky) a Vojtěch Pecka (AMO) – popsali, jak se mýty šíří, proč na ně lidé naskakují a co s tím může udělat novinář, komunální politik i běžný volič.
Nejčastější narativy? „Green Deal = zdražování“, „povolenky berou lidem peníze“, „větrníky zabíjejí ptáky a ničí zdraví“, „soláry v zimě nevyrábí“. Realita je složitější, než předvolební fráze. Analytická data, energetické modely i praxe ze samospráv ukazují, že obnovitelné zdroje ceny naopak tlumí, větrné elektrárny lze umisťovat mimo ptačí tahy a hlukové limity jsou přísnější než u běžných provozů. A ano – fotovoltaika vyrábí i v prosinci, byť méně; s větrem se navíc sezónně doplňují.
Jak na dezinformace: od „truth sandwich“ po Evidence Ninju
V debatě zazněly tři praktické přístupy. První je „truth sandwich“: nejdřív jasně říct pravdu, teprve pak popsat mýtus a uzavřít znovu fakty. Tím se snižuje riziko, že si publikum zapamatuje jen líbivou nepravdu. Druhý pilíř je práce s důvěryhodným „poslem“: v regionech fungují starostové, místní učitelé, hasiči či praktičtí lékaři často lépe než „experti z Prahy“. A třetí: ukazovat přímý užitek. Lidé přestávají řešit abstraktní spor, když vidí, že jim komunitní a komunální energie snižuje účty, zateplená škola šetří obecní rozpočet a stínicí panely na tělocvičně snižují vedro ve třídách.
Vojtěch Pecka představil nástroj Evidence Ninja – AI, která napříč médii a sociálními sítěmi rozpoznává klimatické mýty podle odborné taxonomie a přiřazuje k nim věrohodné zdroje. Cíl není nahrazovat novináře, ale škálovat jejich kapacitu: v prostředí, kde konspirační weby chrlí tisíce textů měsíčně, je ruční fact-checking sám o sobě marný boj. Ninja má být „radar“, jenž včas upozorní na trend a nabídne rámec pro rychlou odpověď.
Martin Sedlák připomněl, že „mentální bariéry“ jsou reálné stejně jako ty legislativní. Strach z neznámého se snadno převádí do falešných obav, typu že „větrníky rozeženou rosu“, „soláry dělají tepelný ostrov“ (vědecké studie nicméně nic takového nepotvrzují a vliv větrných elektráren na lokální klima je na pevnině minimální). Lékem je trpělivá komunikace a participace – od mapování lokalit přes veřejná setkání až po podíly z výnosů pro obce. Kde lidé na projektu mají podíl, tam se mýty šíří hůř.
Magdalena Davis přidala sociální rozměr: kdo se v transformaci necítí zahrnut, hledá identitu jinde. Pokud stát i obce opomenou spravedlivé dopady, vzniká tichá radikalizace – ideální terén pro manipulaci. Emocím se nelze vyhýbat; je třeba je kultivovat příběhy skutečných lidí a konkrétním přínosem v místě, ne moralizováním.
Na setkání představili Martin Ander a Nikola Nedělová také nový infolist, který rozebírá a vyvrací nejčastější mýty o obnovitelných zdrojích. Materiál může sloužit jako podklad pro novináře, odbornou i laickou veřejnost v debatách o reálných dopadech obnovitelných zdrojů na zdraví obyvatel, přírodu a českou energetiku.
Infolist je výstupem evropského projektu "From Plans to Reality: Renewable Chance for Future" podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou. Na jeho přípravě se kromě Svazu moderní energetiky podílely také Solární asociace, Slovenská asociácia fotovoltického priemyslu a OZE (SAPI) a organizace Argonauta.
Debata varovala i před strukturami v pozadí: část dezinformační scény je napojená na geopolitické zájmy a byznys model fosilních firem. Proto nestačí vyvracet jednotlivosti; je nutné rozkrývat původ a motivaci kampaní, trvat na transparentnosti financování a budovat odolnost institucí – od veřejnoprávních médií po školství.
Co čekat v posledních dnech kampaně? Pravděpodobně další vlnu strašení cenami energií a „povinnými“ náklady pro domácnosti. Pro novináře i veřejnost tedy platí jednoduchý checklist: Kdo to říká? Z čeho cituje? Jak funguje daný mechanismus (povolenky, ETS2, dotace) v realitě rozpočtu? A co z tvrzení plyne pro můj účet za energie, když započtu úspory?
Finále je střízlivé: klimatická politika bude úspěšná, jen když se spojí vědecko-technický pokrok, sociální spravedlnost a poctivá komunikace. Ne proto, že to „říká Brusel“, ale protože to dává lokální smysl – obci, škole, rodině. Mýty znějí hlasitě. Ale projekty, které fungují, mluví za sebe.
Více se dozvíte ve speciálním vydání podcastu Pod proudem. Záznam debaty je dostupný také na Spotify a Apple Podcasts.
Úvodní foto: Ondřej Novák