
Mýty a fakta o obnovitelných zdrojích: ceny domů u větrníků neklesají, naopak rostou
Svaz moderní energetiky zpřehlednil nejčastější mýty a dezinformace o solární i větrné energii. Fakta totiž mluví jasně ve prospěch obnovitelné energie.

Kristýna Čermáková
25. 9. 2025
Svaz moderní energetiky připravil souhrnný přehled faktů, zkušeností i mýtů o obnovitelných zdrojích energie v Česku. Ten by měl sloužit jak kvalitnímu mediálnímu zpravodajství o energetice, veřejným činitelům pro rozhodování o budoucím rozvoji energetiky tak i místním obyvatelům v lokalitách, které jsou dotčeny potenciálními projekty obnovitelných zdrojů.
Infolist „Mýty stranou: fakta o solární a větrné energii“ vznikl jako reakce na potřebu objektivních informací v české debatě o obnovitelných zdrojích energie. Využití energie z domácích obnovitelných zdrojů je klíčové řešení pro posílení energetické bezpečnosti Česka a zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky do budoucna.
„Obnovitelné zdroje jako jsou solární a větrné elektrárny jsou s námi pomalu dvacet let. Známe jejich technické limity i přínosy pro životní prostředí. Zdroje čisté energie mohou přicházet do nových míst, kde s nimi nemusí mít místní přímou zkušenost. Proto je naším cílem nabídnout spolehlivé informace založené na faktech, ne na předsudcích. Data z renomovaných vědeckých studií mohou pomoci veřejnosti lépe pochopit skutečné přínosy a výzvy obnovitelných zdrojů energie pro Česko,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Pět klíčových mýtů a faktů o obnovitelných zdrojích v ČR:
1. Je Česko dost větrné?
Studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR prokázala, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly v ČR vyrábět až 18,8 TWh elektřiny ročně, což odpovídá pokrytí 32 % současné spotřeby. Jedno otočení lopatky 6MW turbíny vyrobí elektřinu pro českou domácnost na půl dne. Takovou elektrárnu najdeme například na Svitavsku u obce Gruna.
2. Kdo nejvíce ohrožuje ptáky?
Větrné turbíny jsou na posledních místech příčin úmrtnosti ptáků. Například v USA způsobí větrné elektrárny ročně 234 tisíc úmrtí ptáků, zatímco kočky zabijí 2,4 miliardy ptáků ročně – téměř 10000 krát více. Toto riziko lze navíc významně omezit citlivým umístěním elektrárny v krajině tak, aby nestála v cestě žádným koridorům tahu ptáků nebo se nenacházela v blízkosti jejich hnízdišť.
Obdobně lze správným umístěním fotovoltaiky podpořit rozmanitost přírody: například slovenští vědci zkoumali biodiverzitu u solárních elektráren a zjistili, že solární parky podporují vyšší bohatost a rozmanitost druhů ptactva i bezobratlých živočichů.
Odborníci se také shodují, že hlavní příčinou masivního úbytku ptáků v posledních desetiletích v ČR je hlavně intenzivní zemědělství a probíhající změna klimatu, spojená s úbytkem potravy, např. hmyzu.
3. Vyrobí vůbec solární panely nebo větrné elektrárny tolik energie, kolik potřebujeme na jejich výrobu?
Fotovoltaický panel v Česku vyrobí energii potřebnou na svoji výrobu za pouhých 1,3 roku a při 25leté životnosti vyrobí 20 krát více energie. Větrné turbíny mají energetickou návratnost 6 - 12 měsíců a za 20 let vyrobí téměř 40 krát více energie.
4. Jsou obnovitelné zdroje náročné na zábor půdy?
Pokud bychom stejnou plochu, kterou nyní zabírají řepková pole pro bionaftu (1,5 procent území ČR), věnovali solárním a větrným elektrárnám, vyrobili bychom 15 krát více čisté elektřiny ročně, což by pokrylo téměř 75 procent současné spotřeby elektřiny. Navíc lze území kolem větrníků i nadále zemědělsky využívat.
„Jen na plochy uhelných elektráren, dolů a výsypek potřebujeme 550 kilometrů čtverečních. Řepková pole zabírají zhruba 1200 kilometrů čtverečních. Při aplikaci nejambicioznějších scénářů rozvoje obnovitelných zdrojů by nám pro ně stačilo jen asi 350 kilometrů čtverečních,“ dodává Martin Ander ze Svazu moderní energetiky. Ander dále vysvětluje, že roční spotřebě jedné průměrné české domácnosti odpovídá zhruba šest solární panelů, nepokryjí ani celou střechu většiny domů.
5. Postaví u obce větrnou elektrárnu, hrozí, že se propadne cena nemovitosti?
Čerstvá studie VŠB-TUO z června 2025 prokázala, že nebyl zjištěn rozdíl v cenách nemovitostí mezi lokalitami s větrnými elektrárnami a bez nich. Ceny jsou dokonce o 4,99 procent vyšší v lokalitách s elektrárnami, rozdíl však není statisticky významný.
Další klíčová fakta z infolistu:
Obyvatelé obcí, kde se výstavba větrných parků teprve chystá, se také často bojí hluku. „V České republice ale větrné turbíny musí splňovat přísné podmínky hlučnosti, většinou daleko přísnější, než je tomu v zahraničí,“ komentuje Nikola Nedělová ze Svazu moderní energetiky. Moderní větrné turbíny tak dnes splňují přísné hlukové limity – maximálně 50 dB ve dne a 40 dB v noci.
Mezi další klíčová fakta patří i skutečnost, že rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů může v roce 2035 snížit ceny silové elektřiny až o 11 EUR/MWh, což rozhodně není zanedbatelná změna. Je ale třeba, aby byl energetická síť více diverzifikovaná. Například solární a větrné elektrárny se během roku vhodně doplňují – větrníky více v zimě, fotovoltaika od jara do podzimu.
Podle Andera mají lidé také nepřesné informace o výrobě ze solárních panelů, které produkují elektřinu i v zimě. „I v prosinci, kdy vyrábí vůbec nejméně, dokáží fotovoltaické elektrárny v Česku vyrobit asi 90 GWh elektřiny. Pokryjí tedy měsíční spotřebu zhruba 150 tisíc domácností,“ dodává.
Častým mýtem také je, že přítomnost fotovoltaiky přispívá k tepelnému ostrovu měst. Ten ale vzniká kvůli velkému množství materiálů jako je beton a asfalt, a teplota vzduchu je tak ve městech větší, než v okolním prostředí. Většina střech je tmavá, a tím pádem jejich povrch teplo málo odráží a hodně pohlcuje. Faktem ale je, že fotovoltaická elektrárna vyrábí právě tak, že sluneční energii přemění na elektřinu a nikoliv na teplo. Pokud tedy leží na tmavé střeše, tak své okolí paradoxně ochlazuje, protože zakrývá materiál, který by teplo přijímal víc, než její panely.
Infolist je k dispozici ke stažení na webu www.modernienergetika.cz.
Infolist je výstupem evropského projektu "From Plans to Reality: Renewable Chance for Future" podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou. Na jeho přípravě se kromě Svazu moderní energetiky podílely také Solární asociace, Slovenská asociácia fotovoltického priemyslu a OZE (SAPI) a organizace Argonauta.
Úvodní foto: Unsplash