Evropa otevírá dveře novému byznysu. Akutně potřebuje gigawatty nových baterií

Evropská kapacita obnovitelných zdrojů energie propojených s bateriovými úložišti by měla do roku 2030 vzrůst o více než 450 procent. Vyplývá to ze zprávy společnosti Aurora Energy Research, na kterou upozornila agentura Reuters.

Kapacita takzvaných „co-located“ projektů, tedy větrných a solárních elektráren doplněných o bateriová úložiště, letos v Evropě dosáhla 6,3 gigawattu. Do roku 2030 by měla vzrůst přibližně na 35 gigawattů. Více než 60 procent současných instalací tvoří solární elektrárny kombinované s bateriemi.

Na podobný trend upozorňují i čeští analytici. Například energetická skupina ČEZ plánuje na Chomutovsku velké bateriové úložiště s kapacitou téměř jedné gigawatthodiny. Další projekty připravují společnosti Sev.en Energy i další investoři především na severu Čech. S rostoucím počtem plánů se však objevuje otázka, zda baterií nakonec nebude příliš mnoho a zda si jednotlivé projekty nezačnou vzájemně snižovat výnosy.

„Dnes se řeší, jestli nebude baterií moc. Z našich výpočtů ale vychází pravý opak, jsme teprve na úplném začátku,“ říká Dan Štajner, obchodní ředitel společnosti Greenbuddies. Jednoduchý model české energetiky podle něj naznačuje, že baterií bude potřeba řádově více, než kolik jich dnes investoři plánují.

Výrobci energie využívají bateriová úložiště k ukládání elektřiny v době přebytku výroby, kdy ceny na trhu klesají nebo jsou záporné. Elektřinu pak mohou do sítě dodávat později, když jsou ceny vyšší.

Nejatraktivnějším trhem pro výstavbu těchto projektů je podle studie Německo, a to díky očekávané vyšší návratnosti investic. Následují Velká Británie a Bulharsko. Za perspektivní trhy označila studie také Španělsko, Maďarsko nebo Francii, celkem zanalyzovala 20 evropských států.

Jak jsme na Obnovitelně.cz již zmiňovali, roste počet hodin se zápornými cenami elektřiny. Ve Španělsku, Nizozemsku a Německu jich jen za letošních rok započítali přes 500. Studie proto rovněž očekává výrazný růst nuceného omezování výroby obnovitelných zdrojů kvůli přetížení sítě. Objem takto omezené výroby by měl vzrůst z více než 10 terawatthodin v roce 2024 na zhruba 33 terawatthodin do roku 2030.

I Česko potřebuje baterky

Český energetický mix zatím stále do budoucna spoléhá na kombinaci jádra, plynu a obnovitelných zdrojů. Dokázalo by ale přežít jen na nízkoemisních zdrojích? Podle Tomáše Krejčího, ředitele pro agregaci flexibility ve společnosti Greenbuddies, by Česko bez uhlí, plynu a jádra potřebovalo přibližně 398 GWp fotovoltaiky a 774 GWh baterií. Pro srovnání: celková kapacita bateriových úložišť instalovaných v Česku se dnes pohybuje kolem 2 GWh. Jinými slovy, i kdyby vzniklo 100 projektů velikosti těch největších dnes plánovaných, stále by šlo jen o zlomek potřebné kapacity.

„Samozřejmě nikdo vážně neuvažuje o tom, že by česká energetika fungovala pouze na solární elektrárny. Země má dvě jaderné elektrárny a plánuje nové reaktory. Pokud by byly k dispozici řiditelné zdroje o výkonu přibližně 6,7 GW, tedy zhruba na úrovni dnešních jaderných elektráren a plánovaných bloků, potřeba baterií by výrazně klesla. Podle modelu by pak bylo potřeba přibližně 98 GWp fotovoltaiky a 243 GWh baterií. To je sice třikrát méně než ve scénáři bez jádra, stále však zhruba 120krát více baterií, než kolik jich dnes v Česku existuje,“ komentuje Krejčí.

• Tip: MND spustila největší bateriové úložiště v Česku, investovala čtvrt miliardy

Dnes jsou v zemi instalovány přibližně 2 GWh baterií, zatímco modelový scénář s jádrem ukazuje potřebu kolem 243 GWh. I kdyby se realizovaly všechny dnes oznámené projekty energetických firem a investorů, výsledná kapacita by se pohybovala pouze v jednotkách gigawatthodin. To je stále jen malé procento toho, co by energetická soustava mohla v budoucnu potřebovat.

Současná vlna bateriových projektů tak podle Krejčího pravděpodobně není přehřátým investičním trendem, ale spíše první fází mnohem větší proměny energetiky. I relativně konzervativní scénáře ukazují, že česká elektrizační soustava bude v budoucnu potřebovat řádově více akumulace, než kolik jí má dnes k dispozici. A to se bavíme pouze o současné spotřebě elektřiny. Pokud se postupně elektrifikuje doprava, vytápění nebo část průmyslu, může poptávka po elektřině i flexibilitě systému v příštích desetiletích ještě výrazně růst.

Úvodní foto: Greenbuddies