Záporné ceny opět zaúřadovaly. Elektřina stála téměř –500 eur za MWh

Rekordní výroba z obnovitelných zdrojů zatlačila ceny elektřiny hluboko do záporu, a to už poněkolikáté. Konec dubna 2026 přinesl extrémní výkyvy a ukázal, jak rychle se mění fungování energetického trhu a jak nepřipravená je na to zatím infrastruktura. Podle analytiků je ale zajímavostí, že se záporné ceny projevily napříč celým evropským trhem jednotně. Běžnější scénář je, že někde svítí, jinde fouká a spotřeba jednotlivých zemí se také liší.

Na konci dubna ale spadly ceny elektřiny hned v několika evropských zemích včetně Německa, Francie či Maďarska a samozřejmě i České republiky až na minus 500 €/MWh, což představuje historické minimum. K extrému došlo ve chvíli, kdy se sešla vysoká výroba z obnovitelných zdrojů s nízkou poptávkou, typicky během víkendů a svátků.

Nejde přitom o jednorázový výkyv. Evropské trhy stále častěji zaznamenávají záporné ceny během poledních hodin, kdy vrcholí výroba ze solárních elektráren. Tento trend je patrný napříč kontinentem a souvisí s rychlým růstem instalovaného výkonu fotovoltaiky, který není zatím vyvážen odpovídající flexibilitou spotřeby nebo akumulace.

Už začátkem dubna mělo 25 z 45 evropských trhů záporné ceny současně, což ukazuje, že nejde o lokální či jednorázový problém, jako tomu bylo o pověstných velikonocích 2023, kdy Česko situaci nezvládlo a muselo vypínat fotovoltaické elektrárny, ale že jde o systémový fenomén propojené evropské energetiky.

Extrém záporných cen se přitom nevyhnul ani Česku. Na konci dubna se ceny elektřiny na českém trhu propadly až k –489 €/MWh, což ho řadí mezi nejvíce zasažené země spolu s Německem nebo Francií. Je to dané tím, že je český trh pevně propojený se zbytkem Evropy, zejména s Německem, a tak sdílí stejné cenové šoky. Ještě výrazněji se efekt přebytku obnovitelné energie projevuje na jihu Evropy. Ve Španělsku a Portugalsku se velkoobchodní ceny elektřiny držely i ve všední dny na mimořádně nízkých úrovních.

• Tip: Velikonoce opět poslaly ceny elektřiny hluboko do mínusu. Řešením jsou bateriová úložiště

Velkou proměnou energetického trhu zkrátka je, že záporné ceny přestávají být výjimečné. V některých evropských zemích už tvoří zhruba 6 procent všech hodin (statistika pochází z roku 2025, oproti roku 2024 jde o dvojnásobek), přičemž například ve Španělsku se jejich počet meziročně zdvojnásobil.

Za tímto vývojem stojí kombinace několika faktorů. Rychlý růst výroby z obnovitelných zdrojů není zatím doprovázen dostatečnou kapacitou baterií, flexibilní spotřeby ani přenosových sítí. Výsledkem je situace, kdy se elektřina v určitých hodinách vyrábí ve větším množství, než ji je možné efektivně využít nebo uložit.

4 procenta času v záporu

Podle dat Energetického regulačního úřadu Česko za první 4 měsíce letošního roku zaregistrovalo záporné a nulové ceny ve 4 % času (čtvrthodin) a v 8 % času se vyskytovaly ceny < 20 EUR/MWh, což je při typické srážce ze spotové ceny (kolem 400 - 500 Kč/MWh) úroveň, při které by malí výrobci neměli dodávat elektřinu do soustavy. Za celý rok pravděpodobně dosáhneme úrovně kolem 5 % resp. 9 % času.

„Dosavadní trend v ČR (viz graf níže) i situace v Německu, které je z hlediska vývoje vlivu FVE na cenu elektřiny zhruba o rok až dva před ČR, naznačují, že v nejbližších letech můžeme očekávat růst zhruba o 1 procentní bod za rok,“ vysvětluje pro Obnovitelne.cz za ERÚ analytik Martin Šik, ředitel Odboru analytického a datové podpory.

Soustavu podle něj zjevně zvládáme stabilizovat, pokud by tomu tak nebylo, zažívali bychom pravidelně stavy nouze nebo stavy předcházení nouze, což se neděje. Na druhou stranu, samotný výskyt záporných cen jednoznačně ukazuje, že rozvoj OZE (zejména FVE) předbíhá optimální stav soustavy. Ostatně ERÚ opakovaně upozorňuje na to, že do rozvoje a modernizace soustav v elektroenergetice je nezbytné investovat každý rok desítky miliard korun, efektivní směřování investic podporuje nový nástroj v podobě tzv. motivační regulace v Metodice cenové regulace pro VI. regulační období (2026-2030).

„Negativní ceny jsou jednak symptomem toho, že z elektřiny se v tu chvíli stává „odpad“, což není u takto důležitého statku jistě žádoucí. Dále to poukazuje na nedostatečnou flexibilitu na straně výroby a ne zcela funkční cenové signály. FVE přitom nemají, na rozdíl od konvenčních zdrojů (start-up costs), v zásadě žádné náklady spojené s odstavením výroby,“ dodává Šik.

Obnovitelné zdroje pomáhají, ale nestačí

Záporné ceny jsou tak jedné straně jsou důkazem úspěšného rozvoje obnovitelných zdrojů, na druhé straně odhalují limity současného trhu i infrastruktury. Bez rychlého rozvoje akumulace, chytrého řízení spotřeby a posílení sítí může podobných extrémů v evropské energetice dál přibývat.

„Záporné ceny elektřiny jsou přirozeným důsledkem podpory rychlého růstu obnovitelných zdrojů v Evropě a ukazují, že energetika potřebuje výrazně větší flexibilitu a akumulaci. I proto budou bateriová úložiště hrát do budoucna stále větší roli. Jejich rostoucí význam pro stabilizaci cen elektřiny již nyní vidíme v zahraničí, například v Německu. Bateriová úložiště totiž dokáží flexibilně vyhlazovat rozdíly mezi poptávkou a nabídkou elektřiny. Právě kombinace obnovitelných zdrojů, akumulace a chytrého řízení spotřebních i výrobních zdrojů bude zásadní pro stabilní a efektivní fungování moderní energetiky,“ říká Adam Kováč, projektový manažer obchodu ve společnosti Solar Global Energy (společnost je menšinovým podílníkem portálu Obnovitelne.cz).

Martin Šik ale dodává, že některé zkušenosti ze zahraničí jako je právě Německo či například Kalifornie ukazují, že baterie sice zpomalují nárůst či mírní rozsah záporných cen, ale nedovedou je prozatím zcela eliminovat.

Extrémní výkyvy přitom nejsou jen evropským fenoménem, jiné části světa čelí opačnému problému. V Indii vedla vlna extrémních veder na konci dubna k rekordní spotřebě elektřiny, která dosáhla až 256 gigawattů, nejvíce za poslední roky. Výroba elektřiny tam meziročně vzrostla o více než pět procent, a to především kvůli masivnímu využívání klimatizace kvůli velmi netypicky datované a silné vlně veder.

Neměli bychom proto zapomínat na to hlavní. Rozvoj obnovitelných zdrojů svět nepodporuje pouze kvůli energetické transformaci, ale především kvůli snižování emisí a zabrždění už tak velmi silně rozjeté klimatické změně.

Úvodní foto: Unsplash