Týden v OZE: Politici neví, kam dřív, záporné ceny tvoří nový energetický paradox

Energetiku dál mění kombinace geopolitického napětí, extrémního počasí a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Zatímco válka na Blízkém východě znovu ukazuje rizika závislosti na ropě a plynu, Evropa řeší paradoxní opačný problém, přebytky levné solární elektřiny a častější záporné ceny na trhu. Stále víc se tak ukazuje, že budoucnost energetiky nebude jen o výrobě čisté energie, ale hlavně o schopnosti ji efektivně ukládat, řídit a dostat tam, kde je potřeba.

Válka urychluje odklon od fosilních paliv

Válka na Blízkém východě a s ní spojené výkyvy cen ropy a plynu znovu ukazují zranitelnost fosilního systému. Podle klimatických institucí konflikt „superzrychluje“ přechod k obnovitelným zdrojům, protože státy hledají stabilnější a domácí zdroje energie. I proto se na konci dubna v Kolumbii sešlo 57 zemí na konferenci zaměřené na odklon od fosilních paliv, což ukazuje rostoucí snahu koordinovat globální transformaci mimo tradiční rámec OSN.

Roste poptávka po elektřině

Extrémní teploty a klimatické jevy, jako je El Niño, zvyšují spotřebu elektřiny napříč světem. V Indii dosáhla výroba elektřiny v dubnu nejvyšší hodnoty za téměř dva roky a poptávka dál roste. Obnovitelné zdroje přitom hrají stále větší roli, jejich výroba v zemi meziročně výrazně vzrostla a pomáhá pokrývat denní špičky, zejména díky solární energii.

Investice do solárů a projektů

Velké energetické firmy dál investují do obnovitelných zdrojů. Na Filipínách začala výstavba solárního parku o výkonu 440 MW, který má posílit energetickou bezpečnost země a snížit závislost na dovozu paliv. Současně pokračují i investiční vstupy do existujících projektů, například ve Španělsku plánuje Repsol prodat podíl ve svém portfoliu větrných a solárních elektráren společnosti Masdar.

EU řeší bezpečnost i podporu

Evropská komise na konci dubna řešila dopady energetické krize i podporu přechodu na čistou energii. Spustila nové výzvy na financování infrastruktury za zhruba 600 milionů eur a zároveň představila balík opatření na podporu domácností v energetické transformaci. Současně se řeší i bezpečnost dodávek plynu a ropy v kontextu geopolitického napětí, což znovu posiluje argument pro rychlejší rozvoj domácích bezemisních zdrojů.

„Vzhledem k tomu, že se nacházíme uprostřed nové energetické krize, je naléhavě nutné posílit náš energetický systém a integrovat naše trhy.“
- Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen

Politika brzdou i rizikem

Přestože firmy i trhy dál směřují k čisté energetice, politické prostředí zůstává nejisté. Firmy sice častěji mluví o investicích do OZE, ale upozorňují na regulatorní rizika a možné omezení podpory. V Evropě i Británii se navíc objevují politické tlaky na omezení klimatických politik, což by podle sektoru mohlo zpomalit investice a ohrozit stabilitu trhu. Nepomáhá ani nestabilní politická situace ve Spojených státech.

Solární sektor tlačen ke kvalitě

Solární energetika vstupuje do nové fáze, ve které už nejde jen o rychlý růst instalovaného výkonu, ale stále více o kvalitu a stabilitu celého dodavatelského řetězce. Pozornost se přesouvá od plánů k reálné výrobě, technologickým standardům a schopnosti zajistit dlouhodobě konkurenceschopnou produkci, zejména v USA a Evropě.

• Tip: Chystá se největší baterie v Česku, bude stát 4 miliardy korun

Sezóna záporných cen

Evropská energetika letos poprvé naplno vstoupila do sezóny záporných cen, kdy se kvůli přebytku elektřiny z obnovitelných zdrojů propadají ceny na trhu pod nulu téměř pravidelně. Nejvýrazněji se tento trend projevuje během slunečných dní kolem poledne, kdy solární elektrárny vyrábějí více energie, než je síť schopná okamžitě spotřebovat nebo uložit. Ve Španělsku bylo jen mezi lednem a březnem letošního roku zaznamenáno 397 hodin se zápornou cenou elektřiny, zatímco o rok dříve to bylo pouze 48 hodin.

Co dalšího se událo?

• EU řeší krizová opatření: státy koordinují reakci na výpadky dodávek a vysoké ceny energií. 
• Výsledky nové studie: rychlejší rozvoj solárních elektráren a bateriových úložišť by mohl do roku 2030 snížit provozní náklady evropské elektroenergetiky až o 55 miliard eur ročně a výrazně omezit závislost na plynu.
• Přenosová soustava nestíhá tempo rozvoje obnovitelných zdrojů. Podle ministryně hospodářství Katheriny Reiche jsou rostoucí záporné ceny elektřiny jasným signálem nutnosti rozsáhlé modernizace sítě.
• Česko je nechvalným premiantem. Velkoobchodní ceny elektřiny v Evropě stále častěji padají do záporu, Česko mělo podle nových evropských dat v roce 2025 šestou nejdražší elektřinu v Evropě v přepočtu na kupní sílu obyvatel.

Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Kristýna Walterová, klimatická redaktorka portálu Obnovitelně.cz. Úvodní foto: Unsplash